Section outline

  • 1

    Tento výstup lze užít v souladu s licenčními podmínkami Creative Commons BY-SA 4.0 International

    (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode).




    Zápočet bude udělen na základě zápočtového pohovoru, jehož předmětem budou probíraná témata, pojmy a také povinné texty.


  • Metoda a metodologie v humanitních vs. v přírodních vědách

    Percepce (vnímání) x recepce (čtení, sledování, poslouchání) x interpretace (porozumění a výklad možného smyslu)

    Interpretace uměleckého textu jako cesta k hlubšímu smyslu; tzn. za hranice přímo a konkrétně zobrazeného - jaký obraz člověka a světa text zobrazuje? 

    Předmět interpretace: nejen literární, ale i jiná umělecká díla, neumělecké texty, naše životní události atd. (- svým způsobem vše, kde se vyžaduje rozumění).

    Aplikace jako součást interpretace: jak se nás umělecký text dotýká? jakým způsobem rezonuje v naší životní zkušenosti se světem? (příklad: kázání jako interpretace úryvku z evangelií; výklad a aplikace zákona v konkrétním soudním sporu). ("V rozumění se vždy děje něco jako použití rozuměného textu na přítomnou situaci interpreta", H.-G. Gadamer). 

    Sontagové argumenty proti interpretaci

    Proč interpretujeme? Co nám interpretace přináší/může přinášet?

    Doporučená literatura k tématu:

    • Susan Sontagová: Proti interpretaciKritický sborník XIV, 1994, č. 3, s. 1-6.

    Základní přehledová literatura k teorii interpretace uměleckého textu:

    • Newton, Kenneth M.: Jak interpretovat text. Olomouc: Periplum 2008.
    • Compagnon, Antoine: Démon teorie: Literatura a běžné myšlení. Brno: Host 2009.
    • Manguel, Alberto: Dějiny čtení. Brno: Host 2007.
    • Bílek, Petr A.: Hledání jazyka interpretace k modernímu prozaickému textu. Brno: Host 2003.
  • Interpretace literárního textu x Literární biografie

    Odkrytí autorské intence (=záměru) jako cesta ke smyslu uměleckého díla - předpoklady, otázky, pochybnosti:

    • Jaké pojetí umělecké tvorby taková interpretační strategie předpokládá? (x antický a středověký postoj k autorství) 
    • Jak ji odkrýt v nepřítomnosti autora?
    • Je podstatnější to, s jakým záměrem byl text psán, nebo to, co skutečně říká? 
    • Je význam textu (tvůrcem) kontrolovatelný a jednou provždy daný?
    • Není autor pouze jedním z interpretů svého díla? Má v tomto ohledu nějaká privilegia?

    Co znamená "intencionální klam/omyl autorského záměru"? (Beardsley - Wimsatt)

    Smrt autora - život čtenáře (Barthes)

    Povinná literatura

    • Monroe Beardsley - William Wimsatt: Intencionální klam. Revolver Revue 55/204, s. 151-162.

    Další doporučená literatura k tématu: 

    • Roland Barthes: Smrt autora. Aluze 3/2006, s. 75-77.
    • Umberto Eco: Medzi autorom a textom. In U. Eco et al.: Interpretácia a nadinterpretácia. Bratislava: Archa 1995, s. 69-88.
    • Antoine Compagnon: Démon teorie, kapitola Autor. Brno: Host 2009, s. 47-99.
  • Textocentrická interpretační strategie (close reading) a její slabiny

    Aktivní a tvořivý charakter četby uměleckého díla:

    • Gadamer: čtení jako dialog, interpretace jako splývání horizontů, předporozumění a hermeneutický kruh, interpretace a aplikace
    • tzv. místa nedourčenosti/prázdná místa - místa nedourčenosti v textu vs. ve filmu, v literárních vs. faktuálních textech
    • role historického/sociálního/kulturního kontextu, role čtenářovy imaginace, kompetence, jeho životní zkušenosti a zkušenosti s uměním (předporozumění)
    • Hirsch: smysl x význam textu

    Doporučená literatura:

    • Wolfgang Iser: Proces čtení ve fenomenologickém pohledu. Aluze 2/2002.
    • Hans-Georg Gadamer: Text a interpretace. Reflexe 21/2000, s. 5-35.
    • Umberto Eco: Šest procházek literárními lesy. Olomouc: Votobia 1997.
    • E. D. Hirsch: Objektivní interpretace. Aluze 2/2003, s. 150-165.
  • Poezie - próza / lyrika - epika

    Narace - deskripce - úvaha

    Analýza vyprávění:

    • příběh / vyprávění
    • čas a jeho zobrazení: pořádek, trvání, frekvence
    • postava a její charakterizace (přímá / nepřímá - vyvozovaná ze vzhledu, činnosti, řeči postav)
    • prostor a možnosti jeho zobrazení v literárním a filmovém vyprávění
    • akt vyprávění a základní vyprávěcí způsoby (er-forma - ich-forma - du-forma / objektivní, rétorická, subjektivní), vyprávění x fokalizace

    Analýza poezie:

    • Jakobson - Lévi-Strauss: Baudelairovy Kočky (na co se zaměřují / co pomíjí?)
    • Jaké terminologické nástroje používají při analýze Baudelairova sonetu?

