Klíč ke cvičením 15. lekce v učebnici

1) Difficile est satiram non scribere. – Je obtížné nepsat satiru.

2) Recte rem publicam administrare difficilis ars est. – Spravovat (Řídit) správně stát je těžké (náročné) umění.

3) Licet nemini contra patriam ducere exercitum. – Nikomu není dovoleno vést vojsko proti vlasti.

4) Cicero diu dubitabat Catilinam vinculis mandare. – Cicero dlouho váhal dát Catalina (původce spiknutí r. 63 př. n. l.) do vězení.

 

Akuzativ s infinitivem

1)      Scio me nihil scire. – Vím, že nic nevím.

2)      Persae credebant solem esse deum. – Peršané věřili, že slunce je bůh.

3)      Dives putat se beatum esse. – Bohatý se o sobě domnívá (si o sobě myslí), že je blažený.

4)      Magnos dolores tempore leniri et minui notum est. – Je známo, že veliké bolesti se časem zmírňují a zmenšují (jsou zmírňovány a zmenšovány časem).

5)      Verum est amicitiam nisi inter bonos esse non posse. – Je pravda, že přátelství je možné pouze mezi dobrými. (…přátelství není možné jinde než mezi dobrými).

6)      Homo sum, humani nil a me alienum puto. – Jsem člověk a domnívám se, že nic lidského mi není cizí.

7)      Socrates se multas res nescire dicebat, sed stulti homines se omnia intellegere arbitrantur. – Sokrates o sobě říkal, že mnohé věci neví, ale hloupí lidé se o sobě domnívají (si o sobě myslí), že chápou všechno.

8)      Homines divitissimos non fuisse semper felicissimos inter omnes constat. – Je známo, že nejbohatší lidé nebyli vždy ti nejšťastnější (těmi nejšťastnějšími) mezi všemi.

9)      Semper memoria teneamus nos a parentibus ali, vestiri, educari. – Ať si vždy (stále) pamatujeme, že jsme od rodičů (rodiči) živeni, šaceni, vychováváni.

10)  Male vivunt, qui semper victuros esse putant. – Špatně žijí ti, kteří se domnívají (si myslí), že budou žít stále.

11)  Audio amicum meum iam non vivere. Eum mortuum esse credere non possum. – Slyším, že můj přítel již (už) není naživu. Nemohu uvěřit tomu, že je mrtvý.

12)  Ne credatis omnibus hominibus, nam brevi tempore nonnullos homines verum non dicere cognoscetis. – Nevěřte všem lidem, neboť v krátkém čase (krátké době) poznáte, že někteří lidé nemluví pravdu.

13)  Itaque qui se existimat stare, videat, ne cadat. – A tak kdo se (o sobě) domnívá, že stojí (setrvává), ať vidí, aby nepadl.

14)  Multi moleste ferunt alios sibi praeferri. – Mnozí obtížně snášejí (nesou), že jiní jsou před nimi upřednostňováni.

15)  Te calamitatem sapienter et ferre et laturum esse scio. – Vím, že (tu) pohromu (neštěstí) neseš a také poneseš moudře (rozumně).

16)  Iubet nos Apollo noscere nosmet ipsos. – Apollón nám nařizuje (přikazuje), že máme znát sebe samotné.

17)  Magistratus Romani libros Sibyllinos inspicere iussi sunt. – Bylo rozkázáno (nařízeno), aby římské úřady (římští úředníci) nahlédly(i) do knih Sibyly (věštkyně).

18)  Quibus rebus cognitis Caesar naves longas aedificari et nautas comparari iubet. – Když byly tyto věci poznány, rozkazuje Caesar zbudovat (postavit) dlouhé lodě a přichystat námořníky.

19)  Díc hospés Spartáe nos té hic vídisse iacéntes – Řekni, cizinče, Spartě, že jsi zde uviděl nás ležící,

dúm sanctís patriáe légibus óbsequimúr. – jak posloucháme (jsme poslušni) svatých zákonů vlasti.

 

1)      Et sicut Moyses exaltavit serpentem in deserto, ita exaltari oportet Filium hominis, ut omnis, qui credit in ipsum, non pereat, sed habeat vitam aeternam. – A tak jako pozdvihl Mojžíš hada na poušti, tak je třeba, aby byl vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale aby měl život věčný.

2)      Sicut Dei Verbum Filium esse nullus Christianorum dubitat, ita caritatem esse Spiritum Sanctum. (Augustinus) – Tak jako žádný z křesťan§ nepochybuje, že Slovo Božího je Syn, tak (ani to, že) láska je Duch Svatý. (Augustin)

3)      Dico tibi, Petre, non cantabit hodie gallus, donec ter abneges nosse me. – Říkám ti, Petře, že dnes nezazpívá kohout, dokud třikrát nezapřeš, že mě znáš.

4)      Nondum enim sciebant Scripturam, quia oportet eum a mortuis resurgere. – Neboť (Vždyť) oni(y) ještě neznali(y) Písmo svaté, že je třeba, aby vstal z mrtvých.

5)      Ne mireris, quia dixi tibi: Oportet vos nasci denuo. – Nediv se (Nepodivuj se), že ti říkám: Je třeba, abyste se znovu narodili.

6)      Qui dicit se in Christo manere, debet, sicut ille ambulavit, et ipse ambulare. – Kdo o sobě říká, že zůstává (setrvává) v Kristu, musí (má povinnost) sám žít, tak jako žil i on.

