1. Vysvětlete souvislost mezi pojmy poznatek, hypotéza a teorie.
  2. Vysvětlete rozdíl mezi domněnkou (předpokladem), tvrzením a hypotézou.
  3. Na příkladu chyby v usuzování označované jako post hoc ergo propter hoc vysvětlete, co je to kauzalita.
  4. Na příkladu z pedagogické praxe (např. v kontextu zjišťování a hodnocení vzdělávacích výsledků) uveďte, proč je důležité věnovat pozornost validitě a reliabilitě výzkumných nástrojů a metod.
  5. Uveďte příklad otázky zkoumatelné formou akčního výzkumu. Které metody výzkumu může pedagog využít při vlastním akčním výzkumu?
  6. Jaký je rozdíl mezi časopisem populárně-naučným a odborným? Jmenujte alespoň několik zástupců obou těchto typů.
  7. Uveďte název alespoň tří vědeckých pedagogických časopisů; uvádějte časopisy vědecké, nikoli profesní či populárně naučný tisk jako např. Učitelské noviny, Psychologie dnes apod.
  8. Vyjmenujte několik názvů institucí důležitých pro pedagogický výzkum.
  9. Charakterizujte základní rozdíly mezi výzkumem kvantitativním a kvalitativním a na přikladu vysvětlete, jak se mohou tyto výzkumné přístupy doplňovat. Při výkladu se mj. opřete o rozdíl mezi pozitivistickým a fenomenologickým chápáním vědy (téma 2).
  10. Na příkladu vysvětlete, co v kontextu výzkumu znamená behaviorální přístup.
  11. Vlastními slovy opište, co znamená věta: „Předmětem pedagogického výzkumu je edukační realita.“
  12. Na příkladu vysvětlete vztah mezi pojmy praxe, výzkum a teorie.
  13. Na příkladu (nebo příkladech) z kontextu pedagogického výzkumu vysvětlete, co je fakt a co je interpretace nebo jaký je mezi faktem a interpretací rozdíl. Vlastními slovy vysvětlete, co znamená věta: „Fakta jsou objektivní, interpretace je subjektivní.“
  14. Definujte následující pojmy tak, abyste je od sebe vzájemně odlišili: verifikace, falzifikace.
  15. Uveďte příklady otázek, které by spadaly do základního a aplikovaného výzkumu, aby bylo patrné, v čem spočívá rozdíl těchto dvou typů výzkumu.
  16. Co je primárním zdrojem nového poznání v teoretickém a v empirickém výzkumu?
  17. Vysvětlete, jaké silné a slabé stránky má laboratorní a terénní výzkum.
  18. Jaká kritéria musí výzkum splňovat, aby mohl být považován za věrohodný?


Doplňkové audiozáznamy (vhodné pro opakování a procvičování)

  1. Věda jako způsob poznávání světa: subjektivita a objektivita, racionalita, empirický způsob poznávání, korelace, indukce, pravděpodobnost; pozitivismus a fenomenologie.
  2. Edukační realita jako objektivní skutečnost; věda = výzkum + teorie; racionalita, empirický zdroj poznání, objektivita; rozdíl humanitních, sociálněvědních a přírodovědních přístupů; etika vědy; problém objektivity měření, problém měření vztahu, problémy objektivity, reliability a validity, limity vědy (dedukce, indukce, verifikace a falzifikace - Popper).
  3. Co znamená, že pedagogika je věda sociální: Comte, pozitivismus, behaviorismus, fenomenologie, kvantitativní a kvalitativní výzkum; věda = teorie + výzkum; teorie a hypotézy; paradigma.
  4. Verifikace a falzifiace.
  5. Druhy výzkumů: základní a aplikovaný, strategicko-koncepční a akční; jak číst závěry výzkumů, etika výzkumu, omezení výzkumu.
  6. Kvantitativní a kvalitativní výzkum.
  1. Fakta a interpretace.
  2. Fakta a interpretace.
  3. Fakta a interpretace, paradigma jako interpretační rámec.
  1. Výzkumné metody jako uplatnění smyslového poznání, reliabilita a validita.
  2. Reliabilita a validita.
  3. Výzkum jako zkoumání a popis praxe, explorativní a explanativní (vysvětlující) teorie, teorie a hypotézy, korelace, faktorová analýza, verifikace, k čemu je dobré studovat teorie, omezení vědy.
  4. Paradigma jako "brýle", nemožnost shody na tom, co je vědecké, jako důsledek postmoderního myšlení; tradiční (normativní) a moderní (explorativní) pedagogika jako dvě paradigmata, hodnoty ve vědě, komplementárnost normativního a explorativního pojetí; příklad 1: "Kde se vzal volný čas?", definování pojmů, základní, aplikovaný a akční výzkum; příklad 2: "Jak nakládat s volným časem dětí?" (propojení normativního a explanativního přístupu), "nekonečnost" definování, operační definice.
  5. Jak se tvoří teorie?
  6. Fakta a interpretace jako dovětek a úvod k četbě.
Última modificación: miércoles, 19 de enero de 2022, 11:54