    Text a paratext:

    • podoby paratextu
    • sémantika paratextu, jeho vliv na čtenáře

    Povinná literatura:

    • Roman Jakobson - Claude Lévi-Strauss: Baudelairovy Kočky. In R. Jakobson: Poetická funkce. Jinočany: H&H 1995, s. 622-638.

    Doporučená literatura:

    • Shlomith Rimmon-Kenanová: Poetika vyprávění. Brno: Host 2001.
    • Lubomír Doležel: Narativní způsoby v české literatuře. Příbram: Pistorius a Olšanská 2014
    • Seymour Chatman: Příběh a diskurs: Narativní struktura v literatuře a filmu. Brno: Host 2008.
    • Tzvetan Todorov: Lidé a vyprávění: Tisíc a jedna noc. In idem: Poetika prózy. Praha: Triáda 2000, s. 126-141.
  • Životopisná kritika A. Sainte-Beuva

    Pozitivismus H. Taina

    Impresionistická kritika

    New Criticism

    Dekonstrukce 

    Nový historismus

    Feminismus

    --- na co se soustředí, co je jejich cílem, co pomíjí, jaké výhrady lze jim adresovat

    Povinná literatura:

    • Charles Augustin Sainte-Beuve: O kritické metodě. In: idem: Podobizny a eseje. Odeon, Praha 1969, s. 215-222.
    • Hippolyte Taine: Dějiny anglické literatury - Úvod. In idem: Studie o dějinách a umění. Odeon, Praha 1978, s. 89-104.
    • Oskar Wilde: Kritik umělcem (in Wilde: Intence; online dostupné např. zde: http://ld.johanesville.net/wilde-08-intence)
    • Elaine Showalter. Pokus o feministickou poetiku. In Libora Oates-Indruchová (ed.): Dívčí válka s ideologií: Klasické texty angloamerického feministického myšlení. Praha: SLON 1998, s. 212-234.

    Další doporučená literatura:

    • Cleanth Brooks: Jazyk paradoxu. Revolver Revue 58, 2005, s. 104-118.
    • K.M. Newton: Nová kritika a vzestup interpretace. Aluze 2/2008,
    • T.S. Eliot: O básnictví a básnících. Praha: Odeon 1991 (především eseje Funkce kritiky, Hranice kritiky a Dokonalý kritik)
    • Paul de Man: Blindness and Insight: Essays in the Rhetoric of Contemporary Criticism. University Of Minnesota Press; 2nd Revised edition 1983 [především esej Form and Intent in the American New Criticism]
    • J. Mukařovský: Záměrnost a nezáměrnost v umění. In idem: Studie I. Brno: Host 2000, s. 353-388.
    • F. X. Šalda: Kritika patosem a inspirací. In idem: Boje o zítřek (online: http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/soubory/FXS/BOZ/18.pdf)
    • A. Novák: Kritika literární (online: http://arne-novak.phil.muni.cz)
    • C. Gallagherová - S. Greenblatt: Nový historismus v praxi (In Bolton, Jonathan: Nový historismus / New Historicism. Host, Brno 2007)
  • Interpretativní charakter literárních dějin (selekce materiálu, organizace, kategorizace)

    Vodičkovy úkoly literární historie.

    Zkoumání života literárních děl a jeho možnosti

    Doporučená literatura:

  • Mimetická interpretace ("naivní", univerzalizující)

    Pojem "možný svět"

    Faktuální x fikční znaky (otázka pravdivosti a přesnosti zobrazení; možnost ověřit zobrazené, resp. naše tvrzení o zobrazeném) 

    Fikční svět = malý svět: neúplný, konečný, uzavřený; konstrukt tvůrčí a recepční aktivity (heteronomní existence)

    Narativní modality: (globální x intersubjektivní x individuální)

    • omezení alethická (možnost/nutnost/schopnost: přirozené - nadpřirozené - mezilehlé světy)
    • omezení deontická (normotvorné rozvržení světa: povolené/zakázané/povinné)
    • omezení axiologická (hodnoty fikčního světa)
    • omezení epistemická (vědění/nevědění/mínění ve fikčním světě)

    Povinná literatura: Lubomír Doležel: Mimesis a možné světy. Česká literatura č. 6/1997, s. 600-624)

    Doporučená literatura:

    • Lubomír Doležel: Heterocosmica: Fikce a možné světy. Praha: Karolinum, 2003 (část 1, část 2, část 3, část 4) - edevším s. 17-41, s. 85-103 a 121-137.
    • Lubomír Doležel: Identita literárního díla. Brno-Praha: ÚČL AV, 2004.
    • Dorrit Cohnová: Co dělá fikci fikcí, Praha: Academia 2009; kap. 1. Zaostřeno na fikci (s. 14-31).
    • Auerbach, Erich: Mimesis. Praha: Mladá Fronta, 1998. (kap. Fortunata)