Management sociálních služeb a sociální práce
Section outline
-
Tento výstup lze užít v souladu s licenčními podmínkami Creative Commons BY-SA 4.0 International
(http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode).
-
Management sociálních služeb a sociální práce
Předmět se soustředí na etickou povahu praktické spolupráce sociálních pracovníků s pracovníky v sociálních službách a dalšími pomáhajícími profesemi (psychologové, lékaři, terapeuti, ošetřovatelský personál, pastorační profese) a na etickou povahu rozhodování sociálních pracovníků jako vedoucích pracovníků, kteří řídí poskytování služeb sociální práce, multidisciplinární týmy složené z pomáhajících profesí, organizace poskytující sociální služby a další pomáhající organizace.
Cílem předmětu je vymezit postavení sociálního pracovníka v interdisciplinárním týmu (a) jako jeho člena a (b) jako jeho vedoucího. Pozornost je proto věnována také oborovým cílům sociální práce a identitě sociálního pracovníka. Dále se předmět zabývá problematikou různých stylů vedení spolupracovníků, řízením konfliktů a hodnocením spolupracovníků. Zvláštní pozornost bude věnována i supervizi v organizaci a managementu nadstandardní kvality sociálních služeb.
Předmět je vyučován dvěma vyučujícími:doc. Michal Opatrný, Dr. theol., garant předmětu (mopatrny@tf.jcu.cz)
doc. David Urban, Ph.D. (durban@tf.jcu.cz)
Studenti si v rámci předmětu osvojí či upevní tyto odborné znalosti a dovednosti:
- znalosti:
- psychologické předpoklady morální odpovědnosti, odpovědnosti, konfliktních situací a jejich řešení;
- etické předporozumění morální odpovědnosti, odpovědnosti, konfliktních situací a jejich řešení;
- dovednosti:
- umí identifikovat a rozlišovat míru etické odpovědnosti ve vztahu k ostatním aktérům v procesu pomoci – zejména spolupracovníkům, pomáhající organizaci a společnosti;
- umí identifikovat a řešit konflikty, problémy a etická dilemata spojená se spoluprací pomáhajících profesí v organizaci a se řízením pomáhající činnosti
-
- Prezentace: Student si na cvičení připraví referát,
ve kterém představí příklad situace, která je konfliktní nebo řeší etické
dilema, a kterou musel sociální pracovník řešit ve spolupráci s dalšími
pomáhajícími profesemi nebo jako vedoucí pracovník, který řídí poskytování
služeb sociální práce nebo pomáhající organizaci.
Studenti přitom vyjdou ze svých profesních zkušeností a ze zkušeností, které získali v rámci odborných praxí (vč. bakalářského studia sociální práce), a navrhnou řešení.
Prezentace musí být připravena elektronicky, obsahovat min 10 snímků. Časový rozsah, ve kterém musí prezentace proběhnout je 20-30 minut.
Výběr termínu prezentace probíhá prostřednictvím systému Moodle do 1.3. - Seminární práce: Na základě prezentace,
dotazů studentů a vyučujících a hodnocení referátu vypracují studenti na
půdorysu referátu seminární práci v rozsahu 5-10 stran, ve které analyzují
zvolený problém a navrhnout pro něj 2-3 řešení, jejichž užití podloží argumenty
jak z oblasti sociální práce, tak také profesní etiky sociální práce.
Seminární práce se odevzdává prostřednictvím systému Moodle do 31.5.. - Písemná zkouška: Přezkoušení látky probírané na přednáškách
pomocí testu. Výsledná známka zohledňuje i hodnocení referátu a seminární
práce.
Přezkoušení látky probírané na přednáškách probíhá pomocí on-line testu s uzavřenými otázkami (4 možnosti odpovědi/1 správná). Pro hodnocení „dobře“ je nutné správně zodpovědět 8 otázek.
Výsledná známka za zkoušku pak zohledňuje i hodnocení referátu a seminární práce.
