Osnova sekce

  • Sbalit Rozbalit

    Úvod

    Sbalit vše Rozbalit vše

    Předmět navazuje na Úvod do pedagogiky a prohlubuje znalosti a pochopení těch oblastí pedagogiky, jež bývají tradičně řazeny do oborů nazývaných „obecná didaktika“ (teorie vzdělávání) a „teorie výchovy“. Předmět představuje klíčové koncepty teorie edukačních procesů v systémových souvislostech, zejména s ohledem na teorii kurikula. Důraz je kladen na pochopení provázanosti jednotlivých forem (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová) a dimenzí (ideová, obsahová, organizační, metodická) kurikula, na pochopení procesů souvisejících s tvorbou a transformací kurikula.

    Cílem předmětu je, aby studenti získali porozumění systému didaktických kategorií (terminologii potřebnou pro orientaci v souvisejícím odborném diskurzu a navazující předměty), zejm. porozumění teorii kurikula jako "anatomii" edukačních procesů; kontaktní výuka vytváří prostor pro rozvíjení porozumění podstatě výchovy a vzdělávání z hlediska vlastní zkušenosti studentů, zejm. s ohledem na vyjasňování vlastního pedagogického zájmu a myšlení prostřednictvím diskusí.

    Organizace studia

    Výuka je koncipována formou "flipped classroom", což by se dalo přeložit jako "výuka postavená na hlavu". Co to znamená? Oproti běžnému modelu, kdy nejprve probíhá kontaktní výuka, ve které studenti dostávají následné úkoly, je tento předmět postaven přesně naopak: očekává se, že se – vždy v předstihu před kontaktní výukou – budete průběžně seznamovat s novým učivem, pomocí zde zpřístupněných studijních materiálů. Pokud to uděláte, můžeme čas kontaktní výuky využít k ověření, jak jste učivu porozuměli, k probrání obtížnějších pasáží, k diskusi, k upozornění na související zajímavosti nebo aktualizaci některých informací – a především k propojení učiva s vaší zkušeností, abyste si to, co se učíte, dovedli lépe představit a lépe tomu porozuměli. 

    V prezenční formě studia je předmět organizován v podobě 26 hod. přednášek a 13 hod. seminářů za semestr (seminář je rozvrhován blokově, 2 hod. 1× za dva týdny).

    Čas výuky rozvrhovaný jako "přednáška" neslouží primárně k výkladu nového učiva (ten máte k dispozici zde), ale ke konzultaci složitějších aspektů učiva na základě otázek, které si připravíte. Případně se můžeme zaměřit na průběžné ověřování, jak jste studovanému učivu porozuměli, a zbylý čas můžeme využít jako příležitost pro prohlubování témat dle Vašeho zájmu (pokud přijdete s vlastními náměty nebo se budete doptávat v návaznosti na to, čemu se budeme ve výuce společně věnovat). Účast na přednáškách není povinná, slouží primárně jako pomoc pro Vaši přípravu na zkoušku (pokud se ale nebudete průběžně připravovat, nebude s čím pomáhat ;-).

    Účast na kontaktní výuce rozvrhované jako "seminář" je povinná, připouští se 1 absence (v případě více absencí je možné účast nahradit účastí v jiné seminární skupině). Jak se budou semináře odvíjet, bude záležet na Vás. Nemělo by se jednat o probírání učiva ke zkoušce, ale o prostor, který budeme mít k dispozici - a uvidíme, jak ho využijeme, jestli se nám podaří společně diskutovat nebo nějakým jiným způsobem si vyjasnit, co nás ohledně výchovy a vzdělávání zajímá a jak o ní přemýšlíme.

