Section outline

  • Collapse Expand

    Soudobé koncepce vzdělávání a jejich historická východiska

    Collapse all Expand all

    Tento výstup lze užít v souladu s licenčními podmínkami Creative Commons BY-SA 4.0 International

    (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode).


    41




    Předmět uvádí do pedagogických myšlenek a koncepcí významných filozofů/pedagogů minulosti a současnosti, a to skrze přehled soudobých kon­cepcí výchovy a vzdělávání v jejich historické perspektivě. Cílem předmětu je podněcovat studenty k hlubšímu promýšlení hodnotových východisek rozmanitých pojetí výchovy a vzdělávání a souvisejících diskurzů, které se promítají do vzdělávacích koncepcí na rovině státní vzdělávací politiky, na rovině vymezení poslání vzdělávacích institucí i na rovině subjektivních teorií výchovy, a vést je k vědomému utváření vlastního zdůvodněného „pedagogic­kého kréda“, resp. k reflexi ideové dimenze vlastního pedagogického myšlení (pojetí cílů, smyslu a hodnot) jako východiska pedagogického jednání.

    Studenti si v rámci předmětu osvojí či upevní tyto odborné znalosti a dovednosti:

    • znalosti o významných pedagogických koncepcích a myšlenkách významných filozofů/pedagogů;
    • orientaci v soudobých koncepcích výchovy a vzdělávání;
    • porozumění historickým souvislostem, východiskům a návaznostem pedagogických koncepcí;
    • dovednost promýšlet vlastní pojetí hodnot a cílů výchovy a vzdělávání a konfrontovat vlastní zdůvodněné názory s pojetími odlišnými (ať už těmi, které se prosazují v současnosti nebo které se prosadily v minulosti).


    Požadavky na studenta
    Studenti jsou povinni prostudovat studijní text (Čítanka k dějinám pedagogického myšlení),  osvojit si přednášenou látku a vypracovat esej. 


    Organizace studia
    Rozvrhovaná výuka v kombinované formě studia je organizována ve třech blocích:

    • blok věnovaný vybraným historickým souvislostem vývoje pedagogického myšlení - starověk a středověk (prof. Weis),
    • blok věnovaný vybraným historickým souvislostem vývoje pedagogického myšlení - od renesance po současnost; výchova a vzdělávání jako politikum (doc. Svoboda),
    • blok věnovaný přehledu soudobých koncepcí výchovy a vzdělávání v perspektivě současné vzdělávací politiky a subjektivních teorií výchovy (vyučuje dr. Bauman).

    Současně jsou studentům k dispozici individuální konzultace; studenti kombinované formy studia se mohou (v rámci svých možností) účastnit rovněž přednášek pro prezenční formu studia. Studentům jsou rovněž k dispozici audiozáznamy přednášek.

  • Collapse Expand

    Historické souvislosti vývoje pedagogického myšlení I. (prof. Weis)

    Osnova tématu

    1. výchova a vzdělávání v kulturách starověku
    2. středověk
    3. od Karolinské renesance po renesanci


    Komentář

    Obecně historické znalosti odpovídají požadavkům středoškolského studia (všeobecný přehled). Důležité historické souvislosti jsou zahrnuty ve studijním textu Čítanka k dějinám pedagogického myšlení, přednáška v tomto bloku nabídne spíše syntetizující pohled. Absenci na přednášce lze do určité míry kompenzovat studiem knih BĚLINA, P.; ČORNEJ, P. a kol. Dějiny evropské civilizace I, II.


