U starších osob dochází ke změnám základních psychických funkcí, a to:  orientačně-informativních, regulačních, adaptačních. U některých stárnoucích jedinců pozorujeme zhoršení poznávacích procesů, které je dáno především změnami smyslového vnímání. Od těchto změn se následně odvíjejí i změny emotivity, paměti, představivosti a myšlení. Mění se motivace, volní vlastnosti a adaptabilita. Horší adaptace, nebo dokonce maladaptace je důsledkem změněných schopností a dovedností staršího člověka. U osob nad 65 let bychom měli počítat i s možnou demencí, která nedovolí trvalejší uchování informací. Komunikační proces právě zde sehrává svoji významnou roli. Aby komunikace mohla začít probíhat a plnit svůj základní smysl, musí být obě komunikační strany schopny tří základních duševních operací, a to schopnosti informaci: 1. vnímat, 2. ohodnotit, 3. uchovat nebo předat. 

Obecné zásady komunikace:

  • Se seniory komunikujeme tak, aby nebyla snižována jejich lidská důstojnost.
  • Jednáme s maximálním respektem.
  • Přihlížíme k tomu, že obsah i forma jejich komunikace může být ovlivněna zdravotním a momentálním duševním stavem.
  • Používáme jasné formulace, ale nemluvíme s daným člověkem jako s dítětem.
  • Při komunikaci zásadně nepoužíváme agresi ani ironii.
  • Zachováváme klidný a pevný postoj, mluvíme klidně a trpělivě.
  • Když je potřeba, danou informaci zopakujeme, nebo vysvětlíme jinak.
  • Ověřujeme si, že sdělené informace byly správně pochopeny.
  • Pokud se vyskytují u osob s duševním onemocněním bludy, neztotožňujeme se s nimi, ale ani jim je nevyvracíme. Nepřerušujeme násilně případné rituály, ač se nám mohou zdát bizarní.
  • Při komunikaci a následné realizaci stresujících činností, jakými jsou evakuace či transport dohlédneme na to, aby daná osoba, užívá-li medikaci, měla při sobě i své léky. Pokud je to možné, navážeme kontakt s někým, kdo danou osobu zná a ví, v jakém je stavu a jak s ní komunikovat.
Naposledy změněno: čtvrtek, 2. ledna 2020, 16.36