Seminář k úvodu do studia dějin umění II (DSDU2 - 2019 - LS)
Osnova sekce
-
Tento výstup lze užít v souladu s licenčními podmínkami Creative Commons BY-SA 4.0 International
(http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode).
Náplní seminářů bude společný rozbor osmi vybraných kratších textů českých i zahraničních historiků umění, které představují rozmanité přístupy k výkladu jednotlivých uměleckých děl či slohových fenoménů.
Cílem semináře je osvojení si pozorného, kritického čtení odborných textů a předvedení metod, pomocí nichž lze umělecká díla starších období vykládat a zpřístupňovat odbornému i laickému publiku.
-
Milena Bartlová, Svět stárne, Art and Antiques 5/2018.
Fiktivní rozhovor s anonymním Mistrem Třeboňského olátře, jednou z nejvýznamnějších hypotetických uměleckých osobností středověkého umění střední Evropy.
Jedna z otázek: Co je potřeba vědět k tomu, aby bylo možné rozhovor se středověkým umělcem "vymyslet"?
-
Jiří Záloha, Krumlovská madona, Umění 03/1987.
Článek o historickém pozadí nalezení jedné z nejvýznamnějších mariánských soch krásného slohu ve střední Evropě a o jejím získání do sbírek vídeňského Uměleckohistorického muzea.
Jedna z otázek: Jakým způsobem se tento text o historii sochy vůbec týká dějin umění? Patří do dějin umění? Pokud ano, proč?
K čtení online zde:
Jako pdf zde:
-
Michael Baxandall, Umění, společnost a Bouguerův princip, in: Ladislav Kesner (ed.), Vizuální teorie. Současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech, Praha 1997, s. 131 - 144.
Podnětný text jednoho z nejvýznamnějších historiků umění 20. století se zabývá otázkou interpretace motivů nástěnných maleb v bývalé sienské radnici a souvisejícími problémy s vágně používanou terminologií v odborném vyjadřování.
Jedna z otázek: Na co si musí historik umění dávat pozor při interpretaci obrazových motivů staršího umění? Proč?
-
Milena Bartlová, Hledání řádu. Karel IV. a výtvarné umění, in: Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám prof. PhDr. Lenky Bobkové, CSc., Praha 2006, s. 348 - 361.
Text se zabývá problematikou osobní role císaře Karla IV. v podpoře výtvarných děl jeho doby.
Jedna z otázek: Proč máme dnes tendenci přeceňovat osobní roli císaře Karla IV. v tvorbě ideové koncepce výtvarných děl jeho doby?
-
Max Dvořák, Dürerova Apokalypsa, in: Max Dvořák, Umění jako projev ducha, Praha 1936, s. 65 - 75.
Text jednoho z nejvýznamnějších českých historiků umění 20. století vykládá Dürerův grafický cyklus na pozadí atmosféry společnosti v závěru 15. století.
Jedna z otázek: Jakým způsobem vztahuje Dürer motivy z grafického cyklu, ilustrujícího biblický text, ke své současnosti?
-
Milena Bartlová, Pasivní a aktivní model pozdní gotiky v Čechách a na Moravě, Opuscula historiae artium 2006, roč. 55, č. F50, s. 11-21.
Text se zabývá optikou, kterou je v českém a moravském prostředí posuzováno pozdně gotické umění.
Jedna z otázek: Z jakého důvodu je českému a moravskému umění pozdní gotiky přisuzována především "pasivní" role? Co to přesně znamená?
Ke stažení zde:
https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/110453
Nebo zde:
-
Jiří Kroupa, Oříšky, Giovanni da Udine a zrod grotesek, in: Jiří Kroupa, Umělci, objednavatelé a styl, Brno 2006, s. 277 - 286.
Text vysvětluje fenomén tzv. grotesek v architektuře 16. i 19. století.
Jedna z otázek: Proč může být i kresba v jednom z moravských muzeí umění významná pro světové dějiny umění?
-
Věra Linhartová, Současné umění - obrazy a plastika - ze sbírky Alšovy jihočeské galerie, in: Věra Linhartová, Soustředné kruhy. Články a studie z let 1962 - 2002, Praha 2010, s. 11 - 14.
Úvaha významné české historičky umění a literátky nad vztahem tzv. starého a moderního umění.
Jedna z otázek: Co spojuje tzv. staré a moderní nebo současné umění?