Schema della sezione

  • Osnova tématu (dílčí témata)

    1. Skupinová dynamika

    2. Skupinová koheze a tenze

    3. Interakční vzorce


    Komentář

    Skupinovou dynamikou nazýváme vpodstatě vše, co se ve skupině děje. Jde o působení sil, které jsou výsledkem skupinové interakce mezi členy skupiny. Mezi její základní složky patří koheze a tenze, komunikační a interakční vzorce, sociální kontrola a skupinová kultura

    Kohezí nazýváme soudržnost skupiny, vědomí společného „my“, souhrn všech sil, které působí na členy skupiny, aby v ní zůstali. Podporuje ji vysoká míra otevřené interakce, společné dosahování cílů, nesoutěživé vnitřní vztahy (a naopak soutěživé vnější vztahy vůči jiným skupinám, identifikaci a participace členů na skupině.

    Tenze, napětí ve skupině, tvoří důležitý doplněk koheze. Může ji způsobovat vzájemná rivalita členů skupiny, rozdíly mezi jedinci, autorita vedoucího, nestrukturovanost, nutnost podrobit se pravidlům apod.

    Oba faktory tvoří důležitou součást skupinové dynamiky. Pokud je tenze příliš vysoká, přestává skupina fungovat, její členové ji začínají vnímat jako nepřátelskou. Pokud je naopak tenze příliš nízká, skupina zpohodlní, přestává se posouvat vpřed. Významný moment v jejím vývoji představuje také okamžik, kdy se skupina obrací proti vedoucímu – a ten se tak z toho, kdo vede, má stát tím, kdo doprovází proces skupiny.


    Podle Kratochvíla je tenze užitečná, protože:

    - je hybnou silou, která podněcuje úsilí o změnu.

    - orientuje diskusi na verbalizaci negativních pocitů

    - podporuje projevení maladaptivních stereotypů v chování


    Úkolem vedoucího udržovat hladinu tenze na a koheze na úrovni, která odpovídá cílům skupiny. Ty budou jiné ve skupině podpůrné či rekreační nebo psychoterapeutické.


    Interakční vzorce představují komunikační schémata ve skupině, např. dle Toseland, Rivas (1995):

    - uspořádání typu májka (vedoucí je centrální postavou, komunikace vychází od něj ke členům a zpět)

    - uspořádání typu kruh (projevy členů kolují, všichni se vyjadřují podle zasedacího pořádku)

    - uspořádání typu horké křeslo (velký časový úsek s věnuje jednomu členu)

    - volné plynutí (svobodná interakce, do níž se všichni volně zapojují)


    Doporučené studijní materiály

    • MATOUŠEK, O.: Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál. 2003

    • NEDĚLNÍKOVÁ, D.: Úvod dos sociální práce se skupinou, Kofoedova škola, Ostrava 2004