Osnova sekce

  • Sbalit Rozbalit

    Úvod

    Sbalit vše Rozbalit vše

    Tento výstup lze užít v souladu s licenčními podmínkami Creative Commons BY-SA 4.0 International

    (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode).


    41





    Garant předmětu: doc. MgA. Stanislav Suda, Ph.D.

    Cílem předmětu je umožnit studentům seznámit se s východisky a principy vědecké práce a metodologií pedagogického výzkumu, a to v rámci prvního semestru navazujícího magisterského studia, kdy jsou vedeni k volbě tématu, na něž se hodlají odborně zaměřit v rámci zpracování diplomové práce. Studenti si zvolí téma z okruhu pedagogiky volného času, které se pokusí výzkumně uchopit (formulovat teoretický nebo empirický výzkumný problém, případně navrhnout strukturu tvůrčího pedagogického experimentu, jehož realizací by bylo možné zvolenému problému hlouběji porozumět). Vypracováním dílčích aplikačních úkolů se studenti postupně učí základům metodického uvažování, které je nezbytnou podmínkou pro odborné uchopení zvoleného problému. Vyústěním může být vlastní projekt diplomové práce, cílem nicméně není zpracování projektu, ale porozumění souvisejícím metodologickým principům v rámci absolvování této „cesty“ vedoucí ke zpracování projektu.

    Požadavky na studenta

    • Aktivní účast ve výuce podložená průběžnou přípravou.
    • Absolvování e-learningového kurzu: vypracování příslušných úkolů.
    • Absolvování písemné zkoušky.

    Způsob zakončení předmětu:   zápočet + zkouška

    Organizace studia

    Kurz sestává z kombinace kontaktní výuky (5 x čtyřhodinový blok), samostudia a plnění úkolů e-learningového kurzu. V rámci úvodního bloku (kolektivní konzultace na začátku semestru) se studenti seznámí s východisky předmětu a rámcovou metodologií. Poté plní jednotlivé úkoly v e-learningovém kurzu (doprovázené nezbytným samostudiem). Paralelně studenti absolvují dva bloky k problematice výzkumu kvantitativního a dva bloky k problematice výzkumu kvalitativního.

    Individuální práce studenta (kontrola samostatného studia)

    Studenti si zvolí téma z okruhu moderní pedagogiky, resp. pedagogiky volného času, které se pokusí výzkumně uchopit (formulovat teoretický nebo empirický výzkumný problém, případně navrhnout strukturu tvůrčího pedagogického projektu, jehož realizací by bylo možné zvolený problém hlouběji nahlédnout). Studenti postupně zpracovávají úkoly e-learningového kurzu a postupně se tak učí základům metodického uvažování, které je nezbytnou podmínkou pro odborné uchopení zvoleného problému. Vyústěním může být vlastní projekt diplomové práce, cílem nicméně není zpracování projektu, ale porozumění souvisejícím metodologickým principům v rámci absolvování této „cesty“ vedoucí ke zpracování projektu. Za splnění úkolů e-learningového kurzu student obdrží zápočet. Znalosti a porozumění aspektům kvantitativního a kvalitativního výzkumu studenti osvědčí jednak v průběhu výukových bloků (aktivita opírající se o průběžnou přípravu), jednak při závěrečné zkoušce. Podmínkou připuštění ke zkoušce je kromě získání zápočtu také odevzdání semestrální práce ke kvalitativnímu výzkumu (viz dále).

  • Sbalit Rozbalit

    Návrh projektu diplomové práce (úkoly k zápočtu)

    Tuto část kurzu zajišťuje: PaedDr. Petr Bauman, Ph.D.

    • Přehled bodového hodnocení zápočtových úkolů Stránka

      Zápočtová část kurzu sestává z několika bodovaných úkolů, z nichž je pro udělení zápočtu třeba získat alespoň 80 bodů ze 100, přičemž plnění navazujících úkolů je podmíněno získáním minima bodů v předchozích úkolech (viz tabulka). Jednot­livé úkoly je možné na základě průběžných komentářů vyučujícího opakovaně vylepšovat.

    • Komentář k níže uvedeným úkolům (audiozáznam) Složka

      Ve složce jsou zařazeny dvě nahrávky z výuky prezenčního studia (komentář k předmětu z roku 2018) a z výuky kombinovaného studia z roku 2019. Pokud by někdo nebyl přítomen na úvodním výukovém bloku, kde jsou podrobněji vysvětlovány a komentovány dále uvedené úkoly,může se hodit.

    • 1. O jakou odbornou oblast se zajímám? Úkol

      Prvním krokem k nalezení výzkumného problému je ujasnění si, která oblast je předmětem Vašeho odborného zájmu, tj. nejde o nalezení tématu, které vás „nějak zajímá“, ale tématu, o kterém jste si již dříve nastudovali určité informace, orientujete se v související terminologii, znáte relevantní významné autory apod.

      Úkol
      Uveďte, jaká odborná oblast (jaké téma) je předmětem vašeho zájmu.

      Příklady možných odpovědí
      Představy pedagogů o cílech, smyslu a hodnotách výchovy a vzdělávání

      Příklady častých chyb
      Téma příliš široké (obecné), např. "Zajímám se o děti mladšího školního věku, zajímá mě sociální psychologie,..."

