Specifika problémů v komunikaci s dospělým ve zdravotnictví
| Stránky: | Vzdělávejte se online... Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích |
| Kurz: | DA 2.2 REK Ošetřovatelství |
| Kniha: | Specifika problémů v komunikaci s dospělým ve zdravotnictví |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | čtvrtek, 10. července 2025, 09.02 |
Popis
HOTOVO
Nejčastější problémy komunikace se seniorem, jako např. odmítání kontaktu či komunikace samotné, hovoru na totéž téma či používání zlostných a vulgárních výrazů vyplývají z chyb v komunikaci se seniory, mezi něž lze zařadit:
- komunikační manipulaci;
- nedostatečnou autenticitu sdělení (nesoulad mezi verbální a neverbální složkou komunikace – informace kterou sdělujeme, verbálně i neverbálně, může být, a často bývá, pochopena zcela jinak);
- devalvační chování (ironizace, hrubost, zpochybňování, ztrapňování, nevyžádané familiární oslovení);
- jednosměrnost komunikace;
- paternalistický, autoritativní přístup;
- zkracování času při kontaktu se seniorem;
- přenos vlastních zkušeností do komunikace s ostatními seniory;
- předpoklad omezení schopností klienta v důsledku stáří.
V neverbální komunikaci můžeme určit oblasti, na které bychom se měli zaměřit:
Proxemika - ve zdravotnictví více než jinde narušujeme při ošetřovatelské péči tzv. intimní zónu pacienta, která je asi 15 - 30 cm. Pro nás je to běžná věc (aplikace injekcí, zavádění katétru...), ale pro pacienta to může být velmi nepříjemné.
Dotek - může být samozřejmě uklidňující, ale pro někoho i nepříjemný ( silný dotek, dotek nad lokty...).
Kinezika - chůze sestry se svěšenými rameny a skloněnou hlavou může pro pacienta znamenat pocit nedůvěry, nejistotu. Rychlé klepání nohou může vyjadřovat nervozitu nebo netrpělivost sestry/lékaře.
Verbální komunikace
Chyby ve verbální komunikaci:
- nepřesné vyjadřování
- sdělujeme příliš mnoho informací, a to i takové, které nemají s tématem nic společného
- neuspořádané myšlenky
- při komunikaci si moc nevšímáme reakcí pacienta
- při komunikaci spíše přikazujeme, kážeme...
- podceňujeme pacienta
- během rozhovoru řešíme telefonáty na mobilu
- používáme někdy i nevhodně humor
- etiketizujeme
- skáčeme do řeči
- jsme netrpěliví.
POZOR !!!!
JESTLIŽE PŘI VERBÁLNÍ KOMUNIKACI KOMUNIKUJEME CHYBNĚ NEBO JI NEZVLÁDÁME, STÁVÁ SE ZDROJEM SORRORIGENIE, TO ZNAMENÁ POŠKOZENÍ PACIENTA SESTROU NEBO ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM. PACIENT JE TOTIŽ V NEMOCI MNOHEM VNÍMAVĚJŠÍ NA NEOBRATNÉ VÝROKY. NEVHODNĚ ZVOLENÁ SLOVA, VĚTY, SDĚLENÍ MOHOU PACIENTA RANIT.