19. století představuje "proměnu světa" (Osterhammel), která vyústila v zásadní katastrofu první světové války. Modernizaci na poli politickém i kulturním lze vnímat jako sled řady "revolucí", které přetvářejí obraz doby. Německá literatura tohoto "dlouhého 19. století" (Hobsbawm) se tak stává zrcadlem i novým podnětem. Období literatury od konce idealismu (Heine) až po naturalismus Gerharda Hauptmanna je nesmírně rozmanité. Regionální realismus v dílech autorů jako Keller, Stifter, Fontane koresponduje s experimenty velkoměst Vídeň, Praha či Berlín na přelomu století. Kurs zprostředkuje rozmanitost vybraných textů a autorů této epochy, tj. období mezi "Heimatkunst" a "Weltliteratur".