Klíč ke cvičením 12. lekce učebnice Přecechtělové

1) Pulchra verba poetarum homines semper mirantur et mirabantur. – Krásná slova básníků lidé vždy (stále) obdivují a obdivovali.

2) Rem tene, verba sequentur. – Drž věc (podstatu), slova budou následovat.

3) Ex avaratia multa mala nascuntur. – Z lakoty (chamtivosti) se rodí mnohá zla.

4) Audi multa, loquere pauca. – Slyš mnohé, mluv málo.

5) Non progredi est regredi. – Nepostupoat vpřed je kráčet vzad (Nepostupování vpřed je kráčení vzad.)

6) Mihi erat in animo proficisci in Graeciam. – Měl jsem v úmyslu vydat se (vyrazit) do Řecka.

7) Ne narretis omnia omnibus. – Nevyprávějte všechno všem.

8) Noli tangere (turbare) circulus meos. (Archimedes) – Nedotýkej se mých kruhů (Neruš mé kruhy.) (Archimedes)

9) Cur ausus es mentiri mihi? – Proč ses odvážil mi lhát?

10) Caesar e navi egressus in Africa, ad terram prolapsus est. Tum dixit: Teneo te, Africa. – Když Caesar v Africe vyšel z lodi (dosl. Caesar v Africe vyšed z lodi…), padl na zem. Tehdy řekl: Držím tě, Afriko.

11) Quod sentimus, loquamur, quod loquimur, sentiamus: concordet sermo cum vita. – Co cítíme (myslíme), to ať říkáme; co říkáme, to ať cítíme: Ať se řeč shoduje se životem.

12) Noli, amice, eo, qui pulchro sermone te laudat, aurem praebere, nam cum laudat, fraudat. – Tomu, příteli, kdo tě krásnou řečí chválí, nedopřávej sluchu (neposkytuj ucho), neboť když chválí, podvádí (klame).

13) Melius saepe acerbi inimici de nobis merentur quam blandi amici; illi verum saepe dicunt, hi numquam. – Lépe se často (mnohdy) o nás zasluhují krutí nepřátele než pochlební (lichotní) přátele; oni mluví často (mnohdy) pravdu, tito nikdy.

14) Memoriam eius colimus, qui de patria bene meritus est. – Ctíme památku toho, který (kdo) se dobře zasloužil o vlast.

15) Milites, quos dux magna voce cohortatus erat (cohortor, ari, atus sum), audacter pugnabant. – Vojáci, které vůdce mocným hlasem povzbudil, odvážněji bojovali.

1) Quia pulvis es et in pulverem reverteris. – Protože jsi prach a v prach se obrátíš.

2) Non loqueris contra proximum tuum falsum testimonium. – Neřekneš proti bližnímu svému křivé (lživé) svědectví.

3) Quid turbamini et ploratis? Puella non est mortua, sed dormit. – Co (Proč) jste znepokojeni a pláčete? Dívka nezemřela, ale spí.

4) Ego sum lux mundi. Qui sequitur me, non ambulabit in tenebris, sed habebit lumen vitae. – Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.

5) Qui gloriatur, in Domino glorietur. – Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.

6) Spiritus est, qui vivificat, caro non prodest quidquam: verba, quae ego locutus sum vobis, spiritus et vita sunt. – Je duch (dech), který oživuje, tělo neprospívá ničemu: slova, která jsem vám řekl, jsou duch a život.

7) Ne avertas faciem tuam a me, ne declines in ira tua a servo tuo. – Neodvracej ode mne svoji tvář, neodvracej se ve svém hněvu od svého otroka (služebníka).

8) Nec ego te condemnabo. Vade et iam amplius noli peccare. – Ani já tě neodsoudím (nezavrhnu). Jdi a už (již) více (dále) nehřeš.

9) Et dixit angelus: Nolite timere, ecce enim evangelizo vobis gaudium magnum, quod erit omni populo. – A anděl pravil: Nemějte strach, vždyť hle vám zvěstuji velikou radost, která bude celému lidu (celému = veškerému).

10) Nolite dare sanctum canibus, neque mittatis margaritas vestras ante porcos, ne forte conculcent eas pedibus suis et conversi dirumpant vos. – Nedávejte svaté psům, ani neházejte vaše perly před vepře (prasata), aby je snad nerozdupali svýma nohama a obrátivše se vás neroztrhali.

11) Adeamus ergo cum fiducia ad thronum gratiae, ut misericordiam consequamur et gratiam inveniamus in auxilium. – Přistupme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost na pomoc.