    Studijní materiály

    Prezentace z přednášky - starověk (2014)
     Audiozáznam přednášky - starověk (2014)

    Prezentace z přednášky - starověk (2015)
    Audiozáznam přednášky - starověk (2015)

    Prezentace z přednášky - středověk (2014)
    Audiozáznam přednášky - středověk (2014)

    Prezentace z přednášky - středověk (2015)
    Audiozáznam přednášky - středověk (2015)


    Doporučená rozšiřující studijní literatura

    • BĚLINA, P.; ČORNEJ, P. a kol. Dějiny evropské civilizace I. 4. vyd. Praha: Paseka, 2002.
      (v případě potřeby doplnit si znalosti na úrovni středoškolského studia historie)

  • Collapse Expand

    Historické souvislosti vývoje pedagogického myšlení II. (doc. Svoboda)

    Osnova tématu

    1. od renesance k osvícenství; výchova a vzdělávání jako politikum
    2. 19. století
    3. 20. století a současnost


    Komentář
    Obecně historické znalosti odpovídají požadavkům středoškolského studia (všeobecný přehled). Důležité historické souvislosti jsou zahrnuty ve studijním textu Čítanka k dějinám pedagogického myšlení, přednáška v tomto bloku nabídne spíše syntetizující pohled. Absenci na přednášce lze do určité míry kompenzovat studiem knih BĚLINA, P.; ČORNEJ, P. a kol. Dějiny evropské civilizace I, II.


    Studijní materiály

    Audiozáznam přednášky - část 1 (2014)
    Audiozáznam přednášky - část 2 (2014)



    Audiozáznam přednášky - část 2 (2015)


    Doporučená rozšiřující studijní literatura

    • BĚLINA, P.; ČORNEJ, P. a kol. Dějiny evropské civilizace II. 4. vyd. Praha: Paseka, 2002.
      (v případě potřeby doplnit si znalosti na úrovni středoškolského studia historie)

  • Collapse Expand

    Významné osobnosti dějin pedagogického myšlení

    Předsta­vení významných myslitelů dějin pedagogického myšlení se věnuje studijní text  Čítanka k dějinám pedagogického myšlení.
    Text je třeba prostudovat jako jedno z východisek ke zpracování zápočtové eseje.


    Povinná základní studijní literatura


    Doporučená rozšiřující studijní literatura

    • CIPRO, M. Encyklopedie prameny výchovy: Galerie světových pedagogů I-III.. Praha: vlastním nákladem, 2002. (vybrané stati jsou zahrnuty do "čítanky")
    • JŮVA, V. st.; JŮVA, V. ml. Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido, 2007.
    • KASPER, T.; KASPEROVÁ, D. Dějiny pedagogiky. Praha: Grada 2011.

  • Collapse Expand

    Soudobé koncepce výchovy a vzdělávání (dr. Bauman)

    Osnova tématu

    1. pojem vzdělávací koncepce (hodnotový rámec, představa o výchozím stavu, cíli a metodách dosažení cíle), identifikace hodnotových a antropologických východisek výchovy a vzdělávání
    2. spiritualistické koncepce výchovy, esencialismus, perenialismus a akademické koncepce vzdělávání vs. personalistické teorie a pedocentrismus
    3. materiálně-technologické a kognitivně-psychologické teorie vzdělávání
    4. sociálně-funkcionalistické vs. sociálně-kritické koncepce výchovy a vzdělávání; postpedagogické odmítnutí výchovy; postmoderní (poststrukturalistická) kritika školy jako nástroje politické moci


    Komentář

    Cílem studia jednotlivých koncepcí je:

    • konfrontovat vlastní pedagogické názory s jejich možnými alternativami, resp. skrze konfrontaci s různými pojetími výchovy a vzdělávání si začít více uvědomovat vlastní pojetí cílů a hodnot ve výchově, od nichž se odvíjí vlastní pedagogické jednání;
    • porozumět diskusím, které se vedou s ohledem na formulaci současné vzdělávací politiky a odlišným hodnotovým východiskům jednotli­vých stanovisek; v neposlední řadě pak získat kritický náhled na formulaci cílů vzdělá­vací politiky jako „jediných možných“.

    Výsledkem studia by tedy nemělo být zaměření se na fakta a „všeobecný rozhled“ (tento je sice těžištěm historických bloků, ale nikoli cílem o sobě), ale získání zdůvodněného základu pro argumentaci vlastního pedagogického „kréda“.

