Otázky, úkoly a doplňkové materiály k opakování a procvičování

1. Říkáme, že žák je subjekt edukace. Co tato formulace znamená? Jaké konkrétní důsledky má toto pojetí pro praktickou realizaci edukace? Jaká rizika přináší to, když v edukačním procesu nerespektujeme fakt, že žák je subjektem? Jaká rizika může naopak představovat respektování této skutečnosti? 
2. Jednotlivá pojetí výchovy uvedená v Pedagogickém slovníku (viz také téma 5) posuďte z hlediska toho, zda představují edukanta spíše jako subjekt, nebo spíše jako objekt edukace.
3. Vysvětlete, v čem spočívá etické a psychologické hledisko tvrzení, že žák je subjektem edukace.
4. „Pojem výchovy je podezírán, že imanentně obsahuje momenty dominantního potlačování subjektu a jednostranné uplatňování moci vychovatele.“ Zasaďte tento citát do příslušného kontextu a vyjádřete jeho význam vlastními slovy. 
5. Vysvětlete rozdíl mezi behavioristickým a konstruktivistickým modelem učení. V rámci odpovědi uveďte do souvislosti pojmy: subjekt, objekt, stimul, prekoncept, reakce, asimilace, akomodace, kognitivní konflikt.
6. Co znamená předávat hodnoty? V rámci odpovědi ukažte, jak se jednotlivá paradigmata psychologie učení (behaviorismus, konstruktivismus, sociální konstruktivismus) odrážejí v tom, jak na tuto otázku lze odpovědět. 
7. „Čtvero měření prokazovalo shodné výsledky: žáci z židovských rodin měli nejvyšší inteligenci, kdežto žáci z polských rodin nejnižší inteligenci. To vedlo Příhodu k hypotézám, jež jsou dodnes aktuální: ‚Může se přitom jednati jenom o dvě možnosti: buď ..., nebo ... .“ Doplňte chybějící části citátu vlastními slovy.
8. „Hypotéza o dědičnosti intelektových schopností je založena na víře, že existují lidé, kteří jsou geneticky méněcennými oběťmi svých vlastních vrozených deficitů. (...) Ti, kdo zdůrazňují dědičnost inteligence a selektivní používání inteligenčních testů, implikují, že školní vzdělávání a sociální vlivy prostředí...“ (Leon Kamin, Věda a politika) Doplňte chybějící konec citátu vlastními slovy.
9. „Testy inteligence jsou připravovány pro bělošskou populaci, tím jsou ‚kulturně zkresleny‘, a proto v nich děti z etnika Afroameričanů podávají nižší výkony.“ Vysvětlete, co znamená v citátu zmíněné „kulturní zkreslení“.
10. "Dejte mi tucet nemluvňat, poskytněte mi možnost je vychovávat a já vám zaručím, že vyberu-li náhodně kteréhokoli z nich, vzdělám je pro jakýkoli typ speciální profese—lékař, právník, umělec, obchodník ... bez ohledu na jejich talent, sklony, rasu či na povolání jejich rodičů.“ Zformulujte protichůdné stanovisko v pomyslném sporu „genetika vs. výchova“.
11. „Pojem ‚jazykový deficit‘ je součástí moderního mýtu pedagogické psychologie ... je zvlášť nebezpečný, protože odvrací pozornost od skutečných nedostatků naší vzdělávací soustavy k imaginárním defektům dětí.“ Zasaďte tento citát do příslušného kontextu (stručně charakterizujte teorii jazykového deficitu a uveďte, v čem tkví podstata kritiky W. Labova vůči ní) a vysvětlete jeho relevanci z hlediska diskusí o inkluzivním vzdělávání.
12. Platí-li Jensenova teorie deficitu, co to v praktických důsledcích znamená pro výuku, respektujeme-li žáka jako subjekt edukace? Považujete Jensenovu teorii deficitu za rasistickou?
13. Je podle Vás pozitivní diskriminace dobrým nástrojem pro odstranění nerovnosti ve vzdělávacích příležitostech? Proč? Týká se problematika nerovnosti ve vzdělávacích příležitostech také ČR?
14. Stručně charakterizujte Gardnerovu teorii mnohačetných inteligencí (zejm. příklady jednotlivých typů inteligence). Je dle vašeho mínění možné tyto inteligence hierarchizovat z hlediska formulace cílů formálního vzdělávání (lze říci – a zdůvodnit – které typy inteligence by mělo vzdělávání rozvíjet přednostně)? Považujete za vhodné o takové hierarchizaci uvažovat z hlediska cílů zájmového vzdělávání?
15. Vysvětlete teorii mastery learning, uveďte jméno jejího autora a vysvětlete, jak souvisí s vybranou teorií inteligence. 
16. „Koedukace nemůže být považována za automatický a nedotknutelný princip veřejného školství, ale musí být trvale teoreticky a prakticky reflektována.“ Vysvětlete vlastními slovy význam tohoto citátu.
17. Domníváte se, že účast v organizovaných aktivitách zájmového vzdělávání (zájmových kroužcích) rozdíly mezi dětmi způsobené kulturní nebo sociální deprivací spíše stírají, nebo spíše prohlubují? Svoji odpověď zdůvodněte a důvody uveďte dostatečně konkrétně, aby bylo patrné, že chápete, co výraz kulturní nebo sociální deprivace označuje.
    
