Metodologie literární interpretace (MLI - 2019 - ZS)
Osnova sekce
-
Tento výstup lze užít v souladu s licenčními podmínkami Creative Commons BY-SA 4.0 International
(http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode).
Zápočet bude udělen na základě zápočtového pohovoru, jehož předmětem budou probíraná témata, pojmy a také povinné texty.
-
Metoda a metodologie v humanitních vs. v přírodních vědách
Percepce (vnímání) x recepce (čtení, sledování, poslouchání) x interpretace (porozumění a výklad možného smyslu)
Interpretace uměleckého textu jako cesta k hlubšímu smyslu; tzn. za hranice přímo a konkrétně zobrazeného - jaký obraz člověka a světa text zobrazuje?
Předmět interpretace: nejen literární, ale i jiná umělecká díla, neumělecké texty, naše životní události atd. (- svým způsobem vše, kde se vyžaduje rozumění).
Aplikace jako součást interpretace: jak se nás umělecký text dotýká? jakým způsobem rezonuje v naší životní zkušenosti se světem? (příklad: kázání jako interpretace úryvku z evangelií; výklad a aplikace zákona v konkrétním soudním sporu). ("V rozumění se vždy děje něco jako použití rozuměného textu na přítomnou situaci interpreta", H.-G. Gadamer).
Sontagové argumenty proti interpretaci
Proč interpretujeme? Co nám interpretace přináší/může přinášet?
Doporučená literatura k tématu:
- Susan Sontagová: Proti interpretaci. Kritický sborník XIV, 1994, č. 3, s. 1-6.
Základní přehledová literatura k teorii interpretace uměleckého textu:
- Newton, Kenneth M.: Jak interpretovat text. Olomouc: Periplum 2008.
- Compagnon, Antoine: Démon teorie: Literatura a běžné myšlení. Brno: Host 2009.
- Manguel, Alberto: Dějiny čtení. Brno: Host 2007.
- Bílek, Petr A.: Hledání jazyka interpretace k modernímu prozaickému textu. Brno: Host 2003.
-
Interpretace literárního textu x Literární biografie
Odkrytí autorské intence (=záměru) jako cesta ke smyslu uměleckého díla - předpoklady, otázky, pochybnosti:
- Jaké pojetí umělecké tvorby taková interpretační strategie předpokládá? (x antický a středověký postoj k autorství)
- Jak ji odkrýt v nepřítomnosti autora?
- Je podstatnější to, s jakým záměrem byl text psán, nebo to, co skutečně říká?
- Je význam textu (tvůrcem) kontrolovatelný a jednou provždy daný?
- Není autor pouze jedním z interpretů svého díla? Má v tomto ohledu nějaká privilegia?
Co znamená "intencionální klam/omyl autorského záměru"? (Beardsley - Wimsatt)
Smrt autora - život čtenáře (Barthes)
Povinná literatura:
- Monroe Beardsley - William Wimsatt: Intencionální klam. Revolver Revue 55/204, s. 151-162.
Další doporučená literatura k tématu:
- Roland Barthes: Smrt autora. Aluze 3/2006, s. 75-77.
- Umberto Eco: Medzi autorom a textom. In U. Eco et al.: Interpretácia a nadinterpretácia. Bratislava: Archa 1995, s. 69-88.
- Antoine Compagnon: Démon teorie, kapitola Autor. Brno: Host 2009, s. 47-99.
-
Textocentrická interpretační strategie (close reading) a její slabiny
Aktivní a tvořivý charakter četby uměleckého díla:
- Gadamer: čtení jako dialog, interpretace jako splývání horizontů, předporozumění a hermeneutický kruh, interpretace a aplikace
- tzv. místa nedourčenosti/prázdná místa - místa nedourčenosti v textu vs. ve filmu, v literárních vs. faktuálních textech
- role historického/sociálního/kulturního kontextu, role čtenářovy imaginace, kompetence, jeho životní zkušenosti a zkušenosti s uměním (předporozumění)
- Hirsch: smysl x význam textu
Doporučená literatura:
- Wolfgang Iser: Proces čtení ve fenomenologickém pohledu. Aluze 2/2002.
- Hans-Georg Gadamer: Text a interpretace. Reflexe 21/2000, s. 5-35.
- Umberto Eco: Šest procházek literárními lesy. Olomouc: Votobia 1997.
- E. D. Hirsch: Objektivní interpretace. Aluze 2/2003, s. 150-165.
-
Poezie - próza / lyrika - epika
Narace - deskripce - úvaha
Analýza vyprávění:
- příběh / vyprávění
- čas a jeho zobrazení: pořádek, trvání, frekvence
- postava a její charakterizace (přímá / nepřímá - vyvozovaná ze vzhledu, činnosti, řeči postav)
- prostor a možnosti jeho zobrazení v literárním a filmovém vyprávění
- akt vyprávění a základní vyprávěcí způsoby (er-forma - ich-forma - du-forma / objektivní, rétorická, subjektivní), vyprávění x fokalizace
Analýza poezie:
- Jakobson - Lévi-Strauss: Baudelairovy Kočky (na co se zaměřují / co pomíjí?)