Vypisování řádných a opravných termínů zkoušek a jejich organizace probíhá dle Studijního a zkušebního řádu JU a souvisejícího opatření děkana TF JU (dokumenty jsou zveřejněny na internetových stránkách fakulty, sekce Studium a Úřední deska).
Organizace studia:
Kromě rozvrhovaných konzultací bude pro prezentaci referátů studentů kombinovaného studia vypsán zvláštní zkouškový termín (zápočet před zkouškou) v IS/STAG
Dále probíhá komunikace studentů v kombinované formě studia s vyučujícím prostřednictvím systému Moodle, ve kterém budou pro studenty k dispozici výukové moduly k tématům, které nebudou přímo probírány na rozvrhovaných konzultacích a které není možné přímo nastudovat z odborné literatury.
Přes systém Moodle budou studenti také odevzdávat svou seminární práci.
Povinná základní studijní literatura:
Grün, A. Pracovat i žít, Napětí mezi profesním a osobním životem. Kostelní Vydří 2006.
Grün, A. - Assländer, F. Řízení jako duchovní úkol. Kostelní Vydří 2008.
Janoušková, K., Nedělníková, D. Profesní dovednosti terénních pracovníků. Ostrava, 2008.
Musil, L. "Ráda bych Vám pomohla, ale..": Dilema práce s klienty v organizacích. Brno, 2004.
Navrátil, P. & Janebová, R. a kol. Reflexivita v posuzování životní situace klienta a klientů sociální práce. Hradec Králové, 2010.
Doporučená studijní literatura:
- Berkel, K. Führung: Ziele vereinbaren und Coachen, Weinheim, 2001.
- Novosad, L. Základy speciálního poradenství s uvedením do školních porad.
- Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese, Praha. 1999.
Rozšiřující studijní literatura:
- Beckmann, Ch. etc. Qualität in der Sozialen Arbeit. Wiesbaden, 2004.
- Berkel, K. Führungsethik: Die reflexive Seite des Führens: Orientierung und Ermutigung. Hamburg, 2013.
- Berkel, K. Konflikttraining: Konflikte verstehen, analysieren, bewältigen. Hamburg, 2017.
- Herriger, N. Empowerment in der Sozialen Arbeit. Stuttgart, 2002.
- Koziol, K. Die Markengesellschaft, Wie Marketing Demokratie und Öffentlichkeit verändert. Konstanz, 2007.
- Prezentace: Student si na cvičení připraví referát,
ve kterém představí příklad situace, která je konfliktní nebo řeší etické
dilema, a kterou musel sociální pracovník řešit ve spolupráci s dalšími
pomáhajícími profesemi nebo jako vedoucí pracovník, který řídí poskytování
služeb sociální práce nebo pomáhající organizaci.
-
Pokyny pro přípravu prezentace na cvičení:
- Student si na cvičení připraví referát, ve kterém představí příklad situace, která je konfliktní nebo řeší etické dilema, a kterou musel sociální pracovník řešit ve spolupráci s dalšími pomáhajícími profesemi nebo jako vedoucí pracovník, který řídí poskytování služeb sociální práce nebo pomáhající organizaci.
- Studenti přitom vyjdou ze svých profesních zkušeností a ze zkušeností, které získali v rámci odborných praxí (vč. bakalářského studia sociální práce), a navrhnou řešení.
- Prezentace musí být připravena elektronicky, obsahovat min 10 snímků.
- Časový rozsah, ve kterém musí prezentace proběhnout je 20-30 minut.
- Výběr termínu prezentace probíhá prostřednictvím systému Moodle do 1.3. v rámci tzv. "ankety":
-
Každý student si do 1. 3. zvolí termín, ve kterém přednese svou prezentaci.
-
- Na základě prezentace, dotazů studentů a vyučujících a hodnocení referátu vypracují studenti na půdorysu referátu seminární práci v rozsahu 5-10 stran, ve které analyzují zvolený problém a navrhnout pro něj 2-3 řešení, jejichž užití podloží argumenty jak z oblasti sociální práce, tak také profesní etiky sociální práce.
