Osnova sekce

  • 16.4.2020

    • Jedná se o náročný text (především s. 38-43), typický příklad textu analytické filosofie. Předmětem analýzy je problém formulovaný v úvodu: "Co známe v těch případech, kdy je subjekt propozice pouze popsán?" (s. 34). Autor v prvním odstavci hovoří o subjektu, dále však o objektu; jde tedy o poznání objektu subjektem, autor předpokládá dualismus subjektu a objektu, více s. 35.

      Jde o problém poznání, poznání založeného na deskripci, tj. pouze na popisu; přesně řečeno: jde o poznání založené na určitých deskripcích (více s. 37). S ním je srovnáváno poznání  založené na obeznámenosti, tj. založené na přímém kognitivním vztahu s objektem.

      Shrnutí svých závěrů podává autor v posledním odstavci (s. 44): Pouze poznání založené na obeznámenosti nás přivádí k bezprostřednímu kognitivnímu kontaktu s objektem, tímto způsobem poznáváme smyslová data, obecniny a pravděpodobně sami sebe, nikoli však fyzikální objekty či mysl druhých.

      Poznání založené na deskripci máme tehdy, když víme, že nějaký konkrétní objekt má určité vlastnosti, bez ohledu na to, zda jsme s objektem obeznámeni či nikoli; deskripce objektu jsou vystavěny z prvků, s nimiž jsme obeznámeni, jinak bychom nemohli objekt deskripcí poznat.

      Pro náročnější čtenáře: Všimněte si, jak autor pojednává v daném kontextu o dvojúrovňové sémantice (význam - denotace), s. 41 nn.