Analytická filosofie III. (Austin, Strawson, Quine)

Hlavní otázka:  Existuje nějaká kategorie jednotlivin, která je základní z hlediska identifikace jednotlivin (s. 99). Autor zkoumá, zda a nakolik jsou základní kategorií jednotlivin hmotná tělesa, která definuje jako něco, co klade určitý citelný odpor hmatu, obecněji: co má některé kvality smyslové oblasti hmatu (s. 101). Dále se věnuje tzv. privátním jednotlivinám, tj. např. bolesti zubů nebo vjemu červené, a zamýšlí se nad tím, jak jejich identifikace závisí na referenci k jednotlivinám zcela zvláštního typu, totiž k osobám (103 nn.). Vedle toho pracuje s pojmem „veřejně vnímatelné jednotliviny“ (s. 108 nn.) a dělí je na události, procesy, stavy a podmínky (na jedné straně) a hmotná tělesa (na straně druhé).

Autor zkoumá vztah závislosti mezi jednotlivinami na příkladu živočicha a jeho narození, přičemž jako jednotlivinu chápe i „narození“ (nutno kriticky promyslet!) – a dospívá k závěru o asymetričnosti tohoto vztahu: „…to, že do naší rozpravy připustíme oblast jednotlivin – narození,… , vyžaduje, abychom do naší rozpravy připustili oblast jednotlivin – živočichů; avšak to, že do naší rozpravy připustíme oblast jednotlivin – živočichů,… , nevyžaduje, abychom do naší rozpravy připustili oblast jednotlivin – narození.“ (s. 115).

Klíčové: Podle autora mají hmotné jednotliviny s ohledem na identifikaci prioritu před událostmi, procesy a stavy – a dospívá k závěru, že hmotná tělesa hrají jedinečnou a základní roli při identifikaci jednotlivin; hmotná tělese nám poskytují jeden, jediný a spojitě roztáhnutelný rámec reference (rámec pro obecnou prostorovou lokalizaci/identifikaci) (s. 117-119).

Na závěr se autor věnuje krátce dvěma námitkám: 1) Proč základní rozlišování kategorií na věci a procesy (příklad s útesem (věc) a jeho trváním (proces), nebo člověk (věc) a jeho růst a stárnutí (proces)). Závěr: věci a nikoli procesy, které tyto věci podstupují, jsou primárními zaujímači prostoru (s. 120-121). 2) V jakém smyslu mají hmotná tělesa a věci primárnost z hlediska identifikace (s. 121-122)? Autor odkazuje na vlastní jména; jsou „místem odpočinku“ reference k jednotlivinám, přičemž nositeli vlastních jmen par excellence jsou osoby a místa – „místa definují vztahy hmotných těles“ a „osoby mají hmotná těla“ (více o osobách (jakožto základních jednotlivinách zcela zvláštního typu) viz přednáška).