Konflikty a spolupráce jsou výsledkem interakcí mezi členovci a mikroby. Evoluční a ekologické analýzy odhalily kontinuum, v němž se volně žijící mikrobi mohou stát součástí mikrobioty členovců, poté fakultativními symbionty a v pozdější fázi mohou tyto interakce vyústit v obligátní symbiózu. Zajímavé je, že obligátní symbionti mohou uniknout z hostitelů členovců a stát se patogeny s životními cykly zahrnujícími hostitele z řad obratlovců a bezobratlých. Ačkoli jsou mikrobi uznáváni jako hnací síla evoluce členovců a ekologické diverzifikace, někteří badatelé v poslední době tvrdí, že některé druhy členovců nemusí být nutně spojeny s mikroby. To vyvolává diskusi a znovu se hlásí k hlubšímu pochopení evolučních a ekologických podmínek, které určují starobylé sestavy členovců a mikrobů a vznik nových interakcí mezi členovci a mikroby. U kořenů interakcí členovců a mikrobů je komunikace napříč říšemi, která umožňuje, aby molekulární signály jednoho druhu byly rozpoznány druhým a následně na ně reagovaly. Pro suchozemský život je půda matricí, která ovlivňuje mikrobiální složení spojené s rostlinami a členovci. V posledních letech je zvláštní pozornost věnována úloze mikrobů ve vektorové kompetenci členovců. Sekvenační technologie umožnily prozkoumat mikrobiální komplexitu obsaženou v prostředí a v hostitelích členovců. Studium interakcí mezi členovci a mikroby vyžaduje dovednosti v oblasti analýzy dat. Interakce členovců a mikrobů se staly vzrušující oblastí výzkumu, která přináší jedinečné inovace s praktickým využitím ve společnosti. Cíle kurzu jsou: (1) Poskytnout teoretický základ pro pochopení rozsahu interakcí členovců a mikrobů v přírodě. (2) Motivovat studenty ke zkoumání přínosu mikrobů ve studovaných biologických systémech. (3) Poskytnout praktické nástroje, aby mohli navrhovat experimenty včetně analýzy mikrobiomu a provádět sekvenční analýzu amplikonů.