Krátký pohled do české filosofie ve 20. století (Masaryk, Patočka, Habáň)

Také poslední text je věnován epistemologii (noetice); všimněte si, hned na začátku, že autor za skutečné filosofické vědy považuje jen logiku s noetikou - a metafyziku  (207). Není tedy kupříkladu praktická filosofie (etika) skutečnou filosofickou vědou? A není to v rozporu s autorovým popřením dualismu teorie a praxe? Zastává totiž pojetí člověka, který "není rozpůlen na polovinu poznávající a polovinu jednající; jednaje poznává" a poznávaje jedná (více 213-214).

Některé hlavní myšlenky a teze textu najdete více rozpracované v přednášce, včetně odkazů na stránky. Zaprvé je to autorův "konkrétism" - jakožto jeho noetická pozice. Zadruhé argumenty proti Kantově noetice. Zatřetí autorův noetický progresivismus - doporučuji kriticky promyslet, stejně i jeho názor na spojení mezi vírou a iracionalismem.

I tento text by Vám měl pomoci k vlastnímu a kritickému promýšlení o pojednávaných problémech. Filosofem se člověk stává tím, že je schopen s porozuměním a kriticky číst texty jiných filosofů a filosofek. Dějiny filosofie se nestudují jen proto, abychom ve své paměti shromažďovali další informace, nýbrž hlavně proto, abychom sami začali přemýšlet, zkoušeli řešit filosofické problémy... hledali pravdu... a zažívali radost z pravdy.