      Min. požadovaný počet bodů pro postup do dalšího úkolu: 4 ze 4.
      Mezní termín pro splnění úkolu: 21.10.

    • Práce s informačními zdroji

      Vypracování druhého a třetího zápočtového úkolu je způsob, jakým si můžete ověřit, zda je Váš zájem skutečně odborný, nebo pouze laický a povrchní, tj. zda se jedná o téma, kde se orientujete v související terminologii apod.

      Zároveň byste si tímto měli ověřit, zda ovládáte práci s pokročilými funkcemi internetových vyhledávačů a databází (logické operátory v Google, Google Books a Google Scholar, Jednotná informační brána, univerzitní E-zdroje: EBSCO, ProQuest, ERIC, JStor aj.).

      Současně je třeba znát rozdíl mezi odborným, oborovým a populárně naučným textem/zdrojem (např. magazine vs. journal, co znamená označení „peer-reviewed“ apod., viz parametry databázového vyhledávání).

      Doporučuje se seznámit se rovněž s možnostmi technologie VPN (http://vpn.jcu.cz/).

      Výše uvedené bude představeno v rámci výukového bloku. V případě, že se nezúčastníte výuky, lze si znalosti doplnit samostudiem (dohledáním příslušných informací, zejm. na těchto odkazech:

      http://www.lib.jcu.cz/e-zdroje/seznam-dle-abecedy

      https://www.knihovny.cz/

      Dále je k dispozici online Kurz práce s informacemi vytvořený Akademickou knihovnou JU.

    • 2. Klíčová slova vymezující oblast mého odborného zájmu Úkol

      Úkol

      1. Uveďte výčet nejdůležitějších klíčových slov (termínů) vztahujících se k tématu, které je předmětem Vašeho zájmu. Tato klíčová slova použijete pro vyhledání zdrojů, z nichž budete čerpat. Proto by měla klíčová slova splňovat požadavky kladené na odborné pojmy (zejm. přesnost, jednoznačnost) i požadavky kladené na parametry vyhledávání (úzké vymezení oblasti). 
      2. Ke klíčovým slovům uveďte rovněž jejich cizojazyčné ekvivalenty (ve zvoleném světovém jazyce, v němž budete vyhledávat další zdroje).

      Příklady možných odpovědí
      CZ - učitelovo pedagogické myšlení, učitelovo pojetí výuky, učitelova osobní koncepce vzdělávání, učitelovy implicitní teorie výuky, cíle výchovy a vzdělávání, ideová dimenze kurikula, znalosti o cílech, smyslu a hodnotách vzdělávání
      EN - teacher thinking, teacher beliefs, teacher's implicit theories, aims and values in education, curriculum ideologies, knowledge of educactional aims, purposes and values

      Časté chyby

      obecná pojmenování, příliš široké pojmy, neznalost související odborné terminologie, holé věty (namísto co nejjednodušších slovních spojení)

      Min. požadovaný počet bodů pro postup do dalšího úkolu: 5 z 8.
      Mezní termín pro splnění úkolu: 21. 10.

    • 3. Publikace z oblasti mého odborného zájmu Úkol

      Úkol

      Uveďte seznam relevantních odborných publikací prezentujících původní výzkumné nálezy (alespoň 10 odborných článků nebo monotematických knih, z toho min. 3 cizojazyčné), které jste k danému tématu našli v databázích. Uvádějte pouze primární zdroje. Do výčtu nezahrnujte publikace popularizačního charakteru (např. periodika typu "Psychologie dnes"), profesní tisk (např. "Učitelské noviny"), ani publikace přehledové (např. vysokoškolské učebnice) - byť pro zpracování DP mohou být relevantní. V tomto úkolu máte přesvědčit o tom, že dokážete vyhledávat aktuální a konkrétně zaměřené zdroje, a také si takto můžete ověřit, zda je volba odborného zaměření, z níž chcete dále vycházet, dobrou volbou (zda existuje dostatek použitelných zdrojů). Používejte plné bibliografické citace podle příslušné normy.

      Pokud budete úkol přepracovávat, ponechte původní verzi textu, text zkopírujte, přidejte k němu záhlaví "VERZE 2" apod. a teprve poté text pod tímto záhlavím upravte.

