Specifika komunikace s dospělým

Chyby v komunikaci

Během komunikace, ať už verbální nebo neverbální (nonverbální), může dojít k mnoha chybám, které si mluvčí či posluchač vůbec nemusí uvědomovat. Například při zamyšlení se lidé mohou tvářit rozzlobeně či otráveně, aniž by to tak cítili. Mnohdy se lidé vyjadřují nevhodným způsobem, aniž by to tak bylo myšleno. Může to být například z důvodu bolesti, momentálního rozzlobení kvůli jiné záležitosti či jde jen o špatnou náladu.

Během rozhovoru je potřeba si všímat vzhledu druhého jedince, způsobu jeho vystupování a prvků jeho neverbální komunikace. Bohužel mnoho lidí jim nepřikládá takový význam anebo dokonce nevědí, co některé mohou znamenat.

Chyby na straně mluvčího

Řečník může mít problém s nesrozumitelným vyjadřováním myšlenek, s častým odbočováním od tématu, s nesystematickým projevem, s překrucováním skutečnosti, s přílišným užíváním cizích slov. Komunikační úroveň je snížena při dlouhém sdělení, které obsahuje stále se opakující slova, příliš odborných výrazů anebo je naopak příliš obecné a nic neříkající. V ideální případě je vhodné složitější problematiku rozdělit do několika návštěv výživového poradce. Klient tak mám určitý prostor lépe pochopit konkrétní problematiku a uvědomit si provázanost jednotlivých témat.

Řečník se může dopustit velké chyby a tou je špatné zakódování informace. V případě, že neumí správně vyjádřit svou myšlenku, je pravděpodobné, že ji posluchač může přijmout jakkoliv. Danou informaci nemusí pochopit vůbec anebo ji pochopí jinak, čímž je zajištěno nedorozumění. Zde by se měl posluchač dotázat, ovšem ani on si nemusí být chyby vědom. Navíc nemalá část klientů má určitý ostych vůči poradci a nemá odvahu se hned na prvním setkání doptávat na informace, které nejsou zcela jasné.

Klienta jistě zaujme vzhled poradce, jeho oblečení, účes. Je jasné, že obézní výživový poradce nepůsobí zrovna věrohodným dojmem. Klient si všímá také jeho neverbálního projevu, proto je nutné si korigovat slovní a mimoslovní projev. Díky výrazu tváře a gest lze poznat jeho aktuální stav a vztah ke klientovi. Je třeba si dávat také pozor na náznaky agresivity a zneužívání mocenského aspektu. Zásadní je vyvarovat se zesměšňování, ironie a urážek. V opačném případě se bude posluchač cítit ohrožen.

Řečník může mít problém s vyjadřováním svých pocitů, hovořit bez očního kontaktu, který je velmi důležitý a má zajistit důvěrnější a uvolněnější atmosféru. Dále může narušovat intimní zónu posluchačů, což může být lidem velmi nepříjemné (Erneker, 2004).

Chyby na straně posluchače

Velmi často dochází k nepřesnému pochopení sděleného obsahu, tedy k nesprávnému dekódování sdělovaných informací. Jedinec pod informací hledá především to, co chce slyšet, což je v oblasti výživového poradenství běžné. Příkladem může být situace, kdy poradce doporučuje zvýšit konzumaci zeleniny a ovoce. V tomto případě se velká část klientů zaměří pouze na zvýšení příjmu ovoce. Klient se tedy snaží jít vždy cestou jednodušší a pro něj přijatelnější.  Klient se může zaměřit pouze na určitou část sdělení a na jejím základě vyvozovat závěry. Důležitá je také inteligenční úroveň posluchače, může se stát, že cizím slovům či odborným termínům vůbec nerozumí či si není jistý jejich významem. To platí při poradenství jak u dětí a adolescentů, tak u dospělé populace a seniorů.

Významný je také vztah posluchače k řečníkovi. Pokud jsou tam určité antipatie, mohou se objevit i obranné či agresivní reakce. Bohužel se do komunikace promítají i předsudky, neobjektivní hodnocení komunikátora a z toho vyplývající nedůvěra k němu. Pokud klient pocítí sebemenší náznaky antipatie, na další sezení většinou již nedorazí a hledá pomoc někde jinde.

Na straně příjemce informací hraje velkou roli únava, aktuální psychický i zdravotní stav, nízká motivace či nezájem o téma, přetíženost informacemi nebo naopak nedostatečné předešlé informace. Přenos informace může být také narušen prostředím, ve kterém komunikace probíhá (Erneker, 2004). Nejen z tohoto důvodu je nutné dbát na vzhled poradny a zajištění soukromí.