1. Vymezení terminologie

V oblasti přístupu k lidem s postižením vycházíme primárně z Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (dále jen MKF). Ke správnému pochopení vztahu mezi prostředím a daným člověkem s postižením je však třeba znát jednotlivé pojmy, které jsou pro daný vztah klíčové. Jsou jimi:

  • Blaho/životní pohoda (Well-being) - obecný pojem, obsahující celé univerzum domén lidského života, zahrnující fyzické, mentální a sociální aspekty, které tvoří to, co může být nazýváno dobrý život (good life). Zdravotní problémy jsou podskupiny domén, které tvoří celé univerzum lidského života.
  • Zdravotní problém - zastřešující pojem pro nemoc (akutní nebo chronickou), postižení, nehodu nebo úraz.
  • Funkční schopnost - zastřešující pojem pro funkce těla, tělesné struktury, aktivity a participaci (osobní účast v daném dění). Označuje pozitivní aspekty interakce mezi jedincem (se zdravotním problémem) a spolupůsobícími faktory daného jedince (faktory prostředí a faktory osobní).
  • Postižení (disabilita) - zastřešující pojem pro poruchy, hranice aktivit a omezení participace. Označuje negativní hlediska interakce mezi jedincem (se zdravotním problémem) a spolupůsobícími faktory daného jedince (faktory prostředí a faktory osobní).
  • Tělesné funkce - fyziologické funkce tělesných systémů, vč. funkcí psychických. Tělo představuje lidský organizmus jako celek a ten obsahuje i mozek. Proto jsou mentální funkce zařazeny pod tělesné funkce.
  • Tělesné struktury - jsou strukturální nebo anatomické části těla, jako orgány, končetiny a jejich komponenty klasifikované podle tělesných systémů.
  • Porucha (impairment) - ztráta nebo abnormalita tělesné struktury nebo fyziologické funkce (vč. funkcí mentálních). Abnormalita je zde striktně chápána jako signifikantní odchylka od statisticky stanovených norem a může být používána jen v tomto smyslu.
  • Participace - zapojení se do životní situace. Představuje společenskou perspektivu funkční schopnosti.
  • Omezení participace - problémy, které člověk může prožívat, když se zapojuje do životních situací. Přítomnost omezené participace je určována srovnáním participace jedince s tím, co se očekává od jedince bez překážek v téže kultuře nebo společnosti.
  • Faktory prostředí - tvoří komponentu MKF a referují o všech aspektech vnějšího nebo vnitřního světa, které vytvářejí spojitosti života jedince a jako takové mají vliv na funkční schopnost osoby. Faktory prostředí obsahují fyzický svět a jeho rysy, člověkem vytvořený hmotný svět, ostatní lidi v různých vztazích a rolích, postoje a hodnoty, sociální systémy a služby, a principy řízení, pravidla a zákony.
  • Osobní faktory - spolupůsobící faktory, které se vztahují k jedinci, jako jsou věk, pohlaví, společenský stav, životní zkušenosti a další.
  • Facilitátory - faktory prostředí člověka, které zlepšují funkční schopnost a zmenšují překážky. Obsahují hlediska jako fyzické prostředí, které je přístupné, výběr vhodné technologie a pozitivní postoje lidí vzhledem k postižení, jako služby, systémy a principy řízení, jejichž cílem je zvětšovat zapojení všech lidí se zdravotním problémem do všech oblastí života.
  • Bariéry - faktory v prostředí člověka, které při absenci nebo naopak přítomnosti limitují funkční schopnost a tvoří překážku.