Résumé de section

  • Teorie konstitutivních prvků církve bývá nazývána různým způsobem:
    • Teorie konstitutivních prvků
    • Teorie realizačních funkcí
    • Způsob uskutečňování církve
    Je pro ni zásadní otázka: Co má dělat církev, aby byla církví?

    Názvy jednotlivých konstitutivních prvků jsou odvozeny z řečtiny:

    • Být společenstvím – koinonia
    • Sloužit potřebným – diakonia
    • Slavit bohoslužby – liturgie (leitúrgia)
    • Vydávat svědectví Bohu – martyria


    Svůj biblický základ má teorie konstitutivních prvků církve v konci 2. kapitoly Skutků apoštolských (Sk 2, 41-47):

    Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.
    Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.
    Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení.
    Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.
    Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
    Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.
    Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.

    Teorie konstitutivních prvků se v dokumentech magisteria objevila poprvé v r. 2005, v nástupní encyklice Benedikta XVI. Deus caritas est:

    Niterná povaha církve se vyjadřuje v trojím úkolu: zvěstování Božího slova (kérygma – martyria), slavení svátostí (leitúrgia), služba lásky – caritas (diakonia). Jedná se o úkoly, které se vzájemně podmiňují a které od sebe nelze oddělovat.
    Benedikt XVI., Deus caritas est, čl. 25

    Jednotlivé přístupy k teorii a k různému vzájemnému poměru jednotlivých prvků jsou popsány v následujících schématech.
    Schémata se otevřou i s komentářem po kliknutí na link.


    • V základním uchopení teorie konstitutivních prvků církve jde o to, že společenství křesťanů (koinonia) vzniká tam, kde se slaví spása (liturgie), slouží se potřebným (diakonia) a vydává svědectví Bohu.

    • Podle Markuse Lehnera připomíná v praxi teorie konstitutivních prvků církve gotickou katedrálu:

      • Církev se soustředí hlavně na bohoslužby - je vysoká jako gotická katedrála
      • Církev se soustředí hlavně na martyrii (kázání, výuka náboženství) - je dlouhá jako gotická katedrála
      • Církev se málo soustředí na diakonii - je úzká jako gotická katedrála.
        Proto jako gotickou katedrálu doplňuje systém vnějších opěráků, tak i církev doplňují charitativní organizace, které stojí vně jejího vnitřního prostoru - koinonie.

    • Protože Ježíš Kristus nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil, měla by být hlavním konstitutivním prvkem diakonie. Ostatní prvky by tedy měly mít také služebný charakter. Pak je potřeba se ptát:

      • Jak chápat liturgii, aby bohoslužba byla službou?
      • Jak chápat koinonii, aby společenství církve bylo službou?
      • Jak chápat martyrii, aby svědectví Bohu bylo službou?

    • Církev se má shromažďovat ve společenství křesťanů spolu navzájem a s Kristem, odkud má opět vycházet do světa, aby sloužila potřebným a vydávala svědectví Bohu.

      Jde o starý princip, který můžeme najít již u Řehoře Velikého  v jeho výkladu Gn 28.

    • Církev je totiž v Kristu jakoby svátost neboli znamení a nástroj vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva (LG 1).

      Hlavním úkolem církve ve světě je ukazovat na Boha, tak jako na něj ukazoval Ježíš Kristus.

      Hlavním konstitutivním prvkem má potom být svědectví Bohu - martyria.

      Je potřeba se ptát, zda:

      • Jsou svědectvím bohoslužby - liturgia?
      • Je svědectvím služba potřebným - diakonia?
      • Je svědectvím společenství křesťanů - koinonia?