Textů, které musíte ke zkoušce prostudovat, je poměrně hodně, nicméně účelem není naučit se (zapamatovat si) vše od A do Z, ale naopak – načtené informace by měly sloužit jako základ pro navazující předměty. Ať chceme nebo nechceme, vytvoření onoho všeobec­ného přehledu předpokládá, že si osvojíte některá fakta – teprve s jejich využitím má smysl o věcech diskutovat a „pilovat“ své kritické i tvůrčí myšlení.

U každého tématu zpravidla najdete:

  • osnovu tématu pro základní orientaci;
  • seznam souvisejících pojmů, které je třeba znát a kterým je třeba rozumět;
  • seznam jmen, která je dobré si pamatovat;
  • odkazy na dříve probrané učivo, se kterým se počítá;
  • texty k povinnému prostudování;
  • audiozáznamy s výkladem a komentářem k učivu (číslovaným bodům, které zde máte pro snadnější orientaci, odpovídají jednotlivé záznamy, jak jdou za sebou);
  • další nepovinné materiály k prostudování v případě zájmu nebo odkazy na další zdroje informací;
  • kontrolní online test pro ověření znalostí;
  • otevřené kontrolní otázky a úkoly – tyto otázky také mohou sloužit jako ukázka, jak mohou vypadat otázky u závěrečné zkoušky.

Doporučuji postupovat takto:

  1. Přečtěte si výčet pojmů a jmen, které byste neměli při četbě povinné literatury přehlédnout.
  2. Zamyslete se nad tím, zda pojmům už nějak předem rozumíte (zda je např. dokážete mezi sebou odlišit, zda mezi nimi vidíte nějaký vztah apod.).
  3. Přečtěte si příslušné texty přiřazené k tématu a poslechněte si příslušné audiozáznamy starších přednášek k tématu. Audiozáznamy spolu s texty tvoří povinný základ a vzájemně se doplňují. Je ale pouze na Vás, jestli si nejprve projedete texty, poté audiozáznamy, nebo naopak, nebo jestli budete text a audio prokládat. Najděte si svůj vlastní přístup a styl práce, jak vám bude vyhovovat a jak se vám podaří lépe udržet pozornost.
  4. Doporučuji, abyste si texty vytiskli. Čtěte je „očima svého oboru“, tj. studenti PVČ popřemýšlejí o aplikaci na vychovatele a výchovu ve volném čase, budoucí učitelé náboženství a etiky popřemýšlejí o aplikaci ve výuce. Podtrhávejte si, dělejte si do okrajů otazníky, pokud vám něco není jasné - ať si text pak můžete přinést do výuky, doptávat se. Průběžně si dělejte poznámky a vypisujte si otázky a nejasnosti, které k tématu máte. Toto je velmi důležité – nevstřebávat texty a nahrávky jen pasivně, ale přidat k tomu nějakou vlastní aktivitu, která Vás přinutí zformulovat si, co v tématu chápete jako podstatné, a čemu naopak nerozumíte. Pod každým pojmem byste si měli umět představit něco konkrétního z "běžného pedagogického života". Že věci rozumíte, si ověříte nejlépe tím, že si ji umíte přeříkat vlastními slovy a uvést konkrétní příklady (ideálně z vlastní zkušenosti).
  5. Podle povahy Vašich otázek a poznámek k nejasnostem se buďto vraťte k bodu 2 a zkuste se s texty znovu "poprat", nebo se spojte se spolužáky a zkuste to probrat s někým dalším. Pokud dokážete (např. pomocí online komunikace přes MS Teams) vytvořit studijní skupinky, kde si můžete vzájemně "přeříkat", jak věci rozumíte, je to ideální způsob, jak se učit a ověřovat si porozumění učivu.
  6. Výše uvedené (tj. kroky 1–5) byste měli ideálně zvládnout předtím, než se budeme příslušným tématem zabývat v rámci kontaktní výuky, kdy se Vás budu ptát, jestli se na něco chcete doptat. Pak uvidíme, jak to půjde (možná problém vyřešíme rovnou, možná se budete znovu vrátit ke studijním textům, ať už sami nebo spolu s ostatními). Když přijdete připravení, můžeme se dostat dost daleko na to, aby učivo nezůstalo jen jako povrchní teorie, ale skutečně "ožilo". 
  7. Až budeme v rámci výuky téma opouštět, využijte kontrolní online test pro ověření, zda jste zachytili potřebné informace.
  8. Teprve "ve druhém kole", až budete "ladit formu" ke zkoušce se podívejte na kontrolní otázky. Ty by měly být jen pomyslnou tečkou na závěr, tj. pokud se rozhodnete pořídit si k nim výpisky a učit se pak z nich (a takto si učivo před zkouškou shrnete a zestručníte), je to možné, rozhodně ale nestudujte z cizích výpisků bez předchozího studia literatury, takto byste nepochopili potřebné souvislosti.

Vlastní příprava na zkoušku může spočívat už jen v zopakování si výpisků ke kontrolním otázkám nebo v projití kontrolních otázek. Učivo je třeba vstřebávat v průběhu semestru. Číst literaturu nárazově až těsně před zkouškou není dobrá strategie. Učiva je mnoho a není realistické očekávat, že je pojmete v krátkém čase, byť byste se studiu pak věnovali velmi intenzivně. Pokud Vám připadal Úvod do pedagogiky obtížný, didaktika je ještě obtížnější – ne snad tím, že by byla složitější, ale případné předchozí mezery se Vám budou nabalovat a komplikovat postup učivem. Proto tento semestr případně vezměte i jako příležitost doplnit si mezery z předchozího předmětu.

Pokud v textech nenajdete některý pojem (příp. jméno), může to znamenat dvě věci: 1) tato znalost se předpokládá i bez četby nebo byste ji měli mít již osvojenu absolvováním Úvodu do pedagogiky, nebo 2) danou věc se dozvíte v rámci kontaktní výuky (pokud se na ni doptáte). V každém případě bude při kontaktní výuce dost prostoru pro dotazy; můžete se zeptat i na témata spadající do Úvodu do pedagogiky, k dispozici jsou Vám rovněž konzultační hodiny (včetně možnosti domluvit se na dalších společných konzultacích online).

Přeji Vám mnoho vytrvalosti při studiu – a ať vás studium baví! A pamatujte na B. S. Blooma a jeho teorii mastery learning: nikdo ve zkoušce nepropadne kvůli nedostatečným schopnostem, ale kvůli nedostatečné přípravě (nedostatečnému času, který přípravě věnoval).

Naposledy změněno: středa, 14. července 2021, 22.54