    Záznamy přednášek a další studijní materiály

    Audiozáznam přednášky - část 1
    Audiozáznam přednášky - část 2
    Audiozáznam přednášky - část 3
    Audiozáznam přednášky - část 4

    Tento materiál je s ohledem na ustanovení § 30 odst. 1 písm. c) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dostupný pouze v rámci výuky.

    Audiozáznam přednášky - část 5

    Tento materiál je s ohledem na ustanovení § 30 odst. 1 písm. c) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dostupný pouze v rámci výuky.

    Audiozáznam přednášky - část 6

    Tento materiál je s ohledem na ustanovení § 30 odst. 1 písm. c) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dostupný pouze v rámci výuky.


    Texty k výuce

    Texty ke vzdělávací politice

    Doporučená rozšiřující studijní literatura

    • BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
    • FLINDERS, D. J.; THORNTON, S. J. The curriculum studies reader. New York, London: Routledge, 2009.
    • KAŠČÁK, O.; PUPALA, B. Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus, 2009
    • ZELINA, M. Teórie výchovy alebo Hľadanie dobra. Bratislava: SPN, 2004.


    Kontrolní otázky a úkoly

    1. Charakterizujte základní myšlenky … (jméno vybraného myslitele) a jeho význam z pohledu současných koncepcí výchovy a vzdělávání (v čem mohou být/jsou tyto myšlenky dnes inspirativní).
    2. Popište souvislost mezi následujícími:
      • John Dewey – demokracie – personalistické teorie
      • Pierre Abélard – scholastika – racionalismus
      • J. A. Komenský – spiritualistické koncepce výchovy – baroko
      • romantismus – esencialistické koncepce výchovy – Jean Jacques Rousseau
      • osvícenství – akademické koncepce výchovy – racionalismus
      • globalizace – materiálně-technologické koncepce výchovy – Erich Fromm
      • Alfred Binet – efektivnost vzdělávání – materiálně-technologické koncepce výchovy
    3. Charakterizujte stručně historická východiska, základní cíle a dnešní význam této koncepce výchovy a vzdělávání (nakolik je aktuální, kde se s ní v praxi můžeme setkat): spiritualistické koncepce vzdělávání,…
    4. Vysvětlete základní teze kritiky školy jako nástroje politické moci. Jak souvisí vzdělávání s realizací ideje dobra podle Platóna? V čem může být Platónova koncepce chápána jako „prototyp“ totalitního řádu (viz také K. R. Popper: Otevřená společnost a její nepřátelé.)?
    5. V jakém smyslu můžeme výchovu a vzdělávání chápat jako nástroj ekonomické (re)produkce? Vysvětlete na příkladech.
    6. V jakém smyslu můžeme výchovu a vzdělávání chápat jako nástroj kulturní (re)produkce? Vysvětlete na příkladech.
    7. Co znamená pojem efektivita  vzdělávání? Jak souvisí s pojmem kvalita vzdělávání?
    8. Vysvětlete antropologické předpoklady spiritualistické koncepce výchovy ve srovnání s jinými koncepcemi.
    9. Vysvětlete na příkladech, co vyjadřují tato označení: heteronomní vs. autonomní pojetí výchovy; subjektivní pedagogická antropologie; tradicionalismus vs. progresivismus.
    10. Na příkladech z kontextu výchovy a vzdělávání odlište tyto výrazy: pragmatismus x utilitarismus, idealismus x utopismus.
    11. Jak významná je funkce konceptů svobody a odpovědnosti v jednotlivých koncepcích výchovy a vzdělávání?
    12. Pokuste se navrhnout několik odlišných definic výchovy a vzdělávání z pohledu různých  vzdělávacích koncepcí.
    13. Vysvětlete, co znamená, pokud je vzdělávání označováno jako politikum.