7)      Viri fratres, oportebat impleri Scripturam, quam praedixit Spiritus sanctus per os David de Iuda. – Muži bratři, bylo třeba naplnit Písmo svaté, jak předpověděl Duch svatý ústy (skrze ústa) Davida o Jidáši.

8)      Quoniam non derelinques animam meam in inferno neque dabis Sanctum tuum videre corruptionem. – Protože neopustíš mou duši v pekle (podsvětí), ani nedáš, aby tvůj svatý spatřil zkažení (zkázu).

9)      Dixit Iesus: Facite homines discumbere. Erat autem fenum multum in eo loco. – Pravil Ježíš: Nechte lidi, aby se usadili (Učiňte, ať se lidé usadí). Byla pak mnohá tráva na tom místě.

10)  Respondens autem Petrus dixit: Domine, si tu es, iube me ad te venire super aquas. – V odpovědi (Odpovídaje) však Petr pravil: Pane, jestliže (skutečně) jsi to ty, přikaž mi k tobě přijít nad vodou (přikaž, abych já k tobě přišel nad vodou).

11)  Ipse autem tenens manum eius clamavit dicens: Puella, surge! Et reversus est spiritus eius et statim surrexit. Et iussit illi dari manducare. – Sám pak (však) drže její ruku hlasitě zvolal řka: (Po)vstaň, dívko! A její duch (dech) se vrátil a ihned vstala. A nařídil jí dát, aby jedla.

Nominativ s infinitivem

1)      Frater tuus optime discere dicitur. – Říká se, že tvůj bratr se velmi dobře učí.

2)      Tristis esse videris. – Tristes esse videmini. – Zdá se, že jsi smutný(á) (zarmoucený-á). – Zdá se, že jste smutní (zarmoucení).

3)      Polycrates beatissimus esse videbatur. – Zdálo se, že Polykrates je nejblaženější.

4)      Qui tacet, consentire videtur. – Zdá se, že kdo mlčí, ten souhlasí.

5)      Sol occidens maior videtur quam meridie. – Zapadající slunce se zdá být větší než v poledne.

6)      Quietum fore videbatur reliquum aestatis tempus. – Zdálo se, že zbývající (zbylá-é) doba (období) léta bude pokojná(é) (klidná-é).

7)      Verum mihi non dicere videris, itaque te hortor, ut mihi semper verum dicas. – Zdá se, že mi neříkáš pravdu, a tak (tudíž) tě napomínám (ti domlouvám), aby si mi vždy říkal pravdu.

8)      Nero Romam incendisse traditur. – Říká se, že Nero podpálil (zapálil, spálil) Řím.

9)      Graeci Troiam decem annos oppugnavisse narrantur. – Vypravuje se, že Řekové dobývali (obléhali) Tróju deset let.

10)  Hostes superati esse neque diu pugnaturi esse videbantur. – Zdálo se, že nepřátelé byli přemoženi a ani dlouho bojovat nebudou.

 

1)      Est via, quae videtur recta, sed ducit ad mortem. – Je cesta, která se zdá být správná, ale vede ke smrti.

2)      Quis horum trium videtur tibi proximus fuisse illi, qui incidit in latrones? – Který z těchto tří se ti zdá, že byl nejbližší (bližní) onomu, který narazil na loupežníky (lupiče)?

3)      Facta est autem et contentio inter eos, quis eorum videtur esse maior. – Pak byl učiněn mezi nimi i spor, kdo z nich se zdá být větší.

4)      Omni enim habenti dabitur, et abundabit: ei autem, qui non habet, et quod videtur habere, auferetur ab eo. – Neboť každému majícímu (kdo má) bude dáno, a bude v hojnosti (nadbytku): tomu pak (však), který nemá, i to, co se zdá, že má, bude od něho odňato.

Texty k překladu

A)

1) Homo quidam descendebat ab Ierusalem in Iericho et incidit in latrones, qui etiam despoliaverunt eum et plagis impositis abierunt semivivo relicto. – Jakýsi člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a narazil na loupežníky (lupiče), kteří ho také oloupili a po zasazení úderů odešli (utekli) a zanechali ho tam položivého.

2) Accidit autem, ut sacerdos quidam descenderet eadem via et viso illo praeterivit. – Stalo se pak (Přihodilo se však), že jakýsi kněz sestupoval (procházel) toutéž cestou, spatřil ho a přešel dále.

3) Similiter et Levita, cum esset secus locum et videret eum, pertransiit. – Podobně (Podobným způsobem) učinil i Levita; když byl kolem toho místa a uviděl ho, přešel.

4) Samaritanus autem quidam iter faciens venit secus eum et videns eum misericordia motus est et appropinquans alligavit vulnera eius infundens oleum et vinum. – Jakýsi samaritán pak (však) konaje cestu prošel kolem něho a vida ho byl pohnut soucitem (lítostí), a když se přiblížil, obvázal jeho poranění (rány) a vlil na něho olej a víno.

5) Imponens illum in iumentum suum duxit in stabulum et curam eius egit. – Poté onoho (raněného) naložil na své zvíře a dovezl ho do stáje (chléva) a provedl jeho léčbu.

6) Et altera die protulit duos denarios et dedit stabulario et ait: „Curam illius habe, et quodcumque  supererogaveris, ego, cum rediero, reddam tibi.“ – A druhého dne přinesl dva denáry a dal je stájníkovi a řekl (pravil): „Postarej se o něj, a cokoliv budeš žádat navíc, to ti doplatím, až se vrátím.“

7) Quis horum trium videtur proximus fuisse illi, qui incidit in latrones? – Který z těchto tří se zdá, že byl bližním onomu, který narazil na loupežníky (lupiče)?