Section outline

  • Vyučuje: Mgr. Karel Šimr, Ph.D.

    Osnova tématu (dílčí témata)

    1.       Obsah a výklad biblického textu Jan 13, 1-17

    2.       Teologické souvislosti textu

    3.       Důsledky pro antropologii a metodologii charitativní práce

    Cíl: Představit význam textu J 13,1-17 pro chápání diakonie, na jeho základě osvětlit základy reformačního přístupu k pomáhající praxi a nastínit základní principy s tím související antropologie a metodologie charitativní práce.

    Komentář

    J 13

    Ježíšovo mytí nohou učedníkům (J 13) můžeme chápat jako příklad a zároveň předpoklad vzájemné služby křesťanů. Evangelista Jan líčí Ježíšovo jednání jako příklad dokonalé lásky, když se jako Pán ujímá otrocké služby mytí nohou. Ponížená služba je tak chápána jako poslání Ježíše a následně i jeho učedníků. Následný rozhovor Ježíše s Petrem, který se sám brání tuto službu přijmout, ukazuje, že jen ten, kdo je ochoten přijmout Kristovu službu na sbobě samém, může v jeho jménu sloužit druhým. Jako princip křesťansé etiky je možné formulovat: Máme jednat s druhými jako Kristus jedná s námi.

    Teologické souvislosti

    Christologicko soteriologický kruh milosti (Bonaventura): Ježíš říká: “Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci" (J 16,28). Ponížení i povýšení, výstup ke Kristu i sestup k potřebnému, lásku k Bohu i lásku k bližnímu je možné chápat jako jeden vnitřně související pohyb, nikoli protiklad.

    Kristus jako sacramentum a exemplum (Augustin): Je třeba rozlišovat Krista jako “svátost”, jako Boží dar pro naši spásu, a Krista jako příklad k následování. Podle Luthera je nejprve Krista přijmout jako dar, pak je teprve možné ho následovat.

    Lidská a Boží láska (Luther): Člověk miluje krásné, dobré, silné, moudré… Bůh miluje zlé (hříšníky – ne zlo), slabé, pošetilé, ošklivé (aby jim dal podíl na své dobrotě). Lidská láska vzhlíží vzhůru, Boží dolů.

    Svoboda a služba (Luther): Platí dvě teze: Křesťan je svobodným pánem… Křesťan je služebným otrokem… Člověk je vnitřně svobodný v Bohu skrze víru a současně navenek zavázaný druhým v lásce. Dobrý strom nese dobré ovoce (proti záslužnosti skutků)

    Antropologie

    Reformační teologie tradičně více než katolická teologie akcentuje lidskou porušenost a hříšnost. Ježíšovo mytí nohou ukazuje potřebu přijmout Kristovu službu jako předpoklad naší služby druhým v jeho jménu a duchu. Nejprve je víra, z ní vychází skutky. Odkázanost na Boží milost v existenciální rovině osvobozuje od pomoci jako seberealizace (kreativní pasivita).

    Metodologie

    K diakonickému rozměru charitativní práce by měl patřit prostor pro kultivaci diakonického postoje, např. uvědomění si vlastní zranitelnosti, prostor pro zastavení a přijímání, pro Kristovu službu nám. Vnitřní svoboda totiž pak vede k pomáhání očištěnému od prosazování vlastních potřeb. K pomáhání v křesťanském duchu patří také následování Boží lásky, které se sklání k tomu, co je ošklivé, zlé a pošetilé.


     

    Studijní materiály k povinnému prostudování


    -          Karel ŠIMR, Trojí diakonie. Evangelická diakonie, křesťanská služba a diakonát v perspektivě teorie sociálních systémů, Brno: CDK, 2019, s. 19-22.49-55

     

    Studijní materiály k lepšímu porozumění

    -          Jan ROSKOVEC: Evangelium podle Jana, Praha: Česká biblická společnost, 2020, s. 545-563

    -          Martin LUTHER, O svobodě křesťana, in: Martin LUTHER, Je jeden veliký kopec… Výbor z díla II., Praha: Lutherova společnost, 2010, s. 6-27

    -         Tuomo Mannermaa, Zwei Arten der Liebe. Einführung in Luthers Glaubenswelt, in: Tuomo Mannermaa, Der im Glauben gegenwärtige Christus, s. 107-182.