    V kombinované formě studia je předmět organizován v podobě 8 hod. rozvrhovaných konzultací za semestr. V případě zájmu se ale můžete zapojit i do výuky PS. První rozvrhovaná konzultace bude věnována především uvedení do předmětu a představení základní struktury učiva pro snadnější orientaci. Obsah druhé rozvrhované konzultace bude vycházet primárně z Vašich otázek k prostudované literatuře, věnovat se budeme výkladu vybraných obtížnějších pasáží. Aby bylo možné čas druhé konzultace využít v souladu s tímto záměrem, studijní materiály, které máte zde k dispozici, je třeba prostudovat předem (alespoň první celkové seznámení s obsahem předmětu, než budete materiály studovat a procházet podruhé v rámci podrobnější přípravy na zkoušku). Čas rozvrhovaných konzultací neslouží primárně k výkladu nového učiva (ten máte k dispozici v tomto online kurzu), ale ke konzultaci složitějších aspektů učiva na základě Vašich otázek, k ověřování porozumění studovanému učivu, příapdně jako příležitost k prohlubování témat dle Vašeho zájmu. Účast na konzultacích není povinná.

    Studijní materiály

    U každého tématu máte k dispozici:

    • výběr studijních textů (jeden text složený z vybraných pasáží více publikací – odkazy na publikace vždy vedou k témuž textu, ve kterém máte vše pohromadě, proto se nelekejte, pokud se vám opakovaně otevře totéž) a 
    • audiozáznamy z přednášek z let 2015–2019 (ze záznamů byly vybrány příslušné pasáže a záznamy byly technicky upraveny – střih, snížení šumu, úprava hlasitosti apod.).

    Důležité je začít včas. Zkuste se "hecnout" a povinné studijní materiály k tématu č. 1 si projít ještě před začátkem výuky v prvním týdnu.

    Kromě zmíněných povinných studijních materiálů máte u jednotlivých témat odkazy na další zdroje. Ty využijte podle svého zájmu.

    Vedle ostatní literatury, kterou máte uvedenu dále, doporučuji jako referenční pomůcku tento slovník: PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 7. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0403-9.

  • Sbalit Rozbalit

    1. Didaktika jako disciplína pedagogiky: edukační realita v didaktických souvislostech

    Osnova tématu

    1. vymezení předmětu
    2. pojetí didaktiky v ČR a v zahraničí
    3. místo didaktiky mezi ostatními disciplínami
    4. edukační realita a edukační procesy: obecná charakteristika struktury v didaktických souvislostech
    5. výzkum, teorie a pedagogická praxe z pohledu didaktiky

    Klíčové pojmy

    • didaktika jako věda, didaktika jako klinický obor
    • teorie, výzkum, poznatek, předpoklad, fakta a interpretace
    • edukační realita, edukační procesy, edukační prostředí, edukační konstrukty, vstupní determinanty, kontext, multifaktorová povaha edukačních procesů; bezděčné, záměrné, řízené učení; intencionalita; struktura edukačního procesu
    • vyučování, učení, výuka, vzdělání, vzdělávání, výchova, výcvik, edukace, edukátor, edukant, socializace, enkulturace
    • předmět didaktiky: didaktika jako umění vyučovat / teorie vyučování / teorie vzdělá(vá)ní / teorie učení a vyučování
    • „didaskein“, didaktika, die Didaktik, „didactic“, curriculum and instruction, pedagogy, research and development
    • souvislost didaktiky a ostatních pedagogických disciplín (obecná pedagogika, dějiny pedagogiky, dějiny školství, srovnávací pedagogika, filozofie výchovy, teorie výchovy, sociologie výchovy, pedagogická antropologie, ekonomie vzdělávání, pedagogická psychologie, speciální pedagogika, sociální pedagogika, pedagogika volného času, andragogika, obecná didaktika, oborové a předmětové didaktiky, psychodidaktika, technologie vzdělávání, pedagogická evaluace, pedagogická diagnostika, pedeutologie, teorie řízení školství, vzdělávací politika, pedagogická prognostika)
    • souvislost didaktiky s jinými obory: (kognitivní) psychologie, (neuro)biologie, epistemologie, management
    • didaktika ve vztahu k výchově, didaktika ve vztahu k technologii výuky; učitelství jako pomáhající/nárokující profese