- Seminární práce se odevzdává prostřednictvím systému Moodle do 31.5.
-
1. Interdisciplinarita v sociální práci a multidisciplinární týmy pomáhajících profesí – důsledek a součást postmoderny
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Postmoderna
2) Konstruktivismus a pluralita diskurzů
3) Interdisciplinarita sociální práce
4) Multidisciplinární týmy pomáhajících profesí
Komentář
Téma vyučuje: doc. Michal Opatrný
Téma se věnuje současnému společenskému kontextu sociální práce. Sleduje vliv postmoderní situace na sociální práci i aktivní působení oboru sociální práce vůči postmodernímu kontextu a jeho vlivům.
Pro zvládnutí tématu je nutná dobrá orientace v klíčových pojmech – jejich etymologii, významových rozdílech i překryvech: moderna, postmoderna, pozdní moderna, postfaktická doba, konstruktivismus, teorie diskurzu, interdisciplinarita, multidisciplinarita.
Postmoderní situace společnosti je charakteristická ideovou a hodnotovou pluralitou, žádná instituce, názor, idea, hodnota, apod. není sto, získat na svoji stranu většinu společnosti. Pokud se jeví, že ji získala, zpravidla se tato většina rychle rozpadá do dalších názorových podskupin, které vznikají díky odlišnému pojetí obsahu ideje nebo hodnoty, nebo kvůli odlišnému pojetí výchozích či návazných hodnot a idejí.
Tato situace ve společnosti významně ovlivňuje způsoby komunikace a také sociální práci jako nástroj společnosti pro zajištění sekundární sociability. Generuje proto pro sociální práci jak výhody, tak i rizika.
Studijní materiály k povinnému prostudování
- Navrátil, P. & Janebová, R. a kol. Reflexivita v posuzování životní situace klienta a klientů sociální práce. Hradec Králové, 2010.
Studijní materiály doporučené k dalšímu studiu
- Musil, L. Tři pohledy na budoucnost sociální práce. In: Smutek, M. & Seibel, F. W. & Truhlářová, Z. eds. Rizika sociální práce. Hradec Králové: 2010, s. 11-25.
- Chytil, O. Důsledky modernizace pro sociální práci. Sociální práce/Sociálna práca 4 (2007): 64-71.
-
Kontrolní otázky slouží jako fórum, které zasílá notifikace na fakultní e-mailovou adresu. Používejte ho zejména tehdy, když si potřebujete ověřit, zda je vámi předpokládaná odpověď na kontrolní otázku správná nebo dostatečná.
-
-
2. Interdisciplinární týmy a sociální práce – vymezení, participující profese, cíle činnosti týmů a jejich naplnění
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Role interdisciplinárního týmu při práci s klientem
2) Participující profese a jejich jednotlivá činnost
3) Role sociálního pracovníka v interdisciplinárním týmu
Komentář
Téma vyučuje: doc. David Urban
Interdisciplinární týmy mají nezastupitelnou roli při řešení rozsáhlé a komplikované situace klienta. V řadě případů jsou složeny z celé škály odborníků (lékař, psycholog, policie, sociální pracovník, atd.), přičemž každý člen má v tomto týmu jedinečnou a nezastupitelnou roli. V rámci tohoto tématu dojde k vymezení a definici interdisciplinárního týmu, vydefinujeme si participující profese a hlavně náplň činností jednotlivých odborníků, specificky pak úlohu celého týmu.
Studijní materiály k povinnému prostudování
Text je třeba pečlivě a detailně prostudovat, protože přináší základní a důležitý vhled do dané problematiky
MPSV. Sešit sociální práce 3/2015. Sociální pracovník v multidisciplinárním týmu. ISBN 978-80-7421-088-4
. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/23240/3ssp.pdf -
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Management jako součást výkonu sociální práce
2) Profesní etika sociální práce
3) Formy řízení organizace – lokomoce, koheze, participace
4) Rizikové faktory spojené s managementem, spoluprací a rozhodováním v sociální práci
5) Etické problémy a dilemata v managementu a při spolupráci a rozhodování
Komentář
Téma vyučuje: doc. Michal Opatrný
Téma věnuje pozornost managementu a spolupráci a s nimi spojené problematice rozhodování. Management v pomáhajících organizacích a u poskytovatelů sociálních služeb vymezuje jako součást řízení sociální práce – úkolem managementu není zajištění financování pomáhající organizace, ale
- dosahování jejích cílů,
- efektivní a účinná spolupráce mezi jejími pracovníky
- a delegace odpovědnosti v přiměřené míře mezi všechny pracovníky, resp. participace pracovníků na směřování, řízení a výkonu organizace.
