3. Problematika komunikace osob s intelektovým postižením v dětském věku


Matulay (1994) uvádí, že 80 až 85 procent dětí s intelektovým postižením trpí poruchami řeči. Řeč bývá u těchto dětí postižena jak z hlediska formálního, tak i obsahového. Typicky může být u jedinců s intelektovým postižením patrná nižší schopnost porozumět i běžnému verbálnímu sdělení. To je způsobeno jednak omezenější slovní zásobou, jednak potížemi v pochopení celkového kontextu. Složitější slovní obraty či ironie nebo žert nejsou často schopny postihnout (Šiška 2016[1]).

Děti s lehkým stupněm postižení zvládnou běžné konkrétní pojmy a základní slovní obraty. U dětí se závažnějším stupněm postižení se verbální schopnosti nerozvíjejí. Pro komunikaci s těmito dětmi volíme některou z alternativních metod a způsobů komunikace. Při komunikaci s dítětem s intelektovým postižením je třeba respektovat určitá specifika řečového projevu, jako je méně přesná výslovnost, jazyková necitlivost, případně jednoduchost vyjadřování (Šiška 2016).


[1] ŠIŠKA, Jan. 2016. Dostupné z: https://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/deti-s-mentalnim-postizenim/uspesna-komunikace-s-ditetem.shtml