3. Pacient/klient s tělesným znevýhodněním

1. Komunikujte s pacientem/klientem se znevýhodněním

Stejně jako u drtivé většiny pacientů/klientů se znevýhodněním i v tomto případě je na místě, aby zdravotník komunikoval přímo s pacientem/klientem, nikoliv s doprovodem.

2. Dostatečně informujte

Při nezbytné manipulaci s pacientem/klientem s tělesným znevýhodněním, jako je přesun na lůžko apod., se vždy s pacientem domluvte, jak je zvyklý a do jaké míry je soběstačný. Při pomoci je vhodné mu vysvětlit, jak bude celý proces probíhat a případně ho požádáme, aby sám řekl, kde a jak máme asistovat. Drtivá většina pacientů Vám informace ráda sdělí dle vlastních návyků.

Pokud potřebujeme u pacienta/klienta s tělesným znevýhodněním provést nějaký úkon, jako je odběr krve, aplikace injekce, apod, pacienta bychom měli požádat, aby si sám (pokud je to možné) zvolil místo vpichu nebo zvolil žílu pro odběr krve. Tito pacienti obvykle ví, které místo je pro daný zákrok nejvhodnější.

3. Dbejte na pocit bezpečí a jistoty

Informujte pacienta/klienta s tělesným znevýhodněním, kde je signalizační zařízení a jak je má používat. Je vhodné, aby měl ve svém dosahu nezbytné kompenzační i jiné pomůcky, které by mohl potřebovat. 

V případě, že je pacient dopravován sanitním vozem, dbáme na to, aby spolu s ním byly dopraveny i nezbytné kompenzační pomůcky (např. invalidní vozík, apod.)

4. Eliminujte veškeré bariéry a hrozby

Při delším pobytu ve zdravotnickém zařízení analyzujeme možné bariéry a hrozby, které se snažíme eliminovat. Především bariéry v pokoji a okolí, které relativně brání samostatnému pohybu pacienta.

Stejně tak se snažíme, aby pacient nebyl trvale upoután na lůžko, není-li to ze zdravotního hlediska nutné.

Za hrozbu se považuje i zavedení permanentního močového katetru, který je ze zdravotnického pohledu nositelem rizika vzniku infekce a ze sociálního pohledu je výrazně ponižujícím atributem.

5. Dostatečně analyzujte veškeré situace 

Dostatek informací může usnadnit další počínání zdravotnického týmu. Dostatečně se informujte o všech možných situacích, i pro nás banálních, jako je:

podávání stravy (jestli je pacient schopný najíst se samostatně, nakrájet si jídlo, napít se z hrnku nebo za pomoci brčka, apod.)

časově náročnější vyšetření (jak pacient močí,  jestli je potřeba jej před vyšetřením vycévkovat, apod. )

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, 2006. Dostupné z: www.nrzp.cz