    Důležitá jména

    W. Ratke, J. A. Komenský, J. F. Herbart, J. Dewey

    Zopakujte si z Úvodu do pedagogiky

    • PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky
      - Měli byste se orientovat v přehledu pedagogických disciplín, abyste byli schopni vymezit pozici didaktiky mezi ostatními pedagogickými disciplínami.
      - Důležité jsou zejm. kapitoly 4.14, 4.15, 6 a 7.
    • PRŮCHA, J. Moderní pedagogika
      - kapitola "Edukační realita: základní pojmy a vztahy"
      - kapitola "Edukační procesy v kontextu společnosti"

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Předmět didaktiky (čím se didaktika zabývá); normativní a explorativní pojetí didaktiky, základní a aplikovaný výzkum, normativní a explorativní teorie, teorie jako systém poznatků uspořádaných pomocí hypotéz
    2. Doplnění k první části
    3. Didaktika jako umění vyučovací, jako teorie vyučování x teorie vzdělávání, cžv, (řízené) učení, vztah didaktiky k dalším disciplínám
    4. Rozlišení pojmů výuka a vyučování 
    5. Cizojazyčné pojmy
    6. Kurikulum jako konceptuální rámec pro porozumění vzdělávání, hodnotová ukotvenost teorie vzdělávání
    7. Co je podstatou pedagogické práce? Zájem jako východisko.
  • Sbalit Rozbalit

    2. Paradigmata v didaktice

    Osnova tématu

    1. vliv psychologie a dalších oborů na vývoj didaktického myšlení, paradigmata v didaktice
    2. učitel–žák–učivo, smysl didaktických modelů a konceptuálních rámců

    Klíčové pojmy

    • paradigma
    • Herbartův (didaktický) trojúhelník, didaktický model
    • management (taylorismus), systémová analýza
    • asocianismus, asociativní teorie učení; jasnost – asociace – systém – metoda
    • (neo)behaviorismus, technologie vyučování, programované učení, zpětná vazba
    • kognitivní obrat, konstruktivismus: prekoncept, kognitivní konflikt, asimilace, akomodace
    • sociální konstruktivismus, teorie sociálního učení, situační (kontextualizované) učení
    • sociální souvislosti vzdělávání, sociální odpovědnost školy

    Důležitá jména

    T. S. Kuhn, J. F. Herbart, F. W. Taylor, E. L. Thorndike, B. F. Skinner,  J. Piaget, L. S. Vygotskij, A. Bandura

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Pojem paradigma (úvod), vliv managementu (teorie řízení) na pedagogické myšlení
    2. Didaktický trojúhelník
    3. Vliv psychologie (teorií učení) na didaktické myšlení: asocianismus, behaviorismus, konstruktivismus
    4. Asociativní teorie učení a její vliv na pojetí vyučování
    5. Důsledky behavioristické a konstruktivistické teorie učení pro pedagogickou praxi
    6. Žák jako subjekt edukace (navázání na téma z úvodu do pedagogiky); sociální konstruktivismus (myšlení a řeč, dialog rozvíjející myšlení)
    7. Sociální funkce školy a odpovědnost; rámce, ve kterých nahlížíme pedagogické jednání

    Další zdroje (nepovinné, k prostudování v případě zájmu)

  • Sbalit Rozbalit

    3. Obecný model kurikula

    Osnova tématu

    1. kurikulum jako konceptuální rámec pro porozumění edukaci (kurikulum jako smysl edukace)
    2. fáze–dimenze–roviny kurikula
    3. vstřícné a zprostředkující pojetí kurikula

    Klíčové pojmy

    • model, konceptuální rámec
    • kurikulum
    • formy / fáze kurikula (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová); kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené
    • dimenze kurikula (ideová, obsahová, organizační, metodická)
    • roviny kurikula; formální kurikulum, neformální kurikulum; explicitní a implicitní (skryté) kurikulum; nulové kurikulum
    • zprostředkující (means-end) x vstřícné (encounter) / zkušenostní pojetí kurikula

