Osnova sekce

  • Osnova tématu (dílčí témata)

    1.       Sociální problémy

    2.       Sociální fungování

    3.       Zmocnění a uschopnění

    Komentář

    Sociální problémy jsou považovány zejména v zahraničním diskurzu za předmět sociální práce. Předmětem sociální práce totiž nemůže být jen téma „individuum a společnost“; pak by sociální práce takový předmět sdílela s jinými společenskými a humanitními obory. Sociální práce by sociální problémy měla umět identifikovat bez ohledu na to, zda si je uvědomuje a vyjadřuje také společnost nebo jednotlivci: Je specifickou odborností sociální práce, nejen řešit, ale také umět vyhledávat a popisovat sociální problémy.

    V takovém případě se sociálním problémem rozumí stav, kdy jednotlivec (rodina/skupina/komunita/společnost) není přechodně nebo dlouhodobě schopný uspokojovat svoje potřeby a přání z důvodu svého neuspokojivého zapojení do sociálních systémů svého prostředí. Problém se tak stává úkolem, který je třeba vyřešit, aby jednotlivec (rodina/skupina/komunita/společnost) mohl naplnění svých potřeb nebo přání dojít. Sociální práce proto musí umět nalézt, ukázat a zpřístupnit možné formy řešení sociálního problému, které pak jednotlivec (rodina/skupina/komunita/společnost) může použít, přijmout nebo se je naučit. To znamená, že sociální práce může někdy působit i proti výslovné vůli klienta, příp. klienta učit, protože ne každá potřeba a každé přání je legitimní. Stejně tak ale může dojít ke konfliktu loajality sociální práce se společnostní, když je řešení problému identifikováno ve společenské změně. Sociální práce proto musí umět sociální problémy tzv. zpracovat nebo zvládat. Tím je řečeno, že některé problémy nejde vyřešit, dají se jen zvládat (stáří, vážná nemoc). Zároveň je tím řečeno, že cílem sociální práce je změna: změnit se musí klient, jeho prostředí, sama sociální práce nebo část z nich či prostě všichni.

    Sociální fungování je zejména v českém diskurzu považováno za hlavní předmět sociální práce. Problémy, které ve svém životě musí řešit klient sociální pracovníka, nemají vždy příčinu v samotném klientovi. Často může jejich příčina spočívat v sociálním prostředí klienta (rodina, skupina, komunita, společnost). Je-li příčina problémů na straně klienta, znamená to, že nezvládá nároky, které na něj jeho sociální prostředí klade. Je-li ale příčina na straně sociálního prostředí, znamená to, že na klienta klade nepřiměřené nároky. Často může jít o kombinaci obojího, kdy příčiny klientova problému/problémů můžeme najít jak u něj samotného, tak i v jeho prostředí. Jestliže klient zvládá nároky svého sociálního prostředí, hovoříme o sociálním fungování; interakce (vzájemné ovlivňování mezi klientem a jeho prostředím probíhají bez problémů). Jestliže dochází k tomu, že klient nároky svého sociálního prostředí nezvládá, hovoříme bez ohledu na příčinu o selhávajícím sociálním fungování. Selhávající sociální fungování je pak indikací pro nasazení sociální práce. Podle toho, jak sociální pracovník k selhávajícímu sociálnímu fungování přistupuje, můžeme pak rozlišovat mezi terapeutickým (podpora klienta), reformním (podpora změny/změn v sociálním prostředí) nebo poradenským (komplexní přístup usilující o podporu klienta i změny v jeho sociálním prostředí) paradigmatem/modelem sociální práce.

    Zmocnění a uschopnění předpokládá, že každý klient je schopný přispět k řešení své situace. To má zásadní dopad na klienta, tak i na sociálního pracovníka. Zmocnění a uschopnění v sociální práci vychází z toho, jak je v sociální práci chápána moc. Pro sociální práci není primárním významem moci vláda, nýbrž možnost něco uskutečnit. Když se předpokládá, že je klient schopný přispět k řešení své situace, říká se tím, že má klient moc nad svou životní situací – je schopen ji změnit. V podobném smyslu je třeba chápat moc, kterou disponuje sociální pracovník. Demokratické pojetí zmocnění dělí tuto moc rovnoměrně mezi sociálního pracovníka a klienta. Individualizované pojetí zmocnění se soustředí na minimalizaci zdrojů klientovi bezmoci (neschopnosti něco změnit), tzn. na kompenzaci jeho nedostatků. S demokratickým pojetím zmocnění se můžeme setkat zejména v kontextu tzv. profesionální sociální práce. Individualizované pojetí zmocnění obsahuje byrokratické a filantropické pojetí sociální práce, ovšem každé jiným způsobem. V byrokratickém se bude individualizované zmocnění uskutečňovat skrze sociální dávky a další administrativní opatření, která budou klienta zvýhodňovat. Ve filantropickém pojetí půjde o péči o klienta, kdy veškerá námaha bude na sociálním pracovníkovi a dalších pomáhajících profesích. Demokratické zmocnění naopak od pracovníka vyžaduje, aby disponoval takovými znalostmi a dovednostmi, pomocí kterých dokáže klientovi ukázat jeho vlastní potřeby a zdroje, o které může usilovat a které může využít, i když je klient nevidí nebo vidět nedokáže.

     

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    -       Michal OPATRNÝ, Sociální práce a teologie: Inspirace a podněty sociální práce pro teologii, Praha, 2013.

    -       Zuzana HAVRDOVÁ a kol., Mít život ve svých rukou: O oblastech a postupech práce komunitního pracovníka ve vyloučených lokalitách, Dobrá Voda u Toužimi, 2013.

     

    Studijní materiály k lepšímu porozumění

    -       David WATSON – Janice WEST, Social Work Proces and Practice: Approaches, Knowledge and Skills, Hampshire – New York, 2006.

    Kontrolní otázky a úkoly

    1.       Vyberte si některý aktuální jev, který je v běžném úzu označován za sociální problém, a pokuste se z pozice sociální práce odborně zdůvodnit, proč se o sociální problém jedná nebo nejedná.

    2.       Pokuste se z pozice sociální práce identifikovat sociální problém, který v ČR není v běžném diskurzu za sociální problém označován.

    3.       Který aktuální sociální problém vyžaduje změnu na straně klientů?

    4.       Který aktuální sociální problém vyžaduje změnu na straně společnosti?

    5.       Který aktuální sociální problém vyžaduje změnu na straně sociální práce

    6.       Který aktuální sociální problém vyžaduje komplexní změnu?

    7.       Proč je třeba sociální problémy zvládat, nikoliv jen řešit?

    8.       Vysvětlete principy sociálního fungování.

    9.       Kdy sociální práce do sociálního fungování zasahuje?

    10.   Z pozice sociální práce zdůvodněte, proč by pro ni mělo být zmocnění/uschopnění nejdůležitější hodnotou.

    11.   Jak je v sociální práci chápána moc?

    12.   Vysvětlete rozdíl mezi individualizovaným a demokratickým zmocněním. Proč by mělo být demokratické zmocnění v sociální práci upřednostňováno?