- Jaké terminologické nástroje používají při analýze Baudelairova sonetu?
Text a paratext:
- podoby paratextu
- sémantika paratextu, jeho vliv na čtenáře
Povinná literatura:
- Roman Jakobson - Claude Lévi-Strauss: Baudelairovy Kočky. In R. Jakobson: Poetická funkce. Jinočany: H&H 1995, s. 622-638.
Doporučená literatura:
- Shlomith Rimmon-Kenanová: Poetika vyprávění. Brno: Host 2001.
- Lubomír Doležel: Narativní způsoby v české literatuře. Příbram: Pistorius a Olšanská 2014
- Seymour Chatman: Příběh a diskurs: Narativní struktura v literatuře a filmu. Brno: Host 2008.
- Tzvetan Todorov: Lidé a vyprávění: Tisíc a jedna noc. In idem: Poetika prózy. Praha: Triáda 2000, s. 126-141.
-
Životopisná kritika A. Sainte-Beuva
Pozitivismus H. Taina
Impresionistická kritika
New Criticism
Dekonstrukce
Nový historismus
Feminismus
--- na co se soustředí, co je jejich cílem, co pomíjí, jaké výhrady lze jim adresovat
Povinná literatura:
- Charles Augustin Sainte-Beuve: O kritické metodě. In: idem: Podobizny a eseje. Odeon, Praha 1969, s. 215-222.
- Hippolyte Taine: Dějiny anglické literatury - Úvod. In idem: Studie o dějinách a umění. Odeon, Praha 1978, s. 89-104.
- Oskar Wilde: Kritik umělcem (in Wilde: Intence; online dostupné např. zde: http://ld.johanesville.net/wilde-08-intence)
- Elaine Showalter. Pokus o feministickou poetiku. In Libora Oates-Indruchová (ed.): Dívčí válka s ideologií: Klasické texty angloamerického feministického myšlení. Praha: SLON 1998, s. 212-234.
Další doporučená literatura:
- Cleanth Brooks: Jazyk paradoxu. Revolver Revue 58, 2005, s. 104-118.
- K.M. Newton: Nová kritika a vzestup interpretace. Aluze 2/2008,
- T.S. Eliot: O básnictví a básnících. Praha: Odeon 1991 (především eseje Funkce kritiky, Hranice kritiky a Dokonalý kritik)
- Paul de Man: Blindness and Insight: Essays in the Rhetoric of Contemporary Criticism. University Of Minnesota Press; 2nd Revised edition 1983 [především esej Form and Intent in the American New Criticism]
- J. Mukařovský: Záměrnost a nezáměrnost v umění. In idem: Studie I. Brno: Host 2000, s. 353-388.
- F. X. Šalda: Kritika patosem a inspirací. In idem: Boje o zítřek (online: http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/soubory/FXS/BOZ/18.pdf)
- A. Novák: Kritika literární (online: http://arne-novak.phil.muni.cz)
- C. Gallagherová - S. Greenblatt: Nový historismus v praxi (In Bolton, Jonathan: Nový historismus / New Historicism. Host, Brno 2007)
-
Interpretativní charakter literárních dějin (selekce materiálu, organizace, kategorizace)
Vodičkovy úkoly literární historie.
Zkoumání života literárních děl a jeho možnosti
Doporučená literatura:
- Felix Vodička: Literární historie, její problémy a úkoly. In idem: Struktura vývoje. Praha: Dauphin 1998.
- Felix Vodička: Problematika ohlasu Nerudova díla. In idem: Struktura vývoje. Praha: Dauphin 1998.
- Hans-Robert Jauss: Čtenář jako instance nových dějin literatury. Aluze 2/2002.
-
Mimetická interpretace ("naivní", univerzalizující)
Pojem "možný svět"
Faktuální x fikční znaky (otázka pravdivosti a přesnosti zobrazení; možnost ověřit zobrazené, resp. naše tvrzení o zobrazeném)
Fikční svět = malý svět: neúplný, konečný, uzavřený; konstrukt tvůrčí a recepční aktivity (heteronomní existence)
Narativní modality: (globální x intersubjektivní x individuální)
- omezení alethická (možnost/nutnost/schopnost: přirozené - nadpřirozené - mezilehlé světy)
- omezení deontická (normotvorné rozvržení světa: povolené/zakázané/povinné)
- omezení axiologická (hodnoty fikčního světa)
- omezení epistemická (vědění/nevědění/mínění ve fikčním světě)
Povinná literatura: Lubomír Doležel: Mimesis a možné světy. Česká literatura č. 6/1997, s. 600-624)
Doporučená literatura:
- Lubomír Doležel: Heterocosmica: Fikce a možné světy. Praha: Karolinum, 2003 (část 1, část 2, část 3, část 4) - především s. 17-41, s. 85-103 a 121-137.
- Lubomír Doležel: Identita literárního díla. Brno-Praha: ÚČL AV, 2004.
- Dorrit Cohnová: Co dělá fikci fikcí, Praha: Academia 2009; kap. 1. Zaostřeno na fikci (s. 14-31).
-
Auerbach, Erich: Mimesis. Praha: Mladá Fronta, 1998. (kap. Fortunata)