    Zopakujte si z Úvodu do pedagogiky

    Studijní materiály k prostudování

    Pozn. V tomto tématu bude snazší, pokud si poslechnete audiozáznam výkladu. Studijní text použijte jen k případnému ujasnění, nakolik Vás bude zajímat, jak uvedená teorie vznikla. Podstatný je především závěr (s. 26-34), ale pozor, nenechte se vyděsit oddílem Kurikulum jako smysl edukace (nejedná se o učebnici, ale o poměrně náročný odborný text; nebojte, toto zkoušet nebudu, ale nechci Vám tajit, co je v "zákulisí" toho, když říkáme, že kurikulum používáme k porozumění tomu, co je vlastně edukace :-).

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Úvod: kurikulum jako konceptuální rámec pro porozumění edukaci; fáze/formy a dimenze kurikula
    2. Fáze/formy a dimenze kurikula (podrobnější vysvětlení), roviny kurikula; vstřícné a zprostředkující pojetí kurikula
    3. Kurikulum jako smysl edukace (podrobnější vysvětlení úvodu); roviny kurikula (podrobnější vysvětlení), explicitní a implicitní kurikulum, skryté kurikulum, nulové kurikulum
    4. Dimenze rezultátové fáze, funkce ideové dimenze napříč fázemi kurikula
    5. Zprostředkující a vstřícné pojetí kurikula (podrobnější vysvětlení)

  • Sbalit Rozbalit

    4. Koncepční forma kurikula

    Osnova tématu

    1. vzdělávací politika
    2. soudobé vzdělávací koncepce a jejich historická východiska (opakování)
    3. cíle a pojetí vzdělání v perspektivě vývoje
    4. koncepce výchovy a vzdělávání z pohledu vlastního pedagogického myšlení
    5. Strategie vzdělávání České republiky do roku 2030+ (aktuální vzdělávací politika ČR)

    Klíčové pojmy

    • koncepce, cíle výchovy a vzdělávání, priority, hodnoty
    • vzdělávací politika, dokumenty vzdělávací politiky (školský zákon; Strategie celoživotního učení ČR; Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+; Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky; Koncepce podpory mládeže na období 2014–2020)
    • OECD, UNESCO, MŠMT, zaměstnatelnost, konkurenceschopnost, lidský kapitál, globalizace
    • celoživotní učení; primární, sekundární a terciární vzdělávání; formální a neformální vzdělávání, informální učen; počáteční a další vzdělávání; zájmové vzdělávání
    • soudobé koncepce vzdělávání (sociálně-funkcionalistické, personalistické / progresivistické, funkcionálně-materialistické / technologické, esencialistické / perenialistické, akademické, spiritualistické / idealistické, sociálně-kritické, postpedagogické / antipedagogické)
    • tradicionalismus, aktualismus, utopismus
    • historická podmíněnost vzdělání; trivium, kvadrivium, septem artes liberales, kalokagathia, rétorika, scholastika, humanistická koncepce vzdělání, osvícenství, encyklopedismus, vzdělávací realismus x novohumanistické vzdělání, demokratizace a humanizace vzdělání
    • všeobecné x elementární vzdělání; formální x materiální vzdělání; všeobecné x odborné, polytechnické vzdělání
    • světonázor, postmoderní myšlení

