2. Obecné zásady komunikace


Osoby s intelektovým postižením jsou vystaveny celé řadě problémů, které ovlivňují jejich komunikaci. V prvé řadě se jedná o předsudky, které se s tímto typem postižení objevují. Člověk s intelektovým postižením má právo, aby k němu bylo přistupováno s respektem. Z tohoto důvodu vnímejte při komunikaci člověka s intelektovým postižením jako všechny ostatní osoby, neboť si zaslouží stejnou úctu a respekt. S tím se pojí i zachování pravidel společenského chování. Osobám s intelektovým postižením netykáme, pokud se předem na tykání nedomluvíme, chováme se profesionálně, partnersky a nedirektivně. Základními prvky v komunikaci s člověkem s intelektovým postižením jsou neverbální projevy, jako např. úsměv, gesta přátelství a pozornosti. Nezbytná je trpělivost a tolerance. V tomto směru je důležité, že tyto osoby zpracovávají informace jiným způsobem než většinová společnost, a proto je třeba mít dostatek času pro předání informace a ujištění se o porozumění sdělení. Významné je v komunikaci též množství informací. Osobám s intelektovým postižením předáváme informace jasně, stručně, pomalu a postupně, a to na základě jejich vlastních schopností a potřeb. Osoby s intelektovým postižením nezahlcujeme (tj. předáváme podstatné informace), poskytujeme pravdivé informace (tj. neupravujeme) a vyhýbáme se ironii a sarkasmu.

Pro celistvost je vytvořeno desatero komunikace s osobou s intelektovým postižením inspirované organizací Rytmus, která dlouhodobě pracuje s lidmi s tímto typem postižení a na základě letité zkušenosti vytvořila strukturu podmínek pro úspěšnou komunikaci s osobami s intelektovým postižením.

 

DESATERO komunikace s osobami s intelektovým postižením dle organizace Rytmus a Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením (SPMP):

1. Pokud mluvíte s dospělým člověkem s mentálním postižením, vykejte mu, nebo se domluvte na vzájemném tykání. Pokud jednáte s dospělými lidmi, oslovujte je „paní/pane“ a příjmením. Před intenzivnějším kontaktem se představte a podejte člověku s mentálním postižením ruku.

2. Pokud sdělujete informace, ověřte si, jestli Vás člověk s intelektovým postižením dobře vidí a slyší.

3. Vždy předem vysvětlete, o čem budete mluvit a co se bude dít. Postupujte po malých krocích a snažte se vše vysvětlovat.

4. Mluvte v první řadě s nimi, oni jsou Vašimi partnery v jednání. Jejich průvodci je mají podporovat, ne za ně vše vyřizovat a rozhodovat. V některých případech mohou jejich průvodci fungovat jako tlumočníci, ale i v takovýchto případech se obracejte nejdříve na člověka s intelektovým postižením.

5. Mluvte srozumitelně a pomalu. Dostatek času a trpělivost jsou pro ně důležité. Co nejvíce se přizpůsobte tempu daného člověka, lépe se pak soustředí.

6. Nepoužívejte cizí slova ani dlouhá souvětí. Vše, co je možné, názorně ukažte. Dávejte jednoduché a srozumitelné otázky.

7. Při různých administrativních úkonech nebo jiných aktivitách pomozte lidem s mentálním postižením v tom, aby věci zvládali sami. Počkejte vždy na odpověď – neodpovídejte za ně, či nedoplňujte svými domněnkami.

8. Zbytečně lidi s mentálním postižením nezahlcujte informacemi.

9. Vyhněte se ironii a dvojsmyslům – mohou vést ke zbytečným nedorozuměním.

10. Průběžně si ověřujte, jestli Vám člověk s mentálním postižením dobře rozuměl.