Perfilado de sección

  • Vyučuje: Mgr. Karel Šimr, Ph.D.

    Osnova tématu (dílčí témata)

    1. Koncept diakonické kultury

    2. Struktura organizační kultury

    3. Rituály a symboly v organizační kultuře charitativní práce

    4. Vazby organizací na formální a neformální sektor společnosti

    5. Diakonie a Standardy kvality poskytování sociálních služeb

    Komentář

    Organizace podle Niklase Luhmanna fungují na principu rozhodování především o programu a členství. K důležitým strukturálním znakům organizací patří podoby komunikace mezi zúčastněnými. Ve vztahu k charitativní práci prostředí organizace odlehčuje požadavky např. na osobní motivaci pracovníků a staví do popředí úkol utvářet odpovídající organizační kulturu. V tomto smyslu můžeme s Beate Hofmann hovořit o diakonické kultuře, v níž jde o specifický „celek přesvědčení, pravidel a hodnot“, integrující křesťanskou perspektivu do řízení a běžného života organizace. Projevuje se v různých úrovních, například v definici a uplatňování poslání a hodnot, v rituálech a symbolech provázejících všední život, v zacházení s hraničními situacemi jako je smrt a kritickými momenty v životě organizace (například vina, profesní selhání, propouštění apod.) nebo utváření podnikových struktur a podob komunikace. Hlavní odpovědnost za pěstování diakonické kultury leží na vedení organizace.

    Několikavrstevnou strukturu diakonické kultury Hofmann ilustruje na obrazu vodní lilie. Hluboko pod hladinou jsou kořeny, symbolizující základní obraz světa a člověka a zakotvení v křesťanské víře. Tento základ diakonické kultury je samozřejmě předpokládaný, ale neviditelný a nevědomý. Střední část tvoří stonek. I ten je skrytý pod hladinou, částečně je již vědomý. V případě diakonie se jedná o základní principy organizace, její poslání a hodnoty, o křesťanskou etiku. Viditelnou částí lilie je květ na vodě. V případě organizace jde o „artefakty“ jako je architektura, oblečení, uspořádání prostoru, rituály, žargon, dějiny nebo používané anekdoty.

    Diakonická kultura

    Charitativní práce v oblasti organizací často akcentuje zejména střední rovinu hodnot, poslání a etických principů – a to navíc tak, že tyto hodnoty vztahuje především na práci s uživateli služeb a už méně např. na jednání v kontextu zaměstnaneckých vztahů. Aby se však tento přístup nestal pouhým moralizováním, je třeba komunikovat rovněž základy v podobě obsahů křesťanské víry a zvěsti evangelia. Na druhé straně musí být žitá kultura patrná rovněž viditelná ve všednodenních rituálech, symbolech, utváření prostoru apod.

    Studijní materiály k povinnému prostudování

    • Zuzana HAVRDOVÁ, Organizační kultura v sociálních službách jako předmět výzkumu, Praha: FHS UK, 2011


    Studijní materiály k lepšímu porozumění

    • Beate HOFMANN, Diakonische Unternehmenskultur. Handbuch für Führungskräfte, Kohlhammer, 2010

    • Karel ŠIMR, Diakonie ve veřejné sféře – dcera nebo sestra církve?, in: Caritas et veritas, 1/2017, s. 148-160.

    • Jakub DOLEŽEL, Církevní sociální práce na pozadí encykliky Deus caritas est. Olomouc, 2012.

    • Petr KOLAŘÍK. Identita sociálních služeb poskytovaných katolickou církví, Sociální práce/Sociálna práca 4/2008: 75-84.. 2008.

    Kontrolní otázky a úkoly

    1. Co je organizační a diakonická kultura?

    2. Z jakých vrstev se diakonická kultura skládá?

    3. Vysvětlete pojmy hodnoty, poslání, vize, corporate management.

    4. Jak je možné viditelně uplatnit diakonickou kulturu v charitativní práci?