      Příklady možných odpovědí

      1. CHEUNG, D. Measuring Teachers‘ Meta-Orientations to Curriculum: Appliccation of Hierarchical Confirmatory Factor Analysis. The Journal of Experimental Education, Vol. 68, No. 2, 2000. pp. 149–165.
      2. JANÍK, T. a kol. Metodologické problémy výzkumu didaktických znalostí obsahu. Brno: Paido, 2008. ISBN 978-80-7315-165-2.
      3. JANÍK, T. a kol. Pedagogical content knowledge nebo didaktická znalost obsahu? Brno: Paido, 2007, s. 41-52.
      4. JANÍK, T. Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido, 2005. ISBN 80-7315-080-8.
      5. JANÍK, T. Význam Shulmanovy teorie pedagogických znalostí pro oborové didaktiky a pro vzdělávání učitelů. Pedagogika, 2004, roč. 54, č. 3, s. 243-250.
      6. JENKINS, S. B. Measuring teacher belief s about curriculum orientations using the modified curriculum orientations inventory. The Curriculum Journal, Vol. 20, No. 2, 2009, pp. 103–120.
      7. MAŇÁK, J. Problém – kurikulum. Pedagogická orientace, 2003, č. 3, s. 62-69.
      8. MAŇÁK, J.; JANÍK, T.; ŠVEC, V. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, 2008. ISBN 80-7315-080-8.
      9. SCHIRO, M. S. Curriculum Theory: Conflicting Visions and Enduring Concerns. Thousand Oaks: Sage, 2008. ISBN 978-1-4129-5316-0.
      10. VYSKOČILOVÁ, E. Pokus o teoretické nahlédnutí vztahu dialogického jednání a psychosomatické kondice. In ŠVEC, V. (ed.) Od implicitních teorií výuky k implicitním pedagogickým znalostem. Brno: Paido, 2005.

      Příklady častých chyb

      • Omezení se pouze na české zdroje, byť téma vyžaduje obecnější přehled, neznalost, nedostatečná orientace ve zdrojích.
      • Neúplné údaje, nerespektování citační normy (viz Metodická pomůcka ke zpracování závěrečných prací na webu eknihovna.jcu.cz) 
      • Chybí více relevantních studií z odborných časopisů prezentující výsledky výzkumů a jejich metodologii (uvádíte zdroje populárně naučné).
      • Uváděny jsou povšechní zdroje bez jasného zaměření na téma uvedené v úkolu 1.

      Min. požadovaný počet bodů pro postup do dalšího úkolu: 5 z 8.
      Mezní termín pro splnění úkolu: 21. 10.

    • 4. Na jakou otázku chci hledat odpověď? Úkol

      Úkol

      Formulujte výzkumný problém, který ve své diplomové práci chcete řešit. Problém by měl být formulován ve formě otázky, na kterou budete hledat odpověď. Z formulace by mimo jiné mělo být patrné:

      • zda se jedná o o výzkumný problém teoretický, výzkumný problém empirický, výzkumný problém historický, nebo o problém řešený v podobě tvůrčího projektu;
      • v jakém rámci se pohybujete (zda chcete problém zkoumat z pohledu didaktiky, vývojové psychologie, pedagogiky volného času apod.; v případě tvůrčího projektu, zda se jedná o oblast estetické výchovy, dramatické výchovy, literární výchovy apod.).

      Upřesnění, co se v kontextu zadávání diplomových prací na TF JU rozumí výzkumným problémem teoretickým, empirickým nebo řešeným v podobě tvůrčího projektu, najdete v této publikaci: VEBER, T.; BAUMAN, P. Metodická pomůcka ke zpracování závěrečných prací. České Budějovice: TF JU, 2010.

      Součástí tohoto úkolu je rovněž zopakování filozofických východisek metodologie výzkumu (pozitivismus, fenomenologie; výcho­diska a základní vymezení kvantitativního a kvalitativního výzkumu, smíšený výzkum); ujasnění si, co znamená kvantitativní a kvalitativní povaha výzkumných problémů.

      V případě volby empirického výzkumného problému je užitečné rozlišovat deskriptivní, relační a kauzální výzkumné problémy. Z hlediska dalšího zpracování diplomové práce je třeba zvážit nároky, které jednotlivé typy výzkumných problémů na výzkum kladou, zejm. také limity prokazování kauzálních vztahů ve vědách o člověku.

      Pokud budete úkol přepracovávat, ponechte původní verzi textu, text zkopírujte, přidejte k němu záhlaví "VERZE 2" apod. a teprve poté text pod tímto záhlavím upravte.

      Časté chyby

      1. Uvádíte téma, nikoli výzkumný problém resp. výzkumná otázka. Není tak jasné, co chcete řešit. Formulace tématu je přijatelná v úkolu č. 1, zde už by to mělo být konkrétnější. Zkuste formulaci zpřesnit, aby zněla jako problém, který chcete zkoumat, tj. jako otázku, na kterou chcete hledat odpověď.
      2. Příliš obecná, nekonkrétní otázka (nevyplývá z ní jednoznačně způsob řešení).
      3. Otázka zahrnuje hned několik rozličných výzkumných problémů, z nichž každý by vydal na samostatnou práci.
      4. Příliš triviálně formulovaná otázka (např. očekává odpověď "ano"/"ne"). 
      5. Příliš ambiciozně (nákladně) pojatý návrh - vyřešení otázky by např. vyžadovalo několikaletý výzkum v celosvětovém měřítku (obvykle je toto dáno nedostatečným upřesněním předmětu zkoumání).
      6. Příliš komplexně formulovaná otázka (zasahuje do příliš mnoha odborných oblastí nad rámec možností jednoho badatele, natož studenta). To, co uvádíte, by vydalo na několik solidních prací, které by byly řešeny dost odlišným způsobem. Vyberte si, co bude středem Vašeho zájmu, a toho se pak držte (to dále rozpracujte).

