4. Spiritualita religiozita jako zdroj hodnot

Osnova tématu (dílčí témata)

           1)         Etika, morálka, mrav a hodnoty

           2)         Napětí mezi deklarovanými a žitými hodnotami

           3)         Hodnoty v české společnosti a jejich výzkumy

           4)         Hodnotový rámec křesťanství

           5)         Hodnotový rámec alternativní spirituality

Komentář

Současné pojetí etiky, morálky, mravu a hodnot osciluje mezi inherentním pojetím a sociální konstrukcí. Etika, morálka, mrav a hodnoty jsou vázány k náboženským a filosofickým systémům, zároveň jsou však také sociálně konstruovány, tzn. reinterpretovány, dochází ke změně obsahu jak těchto pojmů samotných, tak ke změně obsahu pojmů vyjadřujících jednotlivé hodnoty. Příkladem může být křesťanská solidarita a láska k bližnímu, která je vzhledem ke globálnímu dění konstruována interpretována jako solidarita mezi křesťany a s vlastním národem za účelem obrany proti všemu cizímu, uprchlíkům, muslimům, apod. Biblické pojetí solidarity s každým, kdo potřebuje pomoci, bez ohledu na míru vlastního ohrožení (podobenství o milosrdném Samaritánovi; Lk 10,25-37) je potlačováno.

Hodnota je kategorií, která předpokládá, že o ni bude usilováno; tzn., aktuálně jí dosahováno být nemusí, ale je zde intence, usilovat o její dosažení, přiblížit se jí. Také proto dochází k napětí mezi deklarovanými hodnotami a aktuálním způsobem života nebo životní situací. Příkladem může být tradičně vysoká hodnota rodiny, kterou deklaruje většina české společnosti. Přesto významná část společnosti se založení vlastní rodiny vyhýbá, příp. se brání tomu, aby byla rodina založena nejen fakticky, ale i formálně. Fenomén nesezdaných soužití s biologickými potomky – tedy rodin založených párem, který nebyl formálně oddán – nemusí vysokou hodnotu rodiny ve společnosti popírat, nýbrž potvrzovat.

Náboženství a filosofické systémy mají zpravidla vlastní/původní etiku, morálku, mrav i hodnoty. Míra identifikace s věroučným systémem však nemusí vždy odpovídat míře identifikace s morálním systémem. Především při pohledu zvenčí na náboženský věroučný a morální systém nemusí být hned zřejmé, jaká morálka a které hodnoty deklarované oficiálně jsou věřícími skutečně považované za důležité a které ne. Příkladem může být důraz mnohých katolíků na osobní víru v Ježíše Krista a autentické prožívání vlastního lidství jako křesťana, které je kombinované s liberálním postojem k předmanželskému sexu a požíváním antikoncepčních prostředků mimo i v manželství. Jiným příkladem může být nesoulad mezi profesním životem a praktikováním křesťanské víry, kdy např. pracovník úvěrové nebankovní společnosti je zároveň aktivním členem církevní obce, který se podílí na jejím řízení.

Hodnotové rámce spojené s alternativní spiritualitou a religiozitou jsou prozatím zejména v českém prostředí velmi málo probádané. Vzhledem k postmodernímu společenskému kontextu a sociální konstrukci reality, která se dotýká i spirituality a religiozity stejně jako etiky, morálky, mravu a hodnot, je obtížné identifikovat nebo vytvořit modely, které by objasňovaly, jaká etika, morálka, mrav a hodnoty se váží k jednotlivým formám alternativní spirituality a religiozity. Lze na ně tedy spíše předběžně usuzovat a vyjadřovat je ve formě hypotéz. Podle  zkušeností některých sociálních pracovníků, jejichž klienti navštěvují např. kartářky apod., je patrný vliv alternativní religiozity a spirituality na posilování egocentrismu klienta. Alternativní religiozita a spiritualita ale může opačně vést také k odbourání předsudků, otevřenosti novým řešením, apod., protože se zpravidla nejedná o uzavřené věroučné a morální systémy víry, ale právě o sociálně konstruované individualizované pojetí smyslu vlastního života a hodnot.

Studijní materiály k povinnému prostudování

DUDLEY, J. R. Spirituality Matters in Social Work: Conntecting Spirituality, Religion, and Practice. New York – London: Routledge, 2016.

HAMPLOVÁ, D. Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí. Praha: Karolinum, 2013.

HOOK, M. – HUGEN, B. – AGUILAR, M. et all. Spirituality within Religious Traditions in Social Practice. Belmont: Brook/Cole, 2002.

KAŇÁK, J. Postavení diskursu spirituality v sociální práci. In: Sociální práce/Sociálna práca 4/2015: 30-46.

NEŠPOR, Z. R. Příliš slábi ve víře: Česká ne/religiozita v evropském kontextu, Praha, Kalich, 2010.

Pew Research Center. Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe: National and religious identities converge in a region once dominated by atheist regimes. (http://www.pewforum.org/2017/05/10/religious-belief-and-national-belonging-in-central-and-eastern-europe/)

Kontrolní otázky a úkoly

1) Operacionalizujte pojmy etika, morálka, mrav a hodnoty. Vztáhněte je k sociální práci.

2) Proč dochází k napětí mezi deklarovanými a žitými hodnotami? Uveďte více vysvětlení.

3) Jaké znáte výzkumy hodnot v české společnosti? Jaké jsou jejich hlavní výsledky?

4) Jaké existují vazby a interakce mezi náboženskou věroukou a morálkou?

5) Jaké existují vazby a interakce mezi projevy individualizované a datradicionalizované spirituality a morálkou?