  • Collapse Expand

    Mé pedagogické krédo (zadání zápočtového úkolu)

    Individuální práce studenta (kontrola samostatného studia)

    Jako jeden z požadavků na úspěšné absolvování předmětu studenti odevzdají samostatně vypracovanou esej zabývající se jednu z níže uvedených otázek.

    • Rozsah: 3-6 normostran (počítá se vlastní text bez případného záhlaví a seznamu použité literatury). V odůvodněných případech (nebude-li text obsahovat zbytečnou „vatu“) je možné maximální rozsah překročit.
    • Obsah: student si po prostudování povinné literatury zvolí jedno z nabízených zadání, student stručně formuluje základní teze a rozvede jejich argumentaci (zdůvodnění vlastního názoru), zohlední historickou perspektivu problému (uvede příklady myslitelů, kteří se z různých úhlů pohledu daným problémem zabývali, porovná jejich myšlenky s vlastní argumentací).

    Nabízená témata

    1. Má se pedagog ve výchově a vzdělávání řídit především svým svědomím, nebo pokyny toho, kdo jej zaměstnává? Co v případě, že se jeho svědomí a tyto pokyny dostanou do konfliktu? Kromě svých názorů a názorů vybraných myslitelů popište také nějaký reálný příklad, kdy k takové situaci došlo.
    2. Slouží škola politické moci (státu), rodině, společnosti, nebo dítěti? Jak je tomu v současnosti? Jak tomu bylo v historii? Jak by tomu mělo být (podle Vás a vybraných myslitelů)?
    3. Čí zájmy by měl pedagog ve své práci sledovat? Zájmy společnosti jako celku? Zájmy konkrétních dětí? Zájmy jejich rodičů? Nějaké „vyšší zájmy“? Kromě svých názorů a názorů vybraných myslitelů toto „sledování zájmů“ ilustrujte nějakými konkrétními příklady z pedagogické praxe.
    4. Vzhledem k tomu, že ve výchově i vzdělávání máme vždy jen omezené možnosti (prostředky a čas), čemu by měl pedagog dát přednost: např. rozvoji individuálních schopností a zájmů dětí, nebo předávání kulturních hodnot (tradice), předávání poznatků potřebných pro osvojení si určité odborností,...? Své názory srovnejte s názory vybraných myslitelů a uveďte některé příklady z praxe, kdy pedagog dává přednost tomu či onomu cíli.
    5. Jak souvisí pojetí výchovy s politickým zřízením státu? Uveďte a zhodnoťte příklady, kdy se konkrétní myslitelé snažili specifickým pojetím výchovy a vzdělávání formovat fungování státu, nebo jak naopak státní zřízení ovlivňovalo pojetí výchovy a vzdělávání.
    6. Kdo by měl rozhodovat o tom, jak budou děti vychovávány a vzdělávány? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku, které se objevily v dějinách pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    7. Jaké důsledky pro pojetí výchovy a vzdělávání bude mít, pokud předpokládáme, že děti jsou (a) přirozeně dobré, nebo (b) mají přirozené sklony ke špatnostem, nebo (c) ...? Popište konkrétní příklady myšlenek zástupců jednotlivých přístupů, příklady praktických dopadů jednotlivých pojetí a zdůvodněte, ke kterému pojetí máte nejblíže.
    8. Co je smyslem výchovy a vzdělávání? (Proč) je výchova a vzdělání potřeba? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku, které se objevily v dějinách pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    9. Má vzdělání vždy k něčemu sloužit (být prakticky využitelné), nebo má vzdělání smysl i samo o sobě (např. protože být vzdělaný je „hezké“)? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku, které se objevily v dějinách pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    10. Kterou složku osobnosti by měla výchova a vzdělávání rozvíjet na prvním místě: racionální, emocionální, sociální, spirituální, ...? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku, které se objevily v dějinách pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    11. Měla by výchova spíše přispívat ke stabilitě společnosti (např. podporovat úctu k tradici), nebo by měla být hnacím motorem změn? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku, které se objevily v dějinách pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    12. Měli by pedagogové spíše plnit „společenskou objednávku“, nebo se spíše snažit o reformu společnosti (např. rozvíjet kritický postoj dětí vůči problémům, které se ve společnosti vyskytují)? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku, které se objevily v dějinách pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    13. Měli bychom děti spíše připravovat na život ve světě, jaký je, nebo se jim spíše snažit vštípit ideály? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku, které se objevily v dějinách pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    14. Existují nějaká jiná pojetí výchovy kromě výchovy založené na principu odměn a trestů? Uveďte příklady z praxe a z dějin pedagogického myšlení. Zhodnoťte klady a zápory jednotlivých přístupů.
    15. Kdo odpovídá za výsledek procesu výchovy a vzdělávání? Jaké důsledky pro pedagogickou praxi budou mít různé odpovědi na tuto otázku? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku z dějin pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    16. Měla by výchova a vzdělávání v dětech spíše utvrzovat nějaké konkrétní vidění světa, nějaký ideál, nebo spíše dávat na výběr, problematizovat, zpochybňovat,...? Uveďte příklady odpovědí na tuto otázku z dějin pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    17. Jaké důvody mohou být pro pojetí výchovy jako individuální péče o vychovávaného a jaké důvody mohou být pro pojetí výchovy jako výchovy kolektivní? Kteří myslitelé tato pojetí zastávali a proč? Ke kterému pojetí se kloníte vy?
    18. Měla by výchova a vzdělávání spíše respektovat sociální a jiné rozdíly mezi lidmi (např. existence elitních škol, podpora dětí mimořádně nadaných apod.) a v důsledku tyto rozdíly spíše potvrzovat, nebo by se měla naopak snažit tyto rozdíly stírat (např. jednotná škola pro všechny, neexistence škol soukromých, podpora dětí znevýhodněných, méně nadaných apod.)?
    19. Považujete výchovu/vzdělávání spíše za „přípravu na život“, nebo spíše za „celoživotní proces“? Co by případně mělo být cílem výchovy/vzdělávání v dětství mládí, dospělosti nebo ve stáří? Uveďte příklady odpovědí na tyto otázky z dějin pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.
    20. Měla by být náboženská výchova povinnou součástí školního vzdělávání, nebo volitelnou součástí vzdělávání, nebo ze vzdělávání zcela vyloučena (ponechána v kompetenci rodiny nebo institucí mimo školu)? Uveďte příklady odpovědí na tyto otázky z dějin pedagogického myšlení. Formulujte a zdůvodněte vlastní odpověď.