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Úvod ke studijním materiálům
    2. Jakou funkci má koncepční forma kurikula? Jak vznikají vzdělávací koncepce na úrovni státu (vzdělávací politika, prognózy a vize)?
    3. Proč se zabývat vzdělávacími koncepcemi (z pohledu vlastního pedagogického myšlení); co je vzdělávací koncepce (základní schéma); stručné opakování z předchozího semestru (základní hodnoty a cíle: personalistické, idealistické/spiritualistické, sociálně-kritické, akademické, esencialistické, funkcionalistické koncepce); pojmy ze studijních textů ve vztahu k přehledu vzdělávacích koncepcí (encyklopedismus; vzdělání formální a materiální; tradicionalismus, aktualismus a utopismus; logotropní a paidotropní orientace; vstřícné a zprostředkující pojetí kurikula; lidský kapitál)
    4. Demokratizace a humanizace vzdělání 
    5. Jak ovlivňuje formulaci vzdělávacích koncepcí tzv. postmoderní myšlení?
    6. UNESCO, OECD a ekonomické souvislosti vzdělávacích koncepcí
    7. Principy a cíle uváděné v koncepčních dokumentech (na příkladu zákona č. 561/2004 Sb.)

    Další zdroje (nepovinné, k prostudování v případě zájmu)

  • Sbalit Rozbalit

    5. Ideová dimenze kurikula

    Osnova tématu

    1. zprostředkující x vstřícný model stanovení cílů, funkce cílů
    2. základní cílové kategorie
    3. vlastnosti cílů
    4. taxonomie cílů
    5. zpracování cílů vzdělávání ve vzdělávacích programech
    6. ideová dimenze kurikula na rovině pedagogického myšlení

    Klíčové pojmy

    • zprostředkující x vstřícný model stanovení cílů; behaviorální přístup a aktivní slovesa; SMART (přístup projektového managementu ke stanovování cílů); chyby při vymezení výukových cílů
    • dispozice, schopnosti, vědomosti, znalosti, dovednosti, hodnoty, postoje, zájmy, kompetence
    • komplexnost, konzistentnost, kontrolovatelnost, přiměřenost
    • kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové), psychomotorické (výcvikové) výukové cíle
    • konkretizace, hierarchizace, operacionalizace cílů
    • taxonomie kognitivních, afektivních a psychomotorických cílů
    • klíčové kompetence (k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní, digitální)
    • pedagogické myšlení, učitelovo pojetí výuky

    Zopakujte si z předchozích témat

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Další pomocné materiály ke studiu

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Úvod: ideová dimenze napříč fázemi kurikula
    2. Základní cílové kategorie
    3. Zprostředkující a vstřícný přístup ke stanovování cílů, formulace cíle ve správné perspektivě
    4. Kognitivní, afektivní a psychomotorická doména
    5. Komplexnost, taxonomie cílů v kognitivní, afektivní a psychomotorické oblasti
    6. Komplexnost a kontrolovatelnost cílů, operacionalizace, SMART, konkretizace, hierarchizace cílů
    7. Konkretizace a operacionalizace cílů v RVP ZV, klíčové kompetence a přístup k cílům
    8. Ideová dimenze na rovině pedagogického myšlení
  • Sbalit Rozbalit

    6. Projektová forma kurikula

    Osnova tématu

    1. kurikulární dokumenty v projektové formě: RVP, ŠVP, učebnice
    2. plánování výuky a příprava na vyučování

    Klíčové pojmy

    • národní kurikulum; vzdělávací program, RVP, ŠVP, cílové standardy, evaluační standardy (Standardy pro základní vzdělávání RVP ZV)
    • rámcový/školní učební plán, časově-tematický plán, plán činnosti školní družiny
    • učební osnovy, vzdělávací oblast, vzdělávací obor, průřezové téma, vyučovací předmět 
    • cílové zaměření vzdělávací oblasti, očekávané výstupy, (kmenové) učivo
    • předmětové x projektové x modulové / lineární x cyklické x spirálové uspořádání učiva
    • funkce učebnice: prezentační (prezentace učiva), řídící (řízení učení), organizační (orientační)
    • projektování (plánování) výuky, didaktická analýza učiva