Z hlediska uvedeného i z hlediska obecné etiky je proto velmi podstatnou součástí managementu v pomáhající organizaci také jeho kongruence s posláním organizace a činností, které se organizace věnuje. Etika managementu proto v případě pomáhajících organizací a poskytovatelů sociálních služeb úzce souvisí s profesní etikou pomáhajících profesí, resp. s profesní etikou sociální práce.
Každé vedení a rozhodování či kooperace různých lidí a profesí může vést k inovativnímu a podnikatelskému uvažování a přístupům, stejně jako generuje různé rizika, která ohrožují jak jednotlivé aktéry managementu, spolupráce a rozhodování, tak i organizaci nebo její klienty, dárce, zadavatele a objednavatele služeb.
Studijní materiály k povinnému prostudování
- Grün, A. - Assländer, F. Řízení jako duchovní úkol. Kostelní Vydří 2008.
- Musil, L. "Ráda bych Vám pomohla, ale..": Dilema práce s klienty v organizacích. Brno, 2004.
Studijní materiály doporučené k dalšímu studiu
- Berkel, K. Führung: Ziele vereinbaren und Coachen, Weinheim, 2001.
-
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Úrovně sociální práce
2) Základní cíle sociální práce
3) Historické souvislosti při formování důležitých cílů sociální práce
Komentář
Téma vyučuje: doc. David Urban
Sociální práce je teoretickou i praktickou disciplínou vycházející z mnoha vědních oborů. Cíle sociální práce jsou závislé na historickém a kulturním rámci dané společnosti. Z toho důvodu se stále mění dle aktuálních potřeb společnosti. Předmětem tohoto tématu bude reflektovat aktuálně platné oborové cíle sociální práce a identifikovat okolnosti, které se na vývoji cílů sociální práce podíleli, s pohledem do minulosti, přítomnosti, a s reflexí do budoucnosti.
Studijní materiály k povinnému prostudování
- Matoušek, O. Základy sociální práce. 2001
- Navrátil, P. Teorie a metody sociální práce. 2001
-
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Současná odborná diskuse o identitě sociální práce
2) Současná odborná diskuse o předmětu sociální práce
3) Etické kodexy a identita sociální práce
4) Paradigmata sociální práce a její identita
5) Typy sociálních pracovníků a identita sociální práce
6) Praktické a etické dopady preference paradigmat sociální práce a typů sociálních pracovníků
7) Praktické a etické dopady pro management sociální práce
Komentář
Téma vyučuje: doc. Michal Opatrný
Téma se věnuje v odborném diskurzu velmi frekventované problematice identity sociální práce. Tato diskuse je v postmoderní době velmi účelná a potřebná, zároveň je však ohrožena tím, že upadne do banality – sociální práce se bude nakonec více zabývat sama sebou než svými klienty, jejich životními situacemi a hledáním dobrých a nejlepších řešení.
Identitu a poslání sociální práce zpravidla vymezují etické kodexy. Vedle mezinárodního kodexu existuje i řada národních kodexů nebo kodexů zaměřených na práci s určitou skupinou klientů. Odborný diskurz identitu a poslání sociální práce dále vymezuje také jejími paradigmaty – modely, které vysvětlují, jak sociální práce identifikuje své klienty a jaké přístupy ke klientům a řešení jejich životních situací se sociální práce zaměřuje. Neméně významná je i debata o tzv. předmětu sociální práce – sociální problémy, sociální fungování, zvládání sociálních problémů, ad. V poslední době jsou také pomocí výzkumu identifikovány různé typy sociálních pracovníků – tzn., vzniká typologie přístupů jednotlivých sociálních pracovníků k vlastní agendě, klientům, cílům organizace, pracovním metodám a technikám (byrokratický, profesionální, radikální nebo filantropický sociální pracovník).
