Résumé de section

  • Osnova tématu (dílčí témata)

    1)    Rozhovor – etymologie a historie rozhovoru jako nástroje pro řízení

    2)    Plánování s pracovníkem a hodnotící rozhovory

    3)    Biografii pracovníka a jeho hodnocení

    Komentář

    Téma vyučuje: doc. Michal Opatrný

    Existuje řada systémů pro tzv. hodnocení pracovníků. Mezi ně je možné počítat různé měření pracovního výkonu, splněných úkolů, kvality odvedené práce apod. Nejen v pomáhajících profesích a sociálních službách nebo neziskovém a veřejném sektoru, ale také v komerčním sektoru obecně, se jako jedna za nejúčinnějších metod jeví tzv. hodnotící rozhovor s pracovníkem.

    Hodnotící rozhovor je chápán – v kontextu postmoderny a konstruktivismu – jako partnerský dialog mezi nadřízeným/zaměstnavatelem a spolupracovníkem/zaměstnancem. Nejedená se tedy o jednostranné sdělení hodnocení nadřízeného pracovníka zaměstnanci. Mnohem více jde o dialog, součástí kterého by měly být i biografické a pracovní plány a vize pracovníka. Takový rozhovor pak poskytuje zpětnou vazbu nejen pracovníkovi, ale i vedoucímu. Umožňuje mu plánovat a zadávat přiměřené pracovní úkoly každému z jeho spolupracovníků. Pro to je ale nutné, používat také konkrétní techniky a postupy, aby se hodnotící rozhovory nestaly formalitou nebo jednostranným sdělením hodnocení pracovníkovi či kritiky vedení nadřízenému.

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    -       Grün, A. - Assländer, F. Řízení jako duchovní úkol. Kostelní Vydří 2008. 

    Studijní materiály doporučené k dalšímu studiu

    -       Berkel, K. Führung: Ziele vereinbaren und Coachen, Weinheim, 2001.