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Projektová fáze kurikula: úvod
    2. Vzdělávací programy: úvod, porovnání s dřívější situací, rizika formalismu kurikulární reformy
    3. Rámcové vzdělávací programy (struktura dokumentu, tři úrovně konkretizace cílů: cíle základního vzdělávání - klíčové kompetence, cílové zaměření vzdělávací oblasti, očekávané výstupy)
    4. Národní kurikulum (Národní vzdělávací program); vzdělávací programy ZŠ, NŠ, OŠ; cílové a evaluační standardy a očekávané výstupy; k čemu slouží vzdělávací programy
    5. Kmenové učivo; předmětové, projektové a modulové uspořádání učiva; lineární, cyklické a spirálové řazení učiva
    6. Příprava

    Další zdroje (nepovinné, k prostudování v případě zájmu)

  • Sbalit Rozbalit

    7. Realizační fáze kurikula (výuka)

    Osnova tématu

    1. výuka vs. výchova ve volném čase
    2. činnostní a zkušenostní orientace vyučování
    3. komunikativní a emocionálně motivační dimenze vyučování
    4. rozvíjení znalostí, dovedností a schopností, učební úlohy
    5. kázeň
    6. rozhodování v pedagogických situacích, didaktické zásady

    Klíčové pojmy

    • činnostně (zkušenostně) orientované vyučování; zájem, činnost, učení, zkušenost
    • rozvíjející vyučování, úroveň aktuálního / nejbližšího vývoje
    • fáze výuky: motivace, expozice, fixace, diagnóza, aplikace
    • konkretizace a názornost: předmětná, slovně obrazná; abstrakce, zobecnění a utváření pojmového myšlení, indukce a dedukce; metakognitivní regulace; pamětní učení
    • schopnosti, vědomosti, dovednosti; řešení problémů, tvořivost
    • učební úloha, taxonomie učebních úloh, obtížnost, složitost; algoritmický postup, heuristický postup
    • kognitivní styl, učební styl: povrchový, utilitaristický, hloubkový
    • interakce, komunikace, percepce; pedagogická komunikace: verbální, nonverbální, komunikace činem; pedagogický takt
    • motivace k učení: vnitřní (primární), vnější (sekundární)
    • kázeň: biologické, sociální a situační faktory; psychosociální klima; formální a neformální autorita; šikana 
    • rozhodování, kritéria, učitelovo pojetí výuky, didaktické zásady (principy), situační myšlení

    Zopakujte si z Úvodu do pedagogiky

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Realizační fáze kurikula: úvod
    2. Připomenutí některých pojmů z úvodu do pedagogiky: čas aktivního učení, facilitace
    3. Fáze výuky
    4. Učební úlohy (verze 2015)
    5. Učební úlohy (doplnění z trochu odlišného úhlu výkladu, verze 2019)
    6. Kognitivní a učební styly

    Další materiály (k využití v případě zájmu)

  • Sbalit Rozbalit

    8. Obsahová dimenze kurikula, učivo

    Osnova tématu

    1. základní kategorie obsahu vzdělávání, struktura učiva
    2. výběr učiva, zprostředkující a vstřícný přístup k učivu
    3. didaktická znalost obsahu
    4. didaktická transformace učiva

    Klíčové pojmy

    • struktura učiva: vědomosti (fakta, pojmy, generalizace, zákony, principy, teorie), dovednosti, hodnoty, hodnotová orientace, postoje, zájmy
    • výběr učiva, základní učivo (kmenové učivo, jádrové kurikulum), exemplární vyučování, kategoriální vzdělávání, plodná (generativní) témata - viz také téma 6
    • didaktická znalost obsahu
    • didaktická transformace učiva
    • zprostředkující a vstřícný přístup k učivu

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Obsahová dimenze kurikula: úvod
    2. Obsahová dimenze kurikula a učivo jako obsah zkušenosti
    3. Učivo v modelu didaktického trojúhelníku, didaktická znalost obsahu (učiva), komplexnost učiva
    4. Didaktická znalost obsahu
    5. Ontodidaktická, psychodidaktická a kognitivní transformace obsahu
    6. Transformace učiva, zprostředkující a vstřícný přístup k učivu

    Další zdroje (nepovinné, k prostudování v případě zájmu)

