Zásady komunikace s dospělým

Efektivní komunikace

Z hlediska efektivity komunikace je třeba mít promyšleno, s kým rozhovor bude probíhat. Jiný průběh bude s dospělým člověkem, který si o problematice již zjistil určité informace, jiný s někým, který se s touto problematikou setkává poprvé. Důležitá je i správná hlasová technika. I v případě, že půjde o velmi zajímavé téma, při monotónním projevu bude pro klienta po určité době unavující. Řečník by měl při mluvení správně dýchat, mluvit přiměřeně hlasitě a rychle, jelikož díky tomu může předcházet únavě a nezájmu posluchačů. Především pak při práci se seniory je potřeba dbát na dostatečně hlasitý, pomalejší a srozumitelný projev.

Velmi důležitým předpokladem efektivní komunikace je umění klást otázky. Vhodně položené otázky přinášejí důležité informace, zlepšují atmosféru a mohou i motivovat. Mohou mít však i negativní účinek, a to blokaci hovoru v případě nevhodně formulované otázky. Ovládat kladení otázek je tedy velmi potřebná dovednost, bez které se člověk v poradenské činnosti neobejde. Pokud to jedinec umí, hovor bývá plynulý a druhá osoba má z celého rozhovoru dobrý pocit.

Důležitým prvkem v rámci efektivní komunikace je také navázání vzájemné důvěry během rozhovoru. Tomu lze často dopomoci humorem, který odlehčí danou situaci a navodí příjemnější atmosféru. Důležité je však použít humor ve správnou chvíli a v dostatečné míře, v žádném případě druhého nezesměšňovat, je třeba se vyhnout černému a vulgárnímu humoru. 

Jednou ze zásad efektivní komunikace je mluvit jasně a stručně, díky čemuž se krátí čas komunikace a současně zvyšuje pravděpodobnost adekvátního pochopení veškerých informací. Projev by měl být věcný a logický, což značí promyšlenost a strukturovanost. Je vhodné posluchače uvést do tématu, sdělit jednotlivá probíraná podtémata, poté krátce věnovat pozornost obsahu, odkazovat se na již řečené informace a na závěr shrnout ty nejdůležitější poznatky. Dále je vhodné mluvit v kratších větách z důvodu snadnějšího vnímání a pochopení projevu. V opačném případě, tedy u dlouhých souvětí se může posluchač ztrácet a nemusí si pamatovat začátek sdělení a důležité souvislosti. Klient by měl mít také možnost si psát poznámky a případné nejasnosti, které by chtěl na závěr s poradcem probrat. Důležité je také mluvit jasně a srozumitelně, nevkládat mnoho cizích slov, dávat si pozor na mnohovýznamová slova a také zřetelně artikulovat. Projev by také měl být přizpůsoben možnostem posluchačů. Tím jsou myšleny například jejich věk, intelektové schopnosti a schopnosti koncentrace. Vhodné je vše ukazovat na názorných příkladech či pomůckách (Schneiderová, Schneider, 2008). Příkladem může být obrázkové znázornění množství porce konkrétní potraviny. Člověk si tak dokáže jednotlivé poznatky lépe fixovat. Využívání názorných příkladů a pomůcek je obzvlášť důležité při práci s adolescenty a seniory.

Zdůrazňuje se také nutnost ponechat druhému dostatek prostoru na reakci, dát mu možnost zpětné vazby, nenutit ho do rychlé odpovědi. Je důležité si uvědomit, že informace od druhého jsou velmi potřebné, např. pro další práci, a je v zájmu každého jedince, aby během rozhovoru dával pozor a následně vyžadoval zpětnou reakci. Tímto můžeme lépe pochopit myšlenkové pochody klienta, jeho potřeby a na základě toho se snažit o maximální individualizaci jednotlivých intervencí. Musíme si uvědomit, že i negativní odezva je velmi důležitá pro další průběh rozhovoru. Lze díky ní zamezit možným problémům.

Komunikace by měla probíhat spíše v pozitivním rázu, ovšem i negativní informace je třeba sdělit vážně a především taktně (např. možné zdravotní dopady obezity apod.). V opačném případě se snižuje respekt mluvčího a může dojít k ohrožení posluchače. S pozitivismem při komunikaci však není dobré to ani přehánět, aby celkový projev nevyzněl podlézavě a neprofesionálně.

Velice důležitou fází je sumarizace, tedy shrnutí všech hlavních myšlenek a faktů. Dojde k zhodnocení celého rozhovoru a možného pokroku.  Díky shrnutí se mluvčí ujistí, že předal veškeré informace a ty byly správně pochopeny a přijaty. Díky sumarizaci je dán základ k další diskuzi. Shrnout vyřčené by měl jak řečník, tak i klient.