Výživový poradce používá komunikační dovednosti k tomu, aby informoval, edukoval nebo podpořil motivaci klienta – dítěte nebo jeho rodiče. Mezi nezbytné charakteristiky poradce patří specifické dovednosti umožňující empaticky naslouchat a reagovat. Jsou to zejména:

  • bezpodmínečná akceptace – akceptovat a respektovat klienta, nesoudit ho
  • kongruence – soulad mezi prožíváním a chováním, být upřímný
  • empatie – vcítit se a rozumět klientovi
  • používání otevřených otázek (Co? Jak? Kde? Kdy?), vyhýbat se velkému množství uzavřených otázek (odpověď Ano/Ne)
  • dovednost naslouchat – vhodné užití aktivního naslouchání (povzbuzování – „Pokračujte“, „Aha“, parafrázování – znovu zopakování řečeného, shrnutí části řečeného) a pasivního naslouchání
  • správné užití neverbální komunikace: postoj, gesta, vzhled, síla a barva hlasu, oční kontakt, výraz tváře
  • uvědomění si toho, že klient má právo na rozhodnutí, zda chce své chování změnit nebo ne (Webster-Gandy et al., 2006).


Předpokladem efektivního poradenství je dobrá motivace klienta k uplatnění doporučovaných změn. Doporučení by měla být pozitivní (to znamená doporučovat, co je vhodné jíst a ne, co nejíst), neměla by být striktní s absolutními zákazy, pokud to ve výjimečných případech nevyžaduje zdravotní stav. Rady je třeba dávat srozumitelně a ověřovat, zda je chápe nejen rodič, ale i dítě. Doporučení je třeba směřovat na potraviny, nikoliv na živiny. Rady musí být reálné vzhledem k věku, zdravotnímu stavu a dalším možnostem dítěte nebo jeho rodiny.

Last modified: Thursday, 2 January 2020, 7:53 PM