Komentář
Osnova tématu
- Skepticismus – první velká výzva
pro filosofické myšlení
- Skepticismus Gorgiase z Leontín – jeho
3 radikální skeptické teze
- Jak řešil problém skepticismu René
Descartes (Cogito ergo sum) – pochybnosti nad jeho řešením
- Kritika skepticismu – 3 cesty
(způsoby), jak skepticismus vyvrátit
- Teze proti skepticismu
- Něco existuje
- Něco z toho můžeme jistě a objektivně poznat
- Něco z toho, co jsme poznali, můžeme sdělit druhým
- V souvislosti se skepticismem
je třeba kriticky promyslet 2 vlivné filosofické názory: primát já a nutnost
emocionálních prožitků pro úplnou jistotu o existenci světa a věcí ve světě
První velkou výzvou pro filosofické myšlení je skepticismus (1). Velcí filosofové se liší v odpovědi na otázku, čím je třeba ve filosofii začít, jaká je výchozí filosofická subdisciplína. Existují dobré důvody začít epistemologií – naukou o poznání a vyřešit problém skepticismu. Jestliže totiž nemůžeme poznávat objektivně a s jistotou (a své poznatky si sdělovat, a tak růst v poznání), nemá smysl žádná věda, žádná filosofie.
Co je skepticismus, je názorně ukázáno s pomocí 3 radikálních tezí starověkého filosofa Gorgiase (2). Jsou pravdivé? Pokud ano, jaké (praktické) důsledky by z toho vyplývaly?
Jádrem tématu je vyvrácení skepticismu. Nejdříve je třeba se seznámit s tím, jak řešil problém skepticismu Descartes – není to uspokojivé řešení (3).
Důkaz (kdy se z předem poznaného vyvozuje něco jiného) nelze proti skepticismu použít, existují však 3 cesty (způsoby) jak přece jen skepticismus vyvrátit, tj. prokázat, že je nepravdivý (4) – argumenty si důkladně promyslete.
Skepticismus je nepravdivý, proti Gorgiovým tezím lze smysluplně formulovat 3 pravdivé teze: Něco existuje. Něco z toho můžeme jistě a objektivně poznat. Něco z toho, co jsme poznali, můžeme sdělit druhým (5). Vyvrácením skepticismu jsme získali mnoho, některé otázky ale zůstávají otevřené a budou předmětem dalších témat.
V rámci tohoto tématu však stojí za pozornost dva filosofické názory, kterým je třeba ještě věnovat pozornost: primát já a nutnost emocionálních prožitků pro úplnou jistotu o existenci světa a věcí ve světě (6). Kritická úvaha vede k tomu, že uspokojivé vyvrácení skepticismu nelze založit na těchto dvou filosofických názorech.
K dalšímu studiu
Bocheński. J. M., Slovník filosofických pověr, hesla „jistota“, „skepticismus".
Anzenbacher, A. Úvod do filosofie, s. 101 nn.