      Min. požadovaný počet bodů pro postup do úkolu č. 6: 15 z 20.
      Mezní termín pro splnění úkolu: 4. 11.

    • 5. Odborná motivace k volbě řešené otázky Úkol

      Úkol

      Stručně vyjádřete svá východiska, resp. svoji odbornou motivaci k volbě zkoumané otázky, tj. uveďte:

      • jména autorů a názvy jejich prací (stačí jeden autor a jedna práce, pokud jste svoji otázku "našli" na zcela konkrétním místě);
      • konkrétní myšlenky, na které svou prací hodláte navázat (tj. stručně charakterizujte, čím se zabýval ten, na koho navazujete);
      • v čem/jak chcete navázat.

      Z popisu odborné motivace (stačí jeden nebo dva odstavce souvislého textu) by mělo být patrné, že se jedná o otázku, která navazuje na práci dalších lidí, z níž můžete vycházet nebo ji kriticky hodnotit, tj. že se nejedná pouze o nahodilý "nápad".

      Pokud budete úkol přepracovávat, ponechte původní verzi textu, text zkopírujte, přidejte k němu záhlaví "VERZE 2" apod. a teprve poté text pod tímto záhlavím upravte.

      Časté chyby

      1. Příliš povšechní informace neodpovídající zadání (přečtěte si zadání raději dvakrát).
      2. Uvedené informace nenaznačují/nevysvětlují žádnou návaznost (nejsou vzhledem ke zvolené otázce relevantní).
      3. Odpověď je málo konkrétní. Neuvádíte, na co chcete navázat, které myšlenky chcete rozvinout. Očekává se, že zmíníte konkrétní jména autorů a jejich prací, resp. alespoň jednoho autora a publikaci, kde jste nalezli odbornou motivaci, tj. ideu, kterou chcete dále rozpracovat. Nebojte se být stručnější a KONKRÉTNĚJŠÍ. Kdo se tímto tématem již někdy dříve zabýval, které práce Vás inspirovaly. Uveďte, kdo se tímto problémem již někdy dříve zabýval (např. jinde, nebo alespoň po stránce metodologické), které práce Vás inspirovaly při formulaci problému nebo ve způsobu jeho řešení.

      Mezní termín pro odevzdání úkolu: 30. 11.

    • 6. Popis řešení Úkol

      Úkol

      Vypracujte stručný popis návrhu řešení zvoleného výzkumného problému. Zpracujte text přehledně členěný dle následující osnovy (do samostatného souboru s názvem: "ukol_6_verze_1.pdf" apod.):

      1. Do záhlaví zkopírujte znění základní výzkumné otázky.
      2. Kategorizujte zvolený problém vzhledem k přístupu k jeho řešení: jedná se o výzkumný problém teoretický, výzkumný problém empirický, výzkumný problém historický, nebo o problém řešený v podobě tvůrčího projektu?
      3. Podle typu řešené otázky (viz níže) zpracujte zbývající.

      V případě, že hodláte řešit empirický výzkumný problém: 

      1. Formulujte a stručně zdůvodněte metodologické paradigma výzkumu (zda se bude jednat o výzkum kvantitativní, kvalitativní, nebo smíšený a proč). 
      2. Popište a zdůvodněte použité metody sběru dat, vč. případné obecné charakteristiky výzkumných nástrojů, které hodláte použít.
      3. Popište a zdůvodněte svůj výzkumný vzorek, mj. uveďte, na základě jakých kritérií byl/bude vytvořen.
      4. Uveďte a zdůvodněte metody vyhodnocení dat, které hodláte použít.
      5. Schematicky znázorněte logiku výzkumu (jak bude strukturován výzkumný vzorek, co s čím chcete srovnávat, co z čeho vyvozovat apod.); v případě potřeby schéma doprovoďte vysvětlivkami. (Schéma může mít podobu vytvořenou v počítači nebo podobu rukou nakresleného a oskenovaného diagramu, který vložíte do textu.) Volíte-li kvalitativní výzkumný problém, v tomto bodu upřesněte design výzkumu (případová studie, etnografická studie, zakotvená teorie, biografická studie).
      6. Formulujte dílčí cíle výzkumu (dílčí výzkumné otázky) vyplývající z logiky výzkumu.

      V případě, že hodláte řešit teoretický výzkumný problém:

      1. Popište a zdůvodněte klíčové zdroje, o něž se budete opírat (pokud např. budete srovnávat myšlenky některých autorů, proč jste vybrali tyto autory nebo jejich díla).
      2. Uveďte a zdůvodněte obecný postup svých úvah vzhledem k zamýšlenému cíli (analýza, syntéza, komparace, vytvoření typologie, zkoumání historických souvislostí či kořenů apod.).
      3. Schematicky znázorněte předpokládaný postup řešení zvoleného problému; v případě potřeby schéma doprovoďte vysvětlivkami.
      4. Formulujte dílčí cíle řešení, tj. dílčí otázky vyplývající z logiky problému a zamýšleného postupu.

