Schema della sezione

  • Komentář

    Sociální práce jako teorie jednání předpokládá jak modifikaci teorií z jiných oborů pro potřeby sociální práce, tak i vytváření vlastních teorií sociální práce. Tyto vlastní teorie, které si sama sociální práce formuluje, jsou označovány jako speciální teorie jednání. V ní se jako zásadní jeví tyto body:

    a) Je třeba nelézt konvergenci mezi orientací na pomoc v nouzi a správním jednáním a sociální pedagogikou coby výchovou nebo vzděláváním klienta.

    b) Je třeba definovat předmět sociální práce z hlediska jednotlivce a jeho prostředí, z hlediska společnosti, rodiny a společenských organizací a z hlediska vztahu jednotlivce a skupin nebo organizací. To vše vždy při zohlednění prostředí, tzn. komunity, společnosti nebo i z hlediska globálních souvislostí.

    c) Aby mohl být předmět sociální práce definován, je nutné transdisciplinární objasnění různých daností (např. biologických, psychických, sociálních, kulturních), tzn. použití poznatků napříč různými obory.

    d) Horizont myšlení a vědění sociální práce se musí rozšířit z horizontu praktického jednání na horizont světový. Důvodem pro to je jak globalizace, tak i nezávislost sociální práce na aktuální sociální politice, která může být poplatná určitému duchu doby.

     

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    -          Michal OPATRNÝ, Sociální práce a teologie: Inspirace a podněty sociální práce pro teologii, Praha, 2013.

    -          Michal OPATRNÝ – Markus LEHNER a kol., Teorie a praxe charitativní práce: Uvedení do  problematiky: Praktická reflexe a aplikace, České Budějovice 2010, kap. 4.

     

    Studijní materiály k lepšímu porozumění

    -       Silvia STAUB-BERNASCONI, Soziale Arbeit als Handlungswissenschaft, Bern, 2007.

    Kontrolní otázky a úkoly

    1.       Zopakujte si, co je to teorie jednání.

    2.       Proč sociální práce potřebuje obecnou teorii jednání?

    3.       Proč sociální práce potřebuje speciální teorii jednání?

    4.       Jaký je vztah mezi sociální prací a sociální pedagogikou?

    5.       Co je předmětem sociální práce a jak se tento předmět určí?

    6.       Proč se sociální práce nemůže zabývat jen praktickým jednáním sociálního pracovníka?