  • Sbalit Rozbalit

    9. Organizační formy výuky a materiální didaktické prostředky

    Osnova tématu

    1. vnitřní a vnější diferenciace
    2. organizační formy výuky a komplexní výukové přístupy
    3. problém záměny metod a organizačních forem
    4. didaktické prostředky
    5. komunitní vzdělávání, otevřené vyučování, situované učení, autentické učení

    Klíčové pojmy

    • organizační dimenze kurikula, organizační forma výuky
    • vnitřní a vnější diferenciace
    • výuka individuální, hromadná (frontální, diferencovaná / skupinová, párová, individualizovaná)
    • domácí úlohy; exkurze; projektová výuka, kooperativní výuka; přednáška, seminář, cvičení / workshop; e-learning, blended learning
    • vyučování s asistentem; týmové vyučování
    • materiální didaktické prostředky, učební pomůcky; programované učení; hypertext
    • situované (kontextualizované) učení, autentické učení, simulace; komunitní vzdělávání, otevřené vyučování

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Organizační dimenze kurikula ve vztahu k dimenzi metodické, rozlišení organizační dimenze a organizačních forem výuky v realizační fázi
    2. Organizační dimenze v realizační fázi kurikula a organizační formy výuky; vnitřní a vnější diferenciace a organizační formy ve vztahu k cílům a hodnotovým východiskům
    3. Vnitřní a vnější diferenciace; individuální a hromadná/frontální výuka, individualizovaná výuka, skupinová/diferencovaná výuka, vztah mezi organizačními formami výuky, cíli výuky a dalšími faktory
    4. Organizační dimenze edukace ve vztahu k otázkám integrace/inkluze
    5. Distanční vzdělávání, e-learning a blended learning
    6. Komunitní vzdělávání, otevřené vyučování, otevřená práce s mládeží

  • Sbalit Rozbalit

    10. Výukové metody

    Osnova tématu

    1. metodická dimenze kurikula, vztah mezi metodami, organizačními formami výuky, didaktickými prostředky a dalšími aspekty pedagogické situace
    2. metody z hlediska fází výuky: motivační, expoziční, fixační, diagnostické a aplikační metody
    3. metody z hlediska pojetí role pedagoga a žáka: informačně-receptivní, reproduktivní, problémové, heuristické a badatelské metody
    4. metody z hlediska pramene poznání a typu poznatků: slovní, názorně demonstrační a praktické metody
    5. aktivizační metody

    Klíčové pojmy

    • metody motivační, expoziční, fixační, diagnostické, aplikační
    • metody transmisivní (sdělovací), aktivizující (brainstorming, situační metody, inscenační metody, didaktické hry, hraní rolí, dramatizace...), samostatná práce, metody badatelské (heuristické), problémové, vrstevnické vyučování
    • metody slovní - ústní (vysvětlování, výklad, debata, dialog, diskuse…), písemné práce (písemná cvičení, kompozice…), práce s textovým materiálem
    • metody názorně demonstrační - pozorování předmětů a jevů, předvádění (předmětů, činností, pokusů, modelů, statických obrazů,...), projekce statická a dynamická, instruktáž
    • metody praktické - nácvik pohybových a pracovních dovedností, laboratorní činnost, pracovní činnost

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Výukové metody: úvod, výukové metody a didaktické prostředky ve vztahu k organizačním podmínkám a cílům výuky
    2. Výukové metody a organizační formy výuky, metody ve vztahu k fázím výuky, problém záměny organizačních forem a metod
    3. Komentář ke zkoušce

    Další doporučené studijní materiály

  • Sbalit Rozbalit

    11. Rezultátová forma kurikula: vzdělávací výsledky a jejich hodnocení

    Osnova tématu

    1. výsledky a efekty edukace, odpovědnost za vzdělávací výsledky - akontabilita (opakování z úvodu do pedagogiky)
    2. metody zjišťování vzdělávacích výsledků (diagnostické metody)
    3. hodnocení a evaluace (hodnoty, hodnotící úsudek, kritéria hodnocení)
    4. metody sdělování výsledku hodnocení
    5. hodnocení jako rovina nebo dimenze kurikula, vliv hodnocení na vzdělávací proces; mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávacích výsledků a vzdělávací politika