      V případě, že hodláte řešit historický výzkumný problém:

      1. Formulujte dílčí cíle řešení, tj. dílčí otázky vyplývající z vnitřní logiky základního výzkumného problému.
      2. Popište a kriticky zhodnoťte klíčové zdroje, o něž se budete opírat (odborná literatura, druhy pramenů - např. podle způsoby a doby jejich vzniku, účelu, povahy, autora, atp.). 
      3. Popište metody (přímá, nepřímá, komparativní, synchronní, atp.), jak jednotlivé zdroje hodláte „vytěžit“, propojit a interpretovat (např. které budete považovat za primární, které budou mít funkci „kontrolní“ apod.), případně vztah/návaznost mezi zdroji znázorněte schematicky.
      4. Schematicky znázorněte předpokládaný postup řešení zvoleného problému; v případě potřeby schéma doprovoďte vysvětlivkami.

       V případě, že hodláte realizovat tvůrčí projekt: 

      1. Stručně formulujte teoretická východiska projektu (o jakou oblast teorie výchovy, o jaký směr či koncepci se jedná, na základě jakých principů hodláte navrhnout strukturu projektu a volit příslušné obsahy a metody). 
      2. Formulujte dílčí cíle řešení (dílčí otázky) vyplývající ze základní otázky, tak by bylo možné řešení této otázky rozpracovat do dílčích kroků.
      3. Ve vztahu k dílčím otázkám popište a zdůvodněte rámcový postup práce (strukturu a návaznosti částí/fází) zamýšleného projektu.
      4. Ve vztahu k základní řešené otázce (případně k dílčím otázkám) stručně formulujte a zdůvodněte kritéria pro hodnocení realizace projektu (tj. projekt může být realizován i nemusí, ale je nutné zvážit a mít k dispozici kritéria pro posouzení, zda byl/bude projekt úspěšný a vedl/povede k řešení základní otázky).

      Pokud budete vkládat opravenou další verzi, vložte ji jako další soubor v pořadí s názvem "ukol_6_verze_2.pdf" apod., původní ponechte.

      Časté chyby

      1. Záměna empirického a teoretického problému (každý empirický problém potřebuje teorii, ale automaticky to neznamená, že to je problém teoretický). K nárokům na typ práce viz také Metodická pomůcka ke zpracování závěrečných prací. Je třeba se orientovat v alespoň základních či úvodních kapitolách publikací o metodologii výzkumu a typy výzkumných problémů umět odlišit.
      2. Chybí zdůvodnění určitého bodu, byť je v zadání požadováno. Např. v empirickém výzkumu chybí zdůvodnění výzk. vzorku (kritéria, na základě kterých byl vytvořen), v teoretickém výzkumu je třeba vědět, na které autory a myšlenky bude práce zaměřena a zdůvodnit jejich výběr, tj. očekává se zdůvodnění, proč byli vybráni právě tito autoři.
      3. Záměna metod vyhodnocení dat a prezentace dat v empirickém výzkumu. Pomocí tabulek a grafů se data prezentují, metodami vyhodnocení dat se rozumí statistické metody v kvantitativním výzkumu a metody kódování (otevřené, axiální, selektivní), kategorizace, shlukování apod. dat ve výzkumu kvalitativním. Nemusíte ještě vědět, jak se která statistika počítá nebo jak se která analytická metoda používá, ale je třeba mít základní orientaci v tom, na jaká data jsou jaké metody vhodné a jaké metody připadají v úvahu.
      4. Schéma logiky výzkumu v případě kvantitativního výzkumu namísto představení struktury výzk. vzorku a návazností vyplývajících z rozpracování výzkumné otázky (např. budu srovnávat chlapce a dívky, mladší a starší atd.) je nahrazeno popisem postupu práce (zformuluji hypotézy, seberu data, vyhodnotím, interpretuji,...).
      5. V případě kvalitativního výzkumu je třeba si načíst alespoň základy pro rozlišení jednotlivých výzkumných designů (který typ je vhodný pro jaký typ výzkumné otázky); chybou bývá nedostatečná orientace v tom, co obnáší případová studie, zakotvená teorie apod.
      6. Logika výzkumu ze schématu není příliš jasná (pokud není schématem myšleno „dám všechno dohromady a něco mi z toho vyjde“). Logikou výzkumu se v teoretickém výzkumu rozumí nastínění návaznosti (propojení) jednotlivých klíčových myšlenek (resp. autorů).
      7. Dílčími cíli se rozumí rozpracování základní otázky, nikoli „postupu práce“. Např. „realizace výzkumu“ nebo „obstarání literatury“ není cíl, ale cesta k cíli.
      8. Chybí dílčí otázky (ze základní otázky by mělo vyplývat více otázek, které podmiňují řešení základní otázky).
      9. Dílčí výzkumné otázky nevyplývají z otázky základní a nerozpracovávají ji, ale jsou jen volnou asociací ve smyslu "co ještě by se dalo zkoumat".

      Požadovaný počet bodů pro postup do dalšího úkolu: 22 z 36.
      Mezní termín pro splnění úkolu: 22.12.