Preference přístupu k vlastní agendě, kterou identifkují paradigmata sociální práce, typy sociálních pracovníků nebo pojetí předmětu sociální práce mají praktické důsledky pro výkon sociální práce a poskytování jejích služeb. S těmi jsou pak zpravidla spojena etická dilemata a etické problémy. Tyto skutečnosti mají dále vliv i na management sociální práce a pomáhajících organizací – viz téma 1 a 2.
Studijní materiály k povinnému prostudování
- Grün, A. Pracovat i žít, Napětí mezi profesním a osobním životem. Kostelní Vydří 2006.
- Musil, L. "Ráda bych Vám pomohla, ale..": Dilema práce s klienty v organizacích. Brno, 2004.
- Navrátil, P. & Janebová, R. a kol. Reflexivita v posuzování životní situace klienta a klientů sociální práce. Hradec Králové, 2010. -
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Definice case managementu
2) Specifická úloha case managementu jako metody řízení sociální práce
3) Příklady dobré praxe
4) Rizika a ohrožení aplikace case
5) Individuální a týmový case management
Komentář
Téma vyučuje: doc. David Urban
Case management je metoda sociální práce zaměřená na individuální poskytování služeb klientovi a jeho okolí (rodině). Sociální pracovník koordinuje, monitoruje a poskytuje sadu služeb různého zaměření, které vycházejí z individuálních potřeb klienta a jsou mu šity na míru. V rámci daného tématu si vydefinujeme case management, seznámíme se s jeho nejdůležitější oblastí použití, s příklady dobré praxe, ale i s případnými riziky. Hlavní důraz bude kladen na individuální a týmový case management.
Studijní materiály k povinnému prostudování
Nepustil, P., Szotáková, M. Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek: metodická příručka. Praha: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. 2013. -
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Sociální pracovník a jeho činnost při řízení týmu sociálních pracovníků
2) Dovednosti a vlastnosti sociálního pracovníka v řídící pozici
Komentář
Téma vyučuje: doc. David Urban
Sociální pracovník často vystupuje v pozici, kdy řídí pracovní tým složený ze sociálních pracovníků, koordinuje a řídí poskytované služby a činnost. V takové situaci jsou na tohoto sociálního pracovníka kladeny vysoké nároky v oblasti dovedností, a to nejenom z pohledu sociální práce, ale také řídících, manažerských a dalších zkušeností. Důležitý je také osobnostní rozměr pracovníka a schopnost vést tým. V rámci tématu se zaměříme na nejčastější situace a případy, ve kterých sociální pracovník vystupuje v roli vedoucího týmu, identifikujeme si a popíšeme dané situace a budeme se věnovat potřebným dovednostem a kompetencím, kterými by měl tento sociální pracovník disponovat.
Studijní materiály k povinnému prostudování
- Molek, J. Řízení organizací sociálních služeb: vybrané problémy. 2011.
-
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Multidisciplinární tým
2) Případová konference
3) Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu
Komentář
Téma vyučuje: doc. David Urban
Multidisciplinární tým se využívá v řadě případů při práci s klientem (ohrožené děti, osoby se zdravotním postižením, atd.), přičemž sociální pracovník v tomto týmu vystupuje v roli vedoucího daného týmu, oslovuje a svolává jednotlivé participující odborníky dalších pomáhajících profesí, řídí a koordinuje jednotlivá setkání, zajišťuje komunikaci uvnitř týmu a i nutnou komunikaci navenek. Tyto okolnosti a situace kladou na sociálního pracovníka vysoké nároky a požadavky. Předmětem tohoto setkání tak bude identifikovat a popsat situace, ve kterých sociální pracovník vystupuje jako vedoucí multidisciplinárního týmu, a dále pak si všímat důležitých vlastností a činností, které jsou s řízením tohoto týmu spojeny.