    Klíčové pojmy

    • výsledky a efekty edukace, kauzální atribuce, akontabilita
    • schopnosti, vědomosti, znalosti, dovednosti (intelektové, senzomotorické, pracovní, komunikativní), hodnoty, postoje, kompetence
    • diagnostika, evaluace, hodnocení, sumativní a formativní hodnocení
    • pozorování, rozhovor, analýza produktů činnosti, dotazování, testování (měření); ústní zkouška, didaktický test, (ne)standardizovaný, testy rychlosti / úrovně, kognitivní / psychomotorické, studijních výsledků / předpokladů
    • testy (hodnocení) absolutního výkonu (ověřující, kriteriální) a relativního výkonu (rozlišující, normativní); testová položka (úloha)
    • subjektivita a objektivita hodnocení, vztah hodnot a hodnocení (výběrovost hodnocení), funkce kritérií v hodnocení, induktivní a deduktivní hodnotící úsudek, kvantitativní a kvalitativní přístup k hodnocení
    • funkce hodnocení
    • slovní hodnocení, hodnocení známkou (klasifikace), portfolio, neverbální hodnocení
    • IEA, OECD
    • PISA, TIMSS, PIRLS (případně další mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávacích výsledků, dle zájmu, viz odkazy níže)

    Zopakujte si z Úvodu do pedagogiky

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    Audiozáznamy starších přednášek (výklad a komentář k tématu)

    1. Rezultátová fáze/forma kurikula a její dimenze: úvod
    2. Vzdělávací výsledky a hodnocení; hodnocení, hodnoty a kritéria; hodnocení a evaluace; problém záměny vzdělávacího výsledku za hodnocení; vzdělávací výsledky a efekty (opakování)
    3. Metody zjišťování výsledků, metody hodnocení (induktivní, deduktivní - podle vzoru, kvantitativní a kvalitativní přístup k hodnocení), metody vyjadřování výsledku hodnocení (klasifikace, slovní hodnocení, neverbální hodnocení, portfolio); hodnocení relativního výkonu a hodnocení absolutního výkonu; autoevaluace a zpětná vazba
    4. Akontabilita, přidaná hodnota, kauzální atribuce
    5. Formativní a sumativní hodnocení, odlišení popisu a hodnocení; subjektivita a objektivita hodnocení, srozumitelnost hodnocení
    6. Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávacích výsledků a jejich vliv na vzdělávací politiku; funkce hodnocení

    Další doporučené zdroje

  • Sbalit Rozbalit

    Závěrečné opakování

    • Test k prověření základních znalostí před zkouškou

      Test náhodně nabízí 55 otázek z 321, které jsou aktuálně k dispozici, a to tak, aby otázky zasahovaly do všech témat kurzu. Jedná se o ověření, zda si pamatujete základní fakta předmětu, o která byste se měli opírat, chcete-li zvládnout náročnější otevřené otázky. V rámci přípravy na zkoušku je třeba věnovat pozornost především otevřeným kontrolním otázkám uvedeným u jednotlivých témat. Tento test považujte pouze za pomůcku diagnostikující základní předpoklady pro absolvování závěrečné zkoušky. Úspěch v testu automaticky neznamená úspěch při ústní zkoušce, protože test ověřuje především úroveň zapamatování. Ústní zkouška se zaměřuje především na úroveň porozumění nebo na vyšší úrovně zvládnutí učiva předmětu. V testu můžete získat max. 100 bodů. Méně než 60 bodů znamená nedostatek znalostí. Pro úspěšné zvládnutí zkoušky a dobrý pocit ze zvládnutí předmětu doporučuji usilovat o 80 a více bodů (samozřejmě studiem textů a poslechem nahrávek, nikoli pouze opakovaným zkoušením si testu).