    • 7. Návrh projektu diplomové práce Úkol

      Úkol

      Vypracujte stručný "projekt diplomové práce". Připomínám, že se nejedná nutně o projekt, který nakonec budete/musíte realizovat. Samozřejmě záleží především na domluvě s vedoucím diplomové práce, také na jeho představě o podobě DP, na dalším hledání, zpřesňování apod. Je možné, že vyústěním semestru bude přehodnocení původního záměru. Cílem kurzu není připravit návrh diplomové práce, toto je odpovědnost studenta pod vedením případného vedoucího DP, ale naučit se navrhnout řešení výzkumného záměru a porozumět základním principům takového návrhu. Jestli návrh zpracovaný v průběhu semestru poslouží navíc jako skutečný záměr DP, nebo pouze k tomu, aby si student uvědomil, že "tudy ne", je už podružné. Vypracovaný projekt může sloužit také pro prezentaci svého návrhu případnému vyučujícímu, jehož požádáte o vedení vaší diplomové práce. Tento kurz lze nicméně ukončit i bez zpracování projektu do níže požadované "učesané" podoby (to podstatné jste totiž již vypracovali v předchozích úkolech), zejména v případě, že víte, že jej prakticky nevyužijete, protože nakonec budete jako DP raději zpracovat jiný výzkumný problém. Podmínkou udělení zápočtu je však získat v celkovém součtu min. 80 bodů (z celkem 100 bodů). Je tedy na vašem uvážení, zda tyto body budete chtít získat v rámci předchozích úkolů, nebo zda vypracujete také úkol č. 7. Pokud by naopak celkový počet bodů i po vypracování úkolu č. 7 zůstal nižší než 80, musíte případně některé úkoly vylepšit.

      Předepsaná struktura:

      1. Název (obvykle totožný se základní výzkumnou otázkou)
      2. Jméno a příjmení studenta
      3. Abstrakt (cca 5 řádků)
      4. Klíčová slova (zpřesněná klíčová slova z úkolu č. 2)
      5. Úvod: souvislý text, ve kterém uvedete východiska svého výzkumu (doladěný text úkolu č. 5, na které autory a v čem hodláte navázat, z čeho odvozujete svoji základní výzkumnou otázku).
      6. Základní výzkumná otázka a dílčí výzkumné otázky (úkol č. 4 a dílčí cíle z úkolu č. 6) s případným komentářem.
      7. Postup řešení (představení a zdůvodnění metod získání a analýzy dat, představení výzkumného vzorku a jeho struktury, představení zdrojů apod.), tj. doladěné a do souvislého textu propojené zbývající informace z úkolu č. 6.
      8. Návrh osnovy diplomové práce: souvislý text představující a zdůvodňující strukturu DP.
      9. Bibliografie (odkazy na literaturu dělejte v textu průběžně obvyklým způsobem, na závěr uveďte obvyklý seznam literatury - není nutné členit podle typu zdrojů, stačí abecedně seřadit); nejedná se o seznam vypracovaný jako úkol č. 3, ale o literaturu, na kterou odkazujete v textu projektu (analogicky k seminárním pracím).

      Předpokládám, že celkový rozsah projektu bude cca 2 strany.

      Vypracovaný úkol pojmenujte "ukol_7_verze_1.pdf", případné další opravené verze vložte pod názvem "ukol_7_verze_2.pdf" apod.

      Max. počet bodů za splnění tohoto úkolu: 8.
      Mezní termín pro odevzdání tohoto úkolu: 11.1. (termín uzavření kurzu, tj. datum, do kdy je možné získat zápočet)

  • Sbalit Rozbalit

    Základy filozofie a metodologie vědy

    Součástí prezenčního výukového bloku je rovněž připomenutí základních východisek vědecké práce (filozofie a metodologie vědy). V případě, že se nezúčastníte výuky, lze si znalosti doplnit (oživit) zejm. z úvodních kapitol těchto publikací:

    • GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010.
    • DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 4. vyd. Praha: Karolinum, 2011.
    • FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál, 2000.
    • KERLINGER, F. Základy výzkumu chování: pedagogický a psychologický výzkum. Praha: Academia, 1972.

    V případě zájmu o prohloubení znalostí lze doporučit tuto publikaci:

    • FAJKUS, B. Filozofie a metodologie vědy. Praha: Academia, 2005.

     Klíčové pojmy k zopakování

    • objektivita, racionalita, empirické poznávání světa;
    • přírodní vědy, sociální vědy, humanitní (kulturní) vědy;
    • teorie a výzkum;
    • poznatky, fakta x interpretace;
    • hypotézy, teorie; logika verifikace a falzifikace;
    • základní a aplikovaný výzkum;
    • etika výzkumu

  • Sbalit Rozbalit

    Specifika pedagogického výzkumu

    Dále je součástí prezenčního výukového bloku připomenutí specifik pedagogiky pojímané jako věda humanitní, nebo jako věda sociální. V případě, že se nezúčastníte výuky, lze si znalosti doplnit (oživit) zejm. z vybraných kapitol knihy Moderní pedagogika (J. Průcha, Portál). Ke specifikům či specifickým otázkám pedagogického výzkumu, pro základní orientaci, je třeba si dále přečíst tyto stati:

    Další rozšiřující informace můžete najít zejm. v publikaci:

    • ŠVEC, Š. a kol. Metodologie věd o výchově. Kvantitativně-scientické a kvalitativně-humanitní přístupy v edukačním výzkumu. Brno: Paido, 2009. 