    Podmínky odevzdání eseje

    • eseje odevzdejte v elektronické podobě (formát docx, odt nebo pdf), odkaz pro vložení viz níže;
    • termín odevzdání:
      prezenční studium: nejpozději do 25. ledna, v případě nevyhovujícího hodnocení je možné zaslat opravenou verzi do 10. února);
      kombinované studium: nejpozději do 28. února, v případě nevyhovujícího hodnocení je možné zaslat opravenou verzi do 20. března.
     

    Hodnotící kritéria

    1. Obsahová úplnost: relevance (esej se vyjadřuje ke zvolenému problému), argumentace (esej pouze nepředkládá tvrzení, ale náležitě je zdůvodňuje, zohledňuje více perspektiv problému), konfrontace vlastního názoru s historickou perspektivou problému (názory myslitelů, alternativní odpovědi na řešenou otázku, které se v dějinách objevily).
    2. Formální náležitosti: přiměřený rozsah, jazyková správnost (esej nesmí obsahovat více než 9 jazykových chyb: překlepy, interpunkce, stavba věty apod.), náležité odlišení myšlenek vlastních od převzatých (v případě podezření na plagiát bude práce postoupena k posouzení disciplinární komisí fakulty).

    Důvodem pro vrácení eseje k přepracování může být jak stránka obsahová, tak formální.