Studijní materiály k povinnému prostudování
MPSV. Sešit sociální práce 3/2015. Sociální pracovník v multidisciplinárním týmu. ISBN 978-80-7421-088-4. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/23240/3ssp.pdf -
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Management a řízení v sociální práci
2) Vedoucí pozice sociálních pracovníků
3) Manažerismus v sociální práci
Komentář
Téma vyučuje: doc. David Urban
Sociální práce prošla a prochází proměnou v důsledku modernizace společnosti, globalizace a promítáním se nových trendů, požadavků, transformací a standardů do sociální práce. Všechny tyto okolnosti kladou na sociálního pracovníka nové nároky, především pak na schopnosti vedení a řízení poskytovaných sociálních služeb. Předmětem tématu tedy bude identifikovat a popsat všechny tyto okolnosti a situace, které přispívají k manažerismu v sociální práci.
Studijní materiály k povinnému prostudování
Herman, J., Hermanová, M., Horecký, J., Mikulová, Š., Černý, M. Základy managementu sociálních služeb. 2008. -
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Minimální a nadstandardní kvalita v sociálních službách
2) Měření kvality
3) Principy nadstavbové kvality sociálních služeb v ČR
4) Management kvality sociálních služeb
Komentář
Téma vyučuje: doc. Michal Opatrný
V roce 2007 bylo zákonem o sociálních službách (107/2006 Sb.) stanoveno, že z veřejných prostředků mohou být financovány jen ty služby, které dosahují určité minimální kvality. Za tímto účelem vydává MPSV ČR Standardy kvality sociálních služeb. Minimální kvality je tedy taková, kdy jsou sociální služby poskytovány dostatečně uspokojivým způsobem, kdy neohrožují své klienty, pracovníky, dobrovolníky, apod.
Nadstavbová kvalita je nyní do sociálních služeb aktuálně zaváděna. Jde tedy o kvalitu vyšší než minimální. Pří její kontrole se nesleduje, zda jsou sociální služby poskytovány v ještě uspokojivé kvalitě, ale zda mají nějakou přidanou hodnotu, jdou v některém ze stanovených kritérií daleko nad požadavky minimální kvality.
Pro měření kvality služby – tedy nejen sociálních služeb – existuje několik různých teoreticko-metodických přístupů. V ČR jsou aplikovány v systému nadstandardní kvality MPSV ČR. Součástí managementu pomáhající organizace je proto i management kvality.
Studijní materiály k povinnému prostudování -
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Hlavní styly vedení organizace
2) „Podnikatel“
3) „Kouč“
4) „Vizionář“
5) „Agent změny)
Komentář
Téma vyučuje: doc. Michal Opatrný
Bez ohledu na druh činnosti organizace je možné identifikovat a reflektovat základní styly vedení, tzn. manažerské přístupy. Jejich předmětem totiž není samotná činnost organizace, nýbrž řízení pracovníků organizace. Lze tak identifkovat podnikatele zaměřeného na plnění cílů, kouče zaměřeného na podporu pracovníků a komunikaci v organizaci, vizionáře rozvíjejícího vůdčí myšlenku a vizi organizace nebo agenta změny, který organizaci provádí obdobím transformace.
Tyto styly může uplatňovat jeden pracovní, stejně jako mohou být rozloženy ve vedoucím týmu. Jejich užití, resp. zapojení je závislé jak na vnitřních tak i na vnějších faktorech fungování organizace. Pro řízení sociální práce a sociálních služeb budou probírány i jejich aplikace.
Studijní materiály k povinnému prostudování
Grün, A. - Assländer, F. Řízení jako duchovní úkol. Kostelní Vydří 2008.Studijní materiály doporučené k dalšímu studiu
- Berkel, K. Führung: Ziele vereinbaren und Coachen, Weinheim, 2001.