    Klíčové pojmy k zopakování

    • multifaktorová povaha edukačních procesů, konstruktů a edukačního prostředí
    • problém objektivního poznání edukační reality; paradigmata v pedagogice
    • laboratorní a terénní výzkum; teoretický, empirický a historický výzkum v pedagogice; akční výzkum

  • Sbalit Rozbalit

    Uvedení do kvantitativního výzkumu

    Tuto část kurzu zajišťuje: doc. PhDr. Miloslav Lapka, CSc.

  • Sbalit Rozbalit

    Uvedení do kvalitativního výzkumu

    Tuto část kurzu zajišťuje: doc. MgA. Stanislav Suda, Ph.D.

    • 1. Filosofická východiska kvalitativního výzkumu Stránka

      • Metodologie sociálních věd
      • Srovnání kvalitativního a kvantitativního výzkumu
      • Teoretická východiska a principy kvalitativního výzkumu

    • Semestrální práce I: Výhody a nevýhody kvalitativního přístupu Úkol

      Svými slovy uveďte tři aspekty kvalitativního přístupu, které vy osobně považujete za nejdůležitější pro vědu o člověku, a tři aspekty, které považujete ve vědě o člověku za největší překážku nebo nesnázi. Své odpovědi zdůvodněte (proč to považujete za dobré, za špatné).

      Vložte do systému stručný text (možno v bodech, není třeba úvodního textu nebo závěru). Neopisujte z knih, zformulujte vlastní názor. Rozsah: ½–1 stránka. K textu Vám vyučující poskytne komentář - teprve poté přistupte k dalším částem semestrální práce.

    • 2. Osobnost výzkumníka a fenomén zájmu v pedagogickém výzkumu Stránka

      • Výzkumník jako součást kvalitativního výzkumu
      • Je možné kvalitativní výzkum realizovat „nezúčastněně“?
      • Fenomén zájmu v pedagogickém výzkumu
      • Od výzkumného zájmu ke způsobu zkoumání: hledání adekvátní kvalitativní metodologie

    • 3. Typy kvalitativního výzkumu Stránka

      • Případová studie
      • Biografie
      • Etnografie
      • Zakotvená teorie.
      • Fenomenologický výzkum
      • Jiné typy kvalitativního výzkumu
      • „Past“ metodologických aplikací ve kvalitativním výzkumu

    • Semestrální práce II: Co je (téma zvolené na začátku semestru)? Úkol

      Zkuste se zamyslet nad tím, jak vypadá (zvolené téma). Zkuste si uvědomit, co sami v takových situacích děláte – jak se chováte. Co dělávají ostatní lidé? Proč děláte to, co děláte? Jak vnímáte situaci, kdy musíte takovou činnost dělat?

      Vložte do systému stručný text (možno v bodech, není třeba úvodního textu nebo závěru). Neopisujte z knih, zformulujte vlastní úvahu. Rozsah: ½–1 stránka. K textu Vám vyučující poskytne komentář - teprve poté přistupte k dalším částem semestrální práce.

    • 4. Příprava kvalitativního výzkumu Stránka

      • Téma, problém, cíl, otázka
      • Projekt kvalitativního výzkumu
      • Výběr vzorku

    • Semestrální práce III: Téma, cíl, otázka Úkol

      Najděte a pročtěte si 3 odborné články, které popisují provedené kvalitativní výzkumy a shrnují výsledky a použitou metodiku. Pokuste se pochopit, z jakého důvodu byla u každého výzkumu použita popsaná metoda. Jaký význam to pro výzkum mělo, jak to naopak výzkum limitovalo? Použít můžete např. články z časopisu Biograf: časopis pro biografickou a reflexivní sociologii nebo články ze sborníků z konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku. Použít můžete ale jakýkoliv jiný zdroj, například odborné časopisy příslušné Vašemu oboru.

      Ke každému z těchto třech výzkumů odpovězte na tyto otázky:

      1. Jaký byl cíl výzkumu, jaká byla výzkumná otázka?
      2. Jaká metoda, technika byla použita? (například metoda komparativní, technika rozhovor)

      Vyberte si jeden z těchto výzkumů a odpovězte na tyto otázky:

      1. V čem bylo užití kvalitativního výzkumu pro výzkumníky přínosné (výhodné)? (např. zmapování zcela neznámého tématu, pochopení, proč se sociální jev děje apod.)
      2. Jaké nevýhody (limity) výzkumníkům volba kvalitativního výzkumu přinesla? (např. nemohli výsledky zobecnit)

      Při hledání odpovědí se nejprve zaměřte na to, jestli na tyto otázky neopověděli autoři článku přímo v něm. Pokud ne, snažte se odpovědi vymyslet sami.

      Vložte do systému stručný text (v bodech, stručné odpovědi, není třeba rozepisovat). K textu Vám vyučující poskytne komentář - teprve poté přistupte k dalším částem semestrální práce.