18. Stručně popište Bernsteinovu teorii jazykového deficitu (v rámci popisu objasněte pojmy omezený a rozvinutý jazykový kód) a vysvětlete, z jakého hlediska by tato teorie mohla být relevantní pro otázky vzdělávání dětí z etnických či národnostních menšin v ČR.
19. Pokud platí teorie kognitivní socializace, jaké důsledky pro způsob pedagogické práce by z ní bylo možné vyvodit?
20. Na příkladech vysvětlete rozdíl a vztah mezi pojmy vzdělávací příležitosti a učební (studijní) předpoklady.
21. Vysvětlete význam slova diference, které jste ve studijním textu mohli zahlédnout na mnoha místech. Byl by odpovídajícím ekvivalentem používaným v běžné češtině "rozdíl", nebo "odlišnost"? A v čem se vlastně liší pojmy "rozdíl" a "odlišnost"? Pokuste se vysvětlit na příkladech nebo použít tato slova v odpovídajícím kontextu.
    

Doplňkové audiozáznamy (vhodné pro opakování a procvičování)

1. Žák jako subjekt edukace: pojmy žák a edukant, pojem subjekt, učení a vyučování, aktivita subjektů v edukačním procesu, vtiskování a konstruktivismus, vůle (rozdíl mezi vidět a dívat se), stručný odkaz na behavioristický a konstruktivistický model učení, definice výchovy v Pedagogickém slovníku: záměrné působení na, výchova jako interakce, výchova jako záměrné vytváření podmínek.
2. Žák: subjekt edukace - učení a vyučování, definice výchovy v Pedagogickém slovníku: výchova jako záměrné působení (subjekt a objekt výchovy), výchova jako sebeutváření, výchova jako interakce, výchova jako vytváření podmínek .
3. Žák: subjekt edukace - rozbor hesla výchova v Pedagogickém slovníku.
4. Souvislost mezi poznatky psychologie učení a pedagogikou: asocianismus, behaviorismus (S-R, S-O-R), konstruktivismus (J. Piaget, prekoncept, kognitivní konglikt, asimilace, akomodace), sociální konstruktivismus (L. S. Vygotskij, myšlení a řeč, zóna nejbližšího vývoje).
5. Žák: subjekt, nebo objekt edukace? Definice výchovy z Pedagogického slovníku, subjekt a objekt výchovy, proces učení jako základ edukace (podstata "subjektivity"); vývoj chápání učení a myšlení: asocianismus, behaviorismus, konstruktivismus (Jean Piaget, prekoncept, kognitivní konglikt, asimilace, akomodace), výchova jako interakce, výchova jako záměrné vytváření podmínek, sociální konstruktivismus (L. S. Vygotskij, myšlení a řeč, zóna nejbližšího vývoje).
6. Vývoj náhledu na proces myšlení a učení: asocianismus, behaviorismus, konstruktivismus (prekoncept, kognitivní konflikt, asimilace, akomodace), dovětek k četbě.

7. Rekapitulace I: žák jako subjekt, nebo objekt edukace, bezděčné, záměrné a řízené učení.
8. Rekapitulace II: komentář k vymezení výchovy v Pedagogickém slovníku.
9. Rekapitulace III: vymezení výchovy v Pedagogickém slovníku, didaktický trojúhelník, výchova a učení, behaviorismus, konstruktivismus, dialogické vyučování a porozumění ve výchově, důsledky pro pedagogickou práci.
10. Rekapitulace IV: komentář k vymezení výchovy v Pedagogickém slovníku (stručnější).