-
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Afektivní a kognitivní konflikt
2) Biografické vlivy na řešení konfliktů
3) Řízení konfliktů
4) Prevence afektivních konfliktů
Komentář
Téma vyučuje: doc. Michal Opatrný
Konflikty můžeme rozlišit na afektivní a kognitivní. V kognitivních konfliktech jde o věc, např. je spor, jak vyřešit daný problém, připravit nový projekt, apod. V afektivních konfliktech hrají hlavní roli vzájemné negativní emoce mezi pracovníky – sporné věci jsou jen záminkou pro napadání opačné strany.
Také na pracovní konflikty má vliv jak osobnost pracovníka, tak jeho vlastní biografie – vzory a modely konfliktů, které si s sebou nese z předchozích let.
Úkolem vedoucího pracovníka je proto konflikty především řídit, a to od afektivních směrem ke kognitivním, protože tak posiluje inovativní potenciál v organizaci a zvyšuje motivaci pracovníků
Studijní materiály k povinnému prostudování
- Grün, A. - Assländer, F. Řízení jako duchovní úkol. Kostelní Vydří 2008.
Studijní materiály doporučené k dalšímu studiu
- Berkel, K. Führung: Ziele vereinbaren und Coachen, Weinheim, 2001.
-
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Supervize v sociální práci
2) Koučování v sociální práci
3) Supervizní kontrakt
4) Supervizní zakázka
5) Supervizor
Komentář
Téma vyučuje: doc. David Urban
Supervizi lze chápat jako nástroj celoživotního učení, používaný zejména u pomáhajících profesí. Důraz je kladen na rozvoj profesionálních dovedností a kompetencí supervidovaných, při níž je kladen důraz na aktivizaci jejich potenciálu v bezpečném a tvořivém prostředí. Předmětem tohoto tématu tedy bude reflexe základních funkcí a forem supervize, vydefinujeme si základní terminologii vztahující se k supervizi v sociální práci a budeme reflektovat silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení supervize pro pracovní tým v organizaci poskytující sociální služby.
Studijní materiály k povinnému prostudování
- Hawkins, P., Shohet, R. Supervize v pomáhajících profesích. 2016.
-
Osnova tématu (dílčí témata)
1) Rozhovor – etymologie a historie rozhovoru jako nástroje pro řízení
2) Plánování s pracovníkem a hodnotící rozhovory
3) Biografii pracovníka a jeho hodnocení
Komentář
Téma vyučuje: doc. Michal Opatrný
Existuje řada systémů pro tzv. hodnocení pracovníků. Mezi ně je možné počítat různé měření pracovního výkonu, splněných úkolů, kvality odvedené práce apod. Nejen v pomáhajících profesích a sociálních službách nebo neziskovém a veřejném sektoru, ale také v komerčním sektoru obecně, se jako jedna za nejúčinnějších metod jeví tzv. hodnotící rozhovor s pracovníkem.
Hodnotící rozhovor je chápán – v kontextu postmoderny a konstruktivismu – jako partnerský dialog mezi nadřízeným/zaměstnavatelem a spolupracovníkem/zaměstnancem. Nejedená se tedy o jednostranné sdělení hodnocení nadřízeného pracovníka zaměstnanci. Mnohem více jde o dialog, součástí kterého by měly být i biografické a pracovní plány a vize pracovníka. Takový rozhovor pak poskytuje zpětnou vazbu nejen pracovníkovi, ale i vedoucímu. Umožňuje mu plánovat a zadávat přiměřené pracovní úkoly každému z jeho spolupracovníků. Pro to je ale nutné, používat také konkrétní techniky a postupy, aby se hodnotící rozhovory nestaly formalitou nebo jednostranným sdělením hodnocení pracovníkovi či kritiky vedení nadřízenému.
Studijní materiály k povinnému prostudování
- Grün, A. - Assländer, F. Řízení jako duchovní úkol. Kostelní Vydří 2008.
Studijní materiály doporučené k dalšímu studiu
- Berkel, K. Führung: Ziele vereinbaren und Coachen, Weinheim, 2001.