    • 5. Metody sběru dat v kvalitativním výzkumu Stránka

      • Dotazování / rozhovor
      • Pozorování
      • Analýza dokumentů
      • Jiné techniky

    • Semestrální práce IV: Pozorování, rozhovor Úkol

      1. Pozorování

      • V rámci zvoleného tématu proveďte krátké pozorování. Vycházejte z poznatků, které jste získali samostudiem, a z praktických tipů, které zašle vyučující k zadanému tématu. Při přípravě pozoro­vání dbejte na správnou volbu varianty pozorování, prostudujte si, jak mají vypadat terénní poznámky a co vše mají obsahovat.
      • Popište přípravu pozorování: jakou variantu jste zvolili a proč, jaké praktické okolnosti pozorování jste brali v úvahu. Rozsah: ½–1 stránka
      • Vytvořte terénní poznámky z tohoto pozorování. Předpokládaný rozsah: 2–5 stránek (může se lišit podle zvoleného pozorování)

      2. Rozhovor

      • V rámci zvoleného tématu proveďte krátký rozhovor. Vycházejte z poznatků, které jste získali samostudiem, a z praktických tipů, které zašle vyučující k zadanému tématu. Při přípravě rozhovoru dbejte na správnou volbu varianty dotazování, prostudujte si, jak má vypadat záznam a přepis rozhovoru a jak se na rozhovor správně připravit.
      • Popište přípravu rozhovoru: jakou variantu jste zvolili a proč, jaké otázky jste si připravili předem a proč zrovna tyto. Rozsah: ½–1 stránka
      • Vytvořte přepis tohoto rozhovoru. Předpokládaný rozsah: 2–5 stránek (může se lišit podle zvoleného rozhovoru)


      Texty vložte do systému. K textu Vám vyučující poskytne komentář - teprve poté přistupte k dalším částem semestrální práce.

    • 6. Analýza kvalitativních dat Stránka

      • Příprava, kódování a zobrazování dat.
      • Metody vyhodnocování a interpretace v kvalitativním výzkumu.
      • „Past“ kvantifikace kvalitativních dat

    • Semestrální práce V: Kódování a analýza Úkol

      Na základě poznatků z odborné literatury proveďte kódování a kategorizaci Vašich dat z pozorování a rozhovoru. Pokuste se na základě analýzy učinit dílčí závěr z Vašeho pozorování a rozhovoru. Popište průběh a výsledek tohoto procesu (kapitola by měla obsahovat následující):

      • kódování textu, který vznikl při pozorování,
      • kódování přepisu rozhovoru,
      • soupis kódů, které vznikly,
      • zobecnění kódů do kategorií,
      • závěr o kódech a kategoriích, které jste našli v pozorování,
      • závěr o kódech a kategoriích, které jste našli v rozhovoru.

      Předpokládaný rozsah: 2–5 stránek. Vložte text do systému. K textu Vám vyučující poskytne komentář - teprve poté přistupte k dalším částem semestrální práce.

    • 7. Validita kvalitativního výzkumu Stránka

      • Od výzkumných dat k výzkumnému zájmu: co jsme zjistili a jaký to má smysl?

    • 8. Písemné podání výsledků kvalitativního výzkumu Stránka

      • Forma výzkumné zprávy
      • Analytický příběh
      • Psaní odborného textu

    • Semestrální práce VI: Diskuze a reflexe Úkol

      Na základě vlastní zkušenosti s pozorováním a dotazováním a na základě získaných znalostí z odborné literatury se pokuste odpovědět na následující otázky nebo témata:

      Jaké limity nebo nedostatky s sebou zvolená varianta rozhovoru a pozorování přinášela?

      Jaké faktory měly vliv na zkreslení získaných dat?

      • Jak jste se zkreslení pokusili vyhnout?
      • Jak by se zkreslení mohlo minimalizovat dále (jiným způsobem)
      Jaký je rozdíl v informacích získaných pozorováním a dotazováním?

      • Zkuste porovnat, co jste se dozvěděli při pozorování a co jste se dozvěděli při rozhovoru.
      • Liší se nějak získané informace?
      • Projevilo se to v kódech a kategoriích?

      Co Vám dělalo při provedení semestrální práce největší problém? Proč?

      Překvapilo Vás na výsledcích a závěrech něco?

      Porovnejte hloubku a kvalitu informací dvou různých pohledů: Vašeho osobního pohledu, který jste zpracovávali v počátku semestru formou krátké úvahy na téma čekání, a pohledu výzkumníka, tedy z perspektivy toho, co jste zjistili Vaším zkoumáním.

      • Jak se informace liší a proč se liší?
      • Je rozdíl v tom, jak popisujete nějaký jev jako obyčejný člověk, a když ho popisujete jako výzkumník? V čem spočívá, v čem se projevuje?

      Připojte jakoukoliv další reflexi, která se týkala provedení Vašeho pozorování nebo dotazování, a považujete ji za podstatnou. 

      Předpokládaný rozsah kapitoly: 1–5 stránek. Propojte všechny dříve oevzdané texty (kapitoly) do jednoho souvislého aktualizovaného textu a připojte na závěr tuto kapitolu. Celý text pak vložte text do systému. K textu Vám vyučující poskytne komentář. Odevzdání textu bude spolu se splněním zápočtového úkolu (viz výše